domov-Mikulka
CIPÍSEK
(u nás Mikulka)
Umístěna 26. 6. 2012
DOPIS TŘETÍ 17. 2. 2013
Dobrý den,
po delší době se Vám ozývám, jak se má Cipísek (u Vás původně Mikulka). Myslím, že lépe se už mít ani nemůže:-D s Žofinkou už jsou jedna ruka, jedna noha, statečně mě téměř každou noc společnými silami odsunou na kraj postele, ožírají kytky, naučily se dokonce ovládat i televizi, hlavně, když dávají něco o čem si myslí, že je pro mě zajímavější než ony:-) Prostě holky šikovné. Na podzim jsem jim vyrobila na balkon nový škrabací strom, na kterém drandí jak draci. Vánoční stromek kupodivu přežil bez újmy a měl u čičin takový úspěch (sloužil jako schovávadlo a neustálý přísun nových hraček-ozdoby)), že jsem ho dala pryč až minulý týden:-D Kolem Vánoc se Cipinka také poprvé mrouskala, to bylo týden trvající nevyspání, čůrání do pánského oblečení a podobné srandičky, ale na kastraci jsme ještě nebyly, protože jsem zatím neměla čas, abych si vzala dovolenou. Určitě to ale napravím;-) Při krmení dravé zvěře je vidět, jak jsou již holky sehrané. To je od nás zatím vše a zase se brzy ozvu a pošlu nové fotky mojich holek.
Mějte se krásně a ať se Vám i kočičkám daří!!
DOPIS DRUHÝ 1. 8. 2012
Dobrý den,
tak se Vám znovu ozývám. Cipísek roste jak z vody, už je to zdravá kočička bez rýmy, je samá ruka, samá noha a má snad nenaplnitelné bříško. Se Žofinkou už jsou kamarádky, ale občas dostane výchovnou od své starší kamarádky.
Jako nejlepší pelíšek se osvědčily mísy na ovoce, takže teď má každá svojí.
Mějte se hezky
Cipísek a páníčkové
DOPIS PRVNÍ 2. 7. 2012
Dobrý den,
tak se Vám ozývám s tím, jak se u nás má koťátko Mikulka.
Sice je to kočička, ale už po cestě domů do Českých Budějovic jsme jí říkali, že je to takový Cipísek a zůstalo jí to, takže máme Cipíska.
1. den: Po cestě byla moc hodná, jen nás okukovala a pospávala a doma začal průzkum, vše jí zajímalo, jen jí první den a půl trápil průjem, tak pořád odbíhala na kočkolit, to ale zvládala vzorně, teď už je vše v pořádku, tak jí zřejmě jen zlobili červíci. S naší Žofinkou si moc do oka nepadly, ta nového vetřelce nechtěla a dávala jí to najevo prskáním, vrčením a syčením a přitom jsme jí pořídili Cipíska jako trošku náhradu za nedávno ztracenou druhou kočičku, se kterou se milovaly a moc jí chyběla a nám také.
2. den: Už se u nás rozkoukala a řádi jako drak, takže jí v domě musíme držet jen v obýváku prozatím, protože na schody je ještě moc malinká, i když už je v nestřeženém okamžiku chtěla vyzkoušet. Taky jsme si jí pro porovnání velikosti vyfotili s páníčkovo botami. Žofinka už jen vrčí.
3. den: Vzali jsme jí ven na zahradu, kde byl přes půlku zahrady vystavěn plůtek proti útěku, který samozřejmě až povyroste hravě zvládne, to si neděláme iluze, ale teď nám dává alespoň trošku větší šanci, že ji dřívě lapíme, když se vydá na průzkum a rozhodne se schovat, což dělá často. Žofinka zjistila, že na ní venku Cipísek nemůže, když si lehne na druhou stranu plůtku, takže jí pak okázale ignoruje, zatímco se maličká na ní snaží dostat.
4. den: Cipísek byla poprvé doma sama delší dobu, zatímco jsem byla v práci, ale zvládla to skvěle a zřejmě celou dobu prospala, nebo si hrála s myškami. Následoval zbytek dne opět venku na zahradě, kde už přesně ví, kde co je, hlavně mističky s jídlem a nejvíce jí zajímá jezírko, takže musím pořád hlídat, aby náhodou neudělala hop. Jinak nám už 2. den pšíká tak, že pšíkne třeba 5x za sebou, ale z nosíku jí neteče a z očiček taky ne, tak ještě uvidíme.
5. den: Opět celý den venku na zahradě, snažíme se jí držet ve stínu, ale je to marné, je to prostě drak takže když už je k smrti uběhaná, unavená, tak si milostivě přijde lehnout do stínu k páníčkům, kde pro změnu mučí Žofinku tím, že jí chytá ocas, což Žofinka trpí a přehlíží do té doby, než jí do ocasu kousne, to pak následuje výchovná facka a Žofinka opět odkráčí na druhou stranu plůtku. Jo a našla si skvělé místo ke spaní, kde jí nikdo neruší, jen páníčkové, kteří se jí marně pokoušeli sundat, ale již to vzdali. To místo je úplně nahoře v koruně jabloně zaklesnutá do větví a vypadá to, že se tam musí spát nádherně.
6. den: Po noci strávené s paničkou a Žofinkou padlo rozhodnutí, že než vstane páníček (já šla v 7 ráno do práce) zůstanou čičiny hezky spolu poprvé samy, ale po tom, co se Žofinka ranní hrou tak rozdováděla, že si z Cipíska udělala lovný cíl, nejdříve jí sprostě sebrala myšku, se kterou si hrála a pak jí v pelíšku zfackovala, tak putovala ven a Cipísek čeká na páníčka, až se vzbudí a vezme jí zase ven.
To je od nás zatím vše, Cipísek stále pšíká(z nosu ani očiček neteče), tak ještě pár dní počkám a kdyby to nepřešlo, budu jí muset vzít k veterináři, aby jí prohlédl, ale snad bude v pořádku.
Zase se ozveme a moc děkujeme za tohle úžasné koťátko i za to, co děláte i pro jiné kočičky
Noví páníčkové Cipíska Pavla a Pepa