domov-Viktorka
VIKTORKA
Umístěna 27. 2. 2011
DOPIS TŘETÍ 5. 11. 2011
Ahoj.
Viktorka zdraví všechny hodné lidičky z Cibely a zvláště paní Ducháčkovou, u které byla v depozitu.
Tak jsme se konečně rozhoupaly, abychom napsaly. Viktorka se má dobře. Udělala obrovský pokrok. Sice máme za sebou jeden špatný zážitek, ale už se vzpamatováváme. 7. 8. 2011 zemřel Ťapíček a tak nám bylo moc a moc smutno. Na konci září nám tatínek pořídil nového kamaráda. Jmenuje se Filípek. Je to hrozný rošťák, ale Viktorka za ním moc nezaostává. Když se do toho dají, taklítá celý obývák. Jejich nejoblíbenější zábava je tahání se o jednu hračku z těch dvaceti co mají. No začalo být pořádně veselo. Jinak je Viktorka zdravá, přibrala skoro 3 kg. Docela si myslím že už by to mohlo stačit. Ona s páníčkem má však jiný názor a tak pořád máme v puse nějaké dobroty. Už se skoro nebojí. Má venku spoustu kamarádů. Nechá se i pohladit od jejich páníčků a od některých si vezme i piškot. Před úplně cizími lidmi má pořád respekt, ale to si myslím není úplně na škodu. Je to veliký hlídač. Jak někdo zazvoní, tak není k utišení, štěká a štěká.
Posílám pár fotek, které se mi podařilo udělat. Viktorka se strašně nerada fotí. Jak vidí že mám v ruce foťák nebo telefon, tak otočí hlavu a není síla která by ji
donutila, aby se na mě podívala.
Tak se zatím mějte a my se zase někdy ozvem.
Zdraví Viktorka a Jurásková.
DOPIS DRUHÝ 3. 6. 2011
Dobrý den.
Zdraví Viktorka z nového domova. Už se začíná pořádně rozkoukávat. Je už vykastrovaná a tak snad máme to nejhorší za sebou. Komplikace žádné nebyly, ale udržet ji tři týdny v klidu byl nadlidský úkol. Z nudy se pustila do polštářů, vykousávání děr do povlečení, kousání oblečení a dálky od televize (což páníček málem nepřežil) atd... Teď už je stoprocentně v pořádku a tak řádí venku s ostatními pejsky. Doma už si hraje jenom s hračkami a to taky, když jí popadne, stojí za to. Momentálně je trochu smutná, protože Ťapíček zkolaboval na srdíčko a tak nemůže chodit na dlouhé procházky. Tak jdeme společně jen na krátkou a pak ho dáme domů a jdeme s Viktorkou na dlouhou, což se jí bez Ťapíčka moc nechce a tak trucuje a loudá se. To jí ovšem vydrží jen do té doby, než potkáme nějakého jejího kamaráda nebo kamarádku, a pak řádí, že se jí nechce ani domů. Umí krásně prosit, když něco chce, a tak jí nejde odolat. Manžel říká, že si se mnou dělá, co chce.
Tak se zatím mějte a my se zase někdy ozvem. JJ.
DOPIS PRVNÍ 23. 3. 2011
Dobrý den,
píšu ohedně Viktorky, kterou jsme si 27. 2. 2011 odvezli z depozita ve Strážkovicích domů do Prahy. Je to skvělý pejsek. Zvyká si docela dobře. Stala se z ní moje sledovatelka na každém kroku. Když ale zůstanou s Ťapíkem sami doma, tak je skvělá. Po jedné rozkousané botě a počůrané mojí peřině (3x) a polštáři (1x) už nic neprovedla. Doma je čistotná. S páníčkem se už také přátelí, i když zatím opatrně. Dobrůtku si od něho ale vezme vždycky. S Ťapíčkem a naším dvouletým vnukem si rozumějí báječně. Ťapíček už na blbnutí moc není, tak si vyhledá nějakého hravého pejska na procházce a tam se vyblbne. Na louce, kterou máme skoro před barákem, už chodí bez vodítka. Sídliště jí ještě dělá problémy. Každého zvuku se poleká. Pomalu si zvykáme i tam. Papá už jenom masíčko. Namíchala jsem jí pro začátek do jídla granulky, aby neměla průjem, ale to se neosvědčilo. Masíčko s rýží zmizelo a granulky nechala k večeři mně. A tak papáme jen vařené jídlo a docela to zvládá. Dobrůtky musí být také jen sušené maso, žádné psí sušenky ani bonónky napapá. Jedině tak piškotek. Je už přihlášená na úřadě, načipovaná a přeočkovaná. Začátkem dubna půjde na kastraci.
Zatím nashledanou. Jana Jurásková.