Pedosféra, půdní obal země, těsně přiléhá k litosféře a obě se vzájemně ovlivňují. Půdu tvoří anorganické částice ze zvětralých hornin. A rostlinné a živočišné organizmy (endafon), odpadní produkty organizmů a humus(soubor organických látek z rozkládajících se odumřelých organizmů). Volné prostory půdy vyplňuje půdní voda a půdní vzduch.
Pevná složka půdy je směsí nerostných a horninových částic(zrn) o různé velikosti. Tvoří podstatnou část půdy 90-99% . Půda vzniká tak, že zvětralé matečné horniny vzniká půdotvorný substrát, z něho pak postupně vzniká půda, podílejí se na tom živé organizmy svou životní aktivitou a také odumřelé organizmy svými rozkládajícími se těly.
Fytoedaphone je tvořen bakteriemi, řasami a houbami. Zooedephone je tvořen množstvím různých živočichů od prvoků po obratlovce.
Rozlišuje se mnoho různých typů půdy, podle velikosti horninových částic (zrn), podle zrnitosti půdy, podle převládající formy humusu.
Například , Černozemě jsou půdy travnatých stepí mírného pásu, s kontinentálním mírně suchým až mírně vlhkým podnebím. Mají pouze horizont nejsvrchnější tvořený z dokonale zvětralých rostlinných částic, bohatý na humus a probíhají v něm hlavní biologické procesy a horizont nejspodnější, což je půdotvornými procesy nezasažená matečná hornina nebo její zvětralina. Vznikli v nížinných až rovinách ve výšce od 40-300m.n.m, na vápnitých usazeninách. Vznik tzv. černozemním procesem-hromadění humusu z kořenu stepních trav a bylin. Horizont nejsvrchnější je tmavě šedý.Černozemě mají dobrou hrudkovitost a dobrou půdní reakci neutrální až mírně zásaditou. Černozemní oblasti jsou významnými obilnicemi.