Jakubovice
Jakubovice administrativně patří k Dolní Čermné. Mají 123 obyvatel (rok 1999), kteří žijí ve 36 domcích. Je to bývalá německá obec, převážně zemědělská. Nejnižší místo, kde potůček opouští katastr, je 376 m n. m., a nejvyšší 508 m n. m. Obec má výměru 351,8 ha. Škola je z r. 1873, kostelík sv. Antonína z r. 1850. Dříve tu byla dřevěná kaple. Kostelík má varhany, které postavil jakubovický truhlář Hübel, který také zhotovil varhany pro kostel na Mariánské hoře. Vyráběl také housle. I dnes mají Jakubovice odborníky na výrobu a ladění hudebních nástrojů a na opravu a stavbu nových varhan (firma Červenka).
Historie Jakubovic je stejná jako u ostatních vesnic. Jsou jmenovány v roce 1304 v darovací listině krále Václava II. jako dar novému Zbraslavskému klášteru. Tehdy prý pět bratrů, Jakub, Rudof, Albrecht, Petr a Michal, jako rychtáři, založili obce Jakubovice, Rudoltice, Albrechtice, Petrovice a Ostrov (Michelsdorf). Jakubovice byly odedávna německé, patřily však k české faře a škole v Čermné. Roku 1714 měly Jakubovice 170 obyvatel. Přestože je do tehdy německého Lanškrouna skoro stejně daleko jako do Čermné, byly přesto přifařeny k české Čermné. Jakubovičtí občané docházeli do Čermné nejen do kostela (kázalo se česky i německy) a do školy, ale i do mlýna, na pilu, za řemeslníky a později i na poštu. Po roce 1873 začaly děti chodit do škol v Jakubovicích, ale aby se naučily i česky, docházely na jeden rok do české měšťanské školy v Čermné. Tak to bylo až do doby, kdy se Hitler v Německu chopil moci. Po 2. světové válce byli jakubovičtí Němci vystěhováni a obydlí i pole pustla. Pozemky v Jakubovicích obhospodařoval až do hospodářské transformace Státní statek Lanškroun.
Silnice z Lanškrouna do Dolní Čermné je z r. 1906. Do té doby jakubovičtí chodili nebo jezdili starou cestou přes Panský a Obecní les.
Existovala i Jakubovická umrlčí cesta, kudy nosili nebo vozili své mrtvé na hřbitov do Čermné, než měli vlastní hřbitov.
(podle knížky "Čermná pod Bukovou horou - průvodce Orlických podhůřím")