Mezi elitu (1957 - 1960) Nejistá léta (1960 - 1980) Natrvalo mezi elitou (1980 - 1989)
Sezóna 1957/58 byla přelomem v rozvoji gottwaldovského hokeje, nebož město se dočkalo svého zimního stadiónu. Po několika letech očekávání přízně přírody byla konečně na světě vlastní umělá ledová plocha. Sezóna přinesla rovněž i první významný výsledek Spartaku, který v přípravném utkání zdolal účastníka 1. ligy Spartak Praha Sokolovo v kompletní sestavě 7:6. Branky Gottwaldova vstřelili Kouřil 3, Charous 2, Kasálek a Kománek. Největším úspěchem však bylo konečně vybudování titulu krajského přeborníka a postup do divize, zajištěný dvěma výraznými výhrami nad Slovanem Hodonín poměrem 8:0 a 7:1. Také mužstvo Jiskry bojovalo výborně. V této sezóně však projevy přízně k oddílům Jiskry a Spartaku začaly mít příznaky nezdravého klubismu, přecházejícího až k zaslepenému fandovství. Proto závěrečné boje o postup do divize přestaly být jen sportovní záležitostí, a tak po bezvýsledných jednáních byl na žádost převážné většiny gottwaldovských závodů, škol a složek Národní fronty ustanoven přípravný výbor pro novou sloučenou Tělovýchovnou jednotu Gottwaldov.
V sezóně 1958/59 bylo započato v přípravách na novou soutěž i s novým názvem - TJ Gottwaldov. Sezóna byla generálním obratem ve výkonnosti gottwaldovského hokeje, neboť jako nováčku soutěže se A mužstvu podařilo zvítězit ve své skupině divize (oblastní skupiny) a vítězstvím v předposledním kole nad Duklou v Olomouci 6:3 si zajistilo postup do druhé hokejové ligy. Tím bylo také splněno usnesení slučovací schůze nové TJ Gottwaldov a dokázáno, že sloučení hokeji opravdu prospělo. Celkem bylo sehráno 38 utkání, z toho 20 přátelských, 10 mistrovských, 4 v turnaji o pohár Naší pravdy a 4 ve spartakiádním turnaji. Nejlepšími střelci v mistrovských utkáních byli Stuchlík, Matějů s 12 brankami a Charous s 10 góly.
Sezóna 1959/60 byla nejúspěšnější v rozvoji gottwaldovského hokeje. Mužstvo jako nováček II. hokejové ligy dovedlo k všeobecnému překvapení v soutěži zvítězit, když od prvního do posledního kola neopustilo vedoucí postavení. Ve 20 utkáních dosáhlo celkem 31 bodů a poměru branek 106:57. Celkem třináctkrát zvítězilo, třikrát hrálo nerozhodně a pouze třikrát bylo poraženo. Nejlepším střelcem mistrovské sezóny byl Konečný s 18, před Matějů se 17 a Stuchlíkem se 14 brankami. Celkem v této sezóně bylo odehráno 43 utkání, z toho 20 mistrovských, 16 přátelských, 3 spartakiádní a 4 v turnaji o pohár Naší pravdy. Velkou zásluhu na úspěchu mají i diváci, kteří ve velkém počtu přijížděli povzbudit své mužstvo i na cizí stadióny. Například na předposlední utkání v Opavě přijelo 12 autobusů, 5 "stojedenáctek" a mnoho osobních vozů. Mimo úspěch ve vybojování účasti v nejvyšší soutěži, dovedl i tým zvítězit v turnaji o pohár Naší pravdy, čímž se stal definitivním držitelem tohoto putovního poháru. Ve spartakiádním turnaji se dokázal probojovat až do třetího kola.
Nejvyšší soutěž vybojovali pod vedením trenéra Nováčka následující hráči: Baroš, Vyoral, Bezouška, Pavelka, Larys, Heller, B. Kožela, Matějů, Stuchlík, Charous, Tlusták, Kozel, Karlík, Vaďura, Konečný, Bořuta, Mrlík a Belant. Významného úspěchu dosáhlo také druhé mužstvo oddílu, které se po vyrovnaných výkonech umístilo na prvním místě I. třídy před Jiskrou Staré Město a zároveň postoupilo do divize.
Gottwaldovští hokejisté sice slavně postoupili do nejvyšší soutěže, ale zaplatili krutou nováčkovskou daň a skončili na posledním, 12. místě. Soutěž tenkrát vyhrál po celá šedesátá léta neporazitelný tým RH a později ZKL Brno s oporou Vladimírem Nadrchalem v brance.
Hokejisté TJ se logicky po sezóně propadli do nižší soutěže a dva roky se snažili o postup zpět mezi elitu. Povedlo se jim to v sezóně 1962/63, kdy vystřídali tým Slavoj Č. Budějovice, který své účinkování v 1. lize zakončil doslova tragicky s bilancí 0 vítězství, 4 remízy a 28 porážek a poprávu se tak ocitnul ve 2. lize. Sezóna 1963/64 znamenala začátek lepších časů pro gottwaldovský klub, ti se totiž dokázali propracovat až na 10. místo a udržet se tak v nejvyšší soutěži.
