FINSKO: postoj k evropské integraci
Celou poválečnou éru byla zahraniční politika Finska ovlivněna principem neutrality, proto probíhalo vrůstání do evropských struktur velmi opatrně a pomalu. Jasné rozlišování mezi ekonomickou spoluprácí a jakýmkoli náznakem politické integrace znamenaly, že se Finsko podílelo na fungování EFTA (Evropské sdružení volného obchodu) a nikoli ES. Úzká kooperace se západem a účast v GATT a OECD byla vyvážena dohodou o volném obchodu se SSSR a kontakty s RVHP. Po pádu komunizmu (a zhroucení pro Finsko důležitého ruského trhu) došlo ke sbližování s ES. Žádost o členství Finsko podalo v roce 1992. V konzultativním referendu v říjnu 1994 se Finové 57 procenty rozhodli pro vstup do EU. Proti vstupu se postavili farmáři, starší generace, levicově zaměřená inteligence a voliči Strany zelených. Vstup naopak podpořili voliči konzervativní Národní koalice. V listopadu 1994 bylo v parlamentu trojnásobnou převahou hlasů rozhodnuto stát se členem EU k 1. lednu 1995.
...
Co vedlo Finskou republiku k tak rychlé změně svého postoje? Svou roli sehrály hospodářské otázky, především pak úsilí podílet se na rozhodování a formování politiky EU. Důležitou úlohu měl také prezident Mauno Koivistu, který motivoval vládu, aby se ucházela o členství. Spory mezi odpůrci a přívrženci připojení se vedly napříč celou společností. V každé politické straně byli zástupci obou táborů. Největší obavy a skepsi měli již zmiňovaní starší obyvatelé a zemědělci, obávající se poklesu vládních subvencí a západoevropské konkurence. Nakonec převážila obava z možného vyloučení z evropského integračního procesu. Navíc tak byla potvrzena příslušnost k Západu. Možné osamocení země proti silnému a nevypočitatelnému východnímu sousedovi rozhodlo pro vstup do Unie. Finsko věřilo, že přistoupení k EU zlepší finskou bezpečnostní pozici, aniž by se země musela plně podílet na společné obranné politice. Od okamžiku vstupu Finsko také rozvinulo užší vztahy se zeměmi Pobaltí a Ruskem.
...
V roce 1997 přišlo Finsko s návrhem iniciativy pro severské země, tzv. Northern Dimension Initiative, která byla přijata o rok později jako iniciativa EU zahrnující spolupráci a koordinaci mezi zeměmi EU a ostatními zeměmi v daném regionu (především s Ruskem) s cílem podporovat mír a stabilitu a zároveň zvýšit úroveň prosperity v regionu. Jedním z podnětů iniciativy byly výhlídky na získání přístupu k ohromným nerostným zdrojům na ruském severozápadě, konkrétně zdrojům zemního plynu.
...
V druhé polovině roku 1999 převzalo Finsko na šest měsíců předsednictví EU. Soustředilo se zvláště na zvyšování průhlednosti EU a pokračovalo v přípravě na východní rozšíření Unie, jehož bylo velkým zastáncem. Finsko jednoznačně preferuje ekonomickou integraci před integrací politickou. V otázkách SBZP podporuje mezivládní princip, nezávislé rozhodování členů a důraz klade na vojenský a civilní krizový management. Vzájemná solidarita a spolupráce činí dle finského mínění organizační struktury více efektivní. Finsko usiluje o zvyšování role Unie v oblasti prosazování lidských práv a bezpečnosti. Vláda se pozitivně vyjádřila k návrhu ústavní smlouvy a o způsobu její ratifikace se má rozhodnout na jaře 2006. Vláda však již dávno dala najevo, že neplánuje poskytnout schválení ústavy v lidovém referendu. V prosinci 2005 Finsko odmítlo britský návrh rozpočtu pro období 2007-2013, který znevýhodňoval financování venkovských oblastí.
...
- žádost o členství podalo Finsko v roce 1992
- 1. 1. 1995 vstoupilo do EU
- hlavní změnou po vstupu byl prudký pokles cen potravin
- Finsko věřilo, že přistoupení k EU zlepší finskou bezpečnostní pozici aniž by se země musela vstoupit do nějaké vojenské organizace
- od okamžiku vstupu Finsko rozvijí užší vztahy se zeměmi EU, zvláště se orientuje na Pobaltí a Rusko
- v roce 1997 zavedlo Finsko tzv. Northern Dimension Initiative (iniciativa severských zemí), která byla přijata o rok později jako iniciativa EU a zahrnuje spolupráci a koordinace mezi zeměmi EU a ostatními zeměmi v daném regionu (především Ruskem) s cílem podporovat míra a stabilitu a zároveň zvýšit úroveň prosperity v regionu
- výhlídky na získání přístupu k ohromným nerostným zdrojům na ruském severozápadě, konkrétně zemnímu plynu, byly dalším z podnětů iniciativy
- Finsko bylo velkým zastáncem rozšíření EU na východ, hlavní zájem má již tradičně o tři pobaltské státy
- obzvláště s Estonskem má finsko úzské ekonomické i kulturní vazby
- 1. 7. 1999 převzalo Finsko na 6 měsíců předsednictví EU
- důraz na zvyšování průhlednosti na úrovni EU
- pokračující příprava na rozšíření Unie na východ
- 1.7. 2006 převzalo Finsko podruhé předsednictví EU
- Hlavní priority: budoucnost EU
rozšiřování EU
zlepšení právní úpravy
průhlednost
finanční perspektiva 2007 - 2013