Krásná Helena
Rok utekl jako voda a pro členy Moravskoslezského klubu celníků a jejich rodinné příslušníky zde přišla opět divadelní nabídka. Opereta Jacquese Offenbacha Krásná Helena, která je jednou z vůbec nejoblíbenějších operet, se na jeviště Národního divadla moravskoslezského (NDM) dostala ve své premiéře už v roce 1923. Po devadesáti letech Ostravské divadlo nastudovalo slavnou francouzskou frašku na motivy řecké báje o princi Paridovi a nejkrásnější ženě světa už po sedmé. Světová premiéra operety Krásná Helena byla v prosinci 1864 v pařížském Théatre des Variétés. Kritika i diváci autora ihned zahrnuli nadšenou chválou. Hned napoprvé divadlo odehrálo sedm set repríz.
Děj operety Krásná Helena se odehrává ve starém Řecku, těsně před vypuknutím Trojské války. Při rozhodování mezi Venuší, Minervou a Juno zvolí Paris, syn trojského krále, za nejkrásnější bohyni právě Venuši. Venuše totiž Paridovi za odměnu přislíbila lásku „nejkrásnější ženy světa“ – Heleny, dcery vládce bohů a manželky spartského krále Menelaa. Dílo bylo v době svého vzniku zároveň velkolepou satirou na Paříž své doby, pletky na císařském dvoře, lehkomyslnost krasavic, na zálety mocných i žárlivost jejich manželek.
Kromě samotného příběhu mne osobně zaujaly antické kulisy, zajímavé kostýmy a také krásná průsvitná opona, na které bylo vidět Paříž se svou dominantou, Eifellovou věží. Ve více jak tříhodinovém představení se ve výborném světle představila v roli Heleny, Martina Šnytová, která byla už několikrát nominována na Cenu Thálie. Vtipnou postavou zaujal Miroslav Urbánek ml. v roli králova bratra Agamemnóna, který mluvil v ostravském dialektu. A nepochybně se též pořádně zapotili členové baletního souboru NDM se studenty Janáčkovy konzervatoře při tanečních a pěveckých kreacích.