V následujících letech bojoval nedávný nováček statečně mezi prvoligovými starousedlíky a zaznamenal dokonce mírný vzestup. V sezóně 1964/65 skončil TJ Gottwaldov na 9. místě, když ze 32 utkání 11 vyhrál, 5 dovedl k remíze a 16 prohrál. Jeho poměr branek byl pasivní 113:142, ale Gottwaldovští mohli být v tabulce mnohem výše, neboť týmy na 6. - 9. místě měly shodně po 27 bodech. V dalším ročníku ligy se počet účastníků zúžil na 10 a Gottwaldov si oproti loňské sezóně ještě o jedno místo polepšil a skončil osmý. Sezóna 1966/67 znamenala nástup jihlavské Dukly na prvoligový trůn, TJ Gottwaldov zopakoval své umístění z minulého ročníku a 8. místem si zajistil nejvyšší soutěž i na příští rok.
Ročník 1967/68 znamenal největší úspěch v prozatímní historii ledního hokeje v tehdejším Gottwaldově. Mužstvo skončilo na 6. místě a nechalo za sebou i takové týmy, jakýmy byly Litvínov, Pardubice či Košice.
Další ročník už tak úspěšný nebyl. Gottwaldovští hráči uhájili předposlední místo a tím i první ligu pro další sezónu, ale ukázalo se, že to byla jen labutí píseň klubu od řeky Dřevnice. V sezóně 1969/70 skončil tým na poslední příčce a po šesti letech se opět podíval mezi druholigisty.
28. ročník 1. ligy byl v roce 1970 zahájen s jiným hracím systémem, ke slovu se poprvé v historii dostaly vyřazovací boje, čili play-off. Přílišné oblibě se mu ale nedostávalo, a tak bylo od něj upuštěno a liga se hrála, až na ročník 72/73 - opět neúspěch se systémem play-off, tradičním způsobem. TJ Gottwaldov se do první ligy podívala v sezóně 1971/72, bylo to ovšem opět pouze na rok. Nejinak se hráčům vedlo v sezónách 1974/75 a 1976/77, kdy se jako nováčci umístili opět na posledním místě a museli znovu o úroveň níž. Toto jednoroční "hostování" v nejvyšší soutěži si Gottwaldovští vyzkoušeli ještě v sezóně, kdy se jediného titulu ve federální lize dočkal Slovan Bratislava - v sezóně 1978/79. Byl to opět neúspěch, ale, jak se později ukázalo, neúspěch tohoto rázu poslední.
Sezóna 1980/81 znamenala významný milnik v historii zlínského hokeje, první mužstvo tehdejšího TJ Gottwaldov se totiž natrvalo usadilo v 1. lize. Svou novodobou prvoligovou kariéru odstartoval klub 10. místem, kdy o 2 body uhájil prvoligovou příslušnost.
V sezóně 1981/82 byla liga velmi vyrovnaná a týmy od 5. do 12. místa dělilo pouhých 8 bodů. Gottwaldov skončil opět s rezervou dvou bodu, tentokrát však na místě devátém. Další sezóna vypadala nadějněji, tým se umístil na sedmé příčce, když se z ligy poroučel slavný klub SONP Kladno, o rok později měli však hráči TJ velké štěstí, kdy získali stejný počet bodu jako poslední Plzeň a od sestupu je tak zachránilo více vítězství a lepší skóre.
Toto varování týmu stačilo a v ročníku 1984/85 dosáhl ještě lepšího umístění, než v sezóně 1967/68 a získal bronzové medaile za třetí místo. Ligovým vítězem se stala Dukla Jihlava se skvelým průměrem 5,6 vstřeleného gólu na zápas. Zajímavostí je, že nejméně branek za celou sezónu obdrželi právě hráči TJ Gottwaldov.
Od roku 1985 se u nás opět zavedl systém vyřazovacích bojů, tentokrát se však nápad hrát play-off uchytil a atmosféru napínavých závěrečných zápasů si diváci mohou vychutnávat dodnes. Hned napoprvé se borci TJ Gottwaldov do play-off ze 6. místa probojovali, narazili však na pozdějšího finalistu, Duklu Jihlava, a to byl tvrdý oříšek. Stejný osud je potkal i v dalším roce, kdy narazili na budoucího mistra, Teslu Pardubice a opět podlehli v nejmenším možném počtu zápasů. Sezóny 1987/88 a 1988/89 si byly v mnohem podobné, především v tom, že se klub nedokázal probojovat mezi osm nejlepších a skončil tak těsně před branami play-off. Nejprve uhájil 10. příčku a v boji o 9. - 12. místo se ještě posunul o jeden stupínek výše, v druhé sezóně byl 10. po základní části i celkově.