Nemoci dýchacího aparátu psa a kočky
Je překvapivé, kolik psů a koček trpí dechovými obtížemi. Ty jsou časté zejména v letním tropickém počasí, kdy je možné se ve veterinárních ordinacích se zadýchanými pacienty setkat častěji než jindy. Ne vždy samozřejmě jde o klasický zápal plic či kašel z nachlazení. Špatně se dýchá i psím kardiakům, kteří podobně jako lidé velmi citlivě reagují na meteorologické vlivy.
Příznaky onemocnění
Mezi typické příznaky postižení dýchacích orgánů patří dušnost, kašel, výtoky z nosu, ale také zvýšená únava, nechutenství a hubnutí. Při postižení plic a dutiny hrudní jsou klinické příznaky výraznější a většinou nechybí horečka. Pokud se výše uvedené příznaky u psa nebo kočky objeví, neměli by jejich majitelé s návštěvou veterinárního zařízení otálet. Kromě vcelku banálních nachlazení či zatoulaných drobných cizích těles se totiž může jednat o celou řadu vážných onemocnění. A protože bez dechu nelze žít, může rychlá pomoc mnohdy zachránit i život. Mezi nejčastější onemocnění nosu a horních cest dýchacích psů a koček patří virové a bakteriální infekce, polypy a cizí tělesa, ale také celá řada nádorů. Na nemocech dolních cest dýchacích, plic a dutiny hrudní se velmi často podílejí viry - psinkové onemocnění, infekční peritonitida koček, tzv. "psincový kašel", virózy komplikované bakteriální superinfekcí, různí parazité. Rovněž výsledky mohou být velmi vážné a před lékaři často stojí úkol, jak zabránit pneumotoraxu, vykrvácení, následné infekci apod. Plíce jsou velmi často místem primárních metastazujících nádorů. Zvířata trpí znečištěným životním prostředím, cigaretovým kouřem, výfukovými plyny a řadou alergií, podobně jako lidé, ovšem bez vlastního zavinění. Velmi často se za příznaků onemocnění dýchacích cest projevují onemocnění oběhového aparátu.
Nejčastější onemocnění nosu a horních cest dýchacích
-
Výtok z nosu je nepřehlédnutelný příznak postižení nosních dutin. Přičiny jeho vzniku jsou různorodé, překrývají se a diagnóza postavená pouze na posouzení výtoku bývá často zavádějící a chybná.
-
Rýma může být alergická, virová, bakteriální a mykotická. Patří mezi nejčastější onemocnění u psů a koček.
-
Psincový kašel (infekční tracheobronchitida)je vysoce nakažlivé virové a bakteriální onemocnění dýchacích cest u psů. Choroba se objevuje za 3-7 dní po nákaze. Mezi klinické projevy patří suchý a křečový kašel, anorexie a skleslost. Zvíře kašle (typický majitel si myslí, že je to kost v krku) a má výtok z nosu. Čisté virové infekce netrvají déle než týden, zatímco bakteriální infekce až 2 týdny. Kombinované virově-bakteriální infekce mají klinické příznaky, které mohou trvat 3-5 týdnů. Psincový kašel většinou postihuje psy ve skupinách - chovné stanice, útulky, hotely, hromadná venčiště. Onemocnění má dobrou prognózu a není smrtelné. Léčí se antibiotiky.
-
Kašel a dušnost - Kašel je obranným reflexem sloužícím k odstranění hlenu nebo cizího tělesa z dýchacích cest. Majitel by si měl všimnout, zdali zvíře kašle vleže nebo ve stoje, jestli jsou kašel a dušnost spojeny s námahou nebo jestli se tytéž příznaky objevují i u dalších psů (pokud je jich chováno více pohromadě). Velmi důležité je zjistit, jestli pacient nemá problémy s nádechem nebo výdechem. Další komplikace v horních cestách dýchacích může ještě způsobit například novotvar, cizí těleso, postižení blízkých struktur (ústní dutina, zuby) nebo trauma (autoúraz, střelba, pokousání). Mezi změny celkového zdravotního stavu, které mohou jednotlivá onemocnění doprovázet patří apatie, nechutenství, horečka a vyhublost.
Nejčastější onemocnění dolních cest dýchacích
-
bakteriální a virové bronchitidy, bronchopneumonie a pneumonie (zápaly bronchů a plic)
-
traumata (autoúraz, střelné poranění a pokousání) - druhotná nádorová onemocnění plic
-
metastázy (primární nádory jsou vzácné) Pro majitele by vždy mělo být alarmující kašlání psa. Kašlem a dušností se totiž velmi často může projevovat onemocnění srdce.
Příznaky srdečního onemocnění
-
zvíře si často před kašlem stoupne, bojí se si lehnout
-
vykašlávání růžové řídké pěny
-
dušnost a kašel se výrazně zhorší při zátěži a rychle ustupují v klidu
-
charakteristická vyhublost u chronicky nemocných
Základem prevence jsou pravidelné prohlídky u veterináře, u starších psů naprosto nezbytné. Nejde jenom o vakcinaci, ale celkový komplex vyšetření. Veterinární pracoviště mohou v případě potřeby poskytnout preventivní vyšetření včetně RTG, sonografu, endoskopie a EKG. Veterinář také doporučí vhodnou stravu, údržbu ústní dutiny, odstraní zubní kámen atd. Včasná diagnostika vznikajícího onemocnění dává velkou šanci k úplnému vyléčení. Zjištění rozvinutého onemocnění má především v případě srdeční komplikace nebo nádoru špatnou prognózu. Je také důležité, aby veterinární lékař doporučil vhodný vakcinační program. Vakcíny jsou spolehlivé a vakcinace je běžnou záležitostí. Lze se tak vyhnout například psince (smrtelnému onemocnění se špatnou prognózou), jejíž virus také způsobuje onemocnění dýchacího aparátu.
Léčba infekcí dýchacího aparátu, ale i infekcí kůže, měkkých tkání a močového traktu u psů bývá problematická. Jde totiž velmi často o onemocnění chronická a tudíž obtížně léčitelná. Nyní by nadějí pro takto nemocná zvířata mohlo být nové chemoterapeutikum, které obsahuje difloxacin hydrochlorid a má široké spektrum účinnosti proti velké škále mikroorganismů. Podle dosavadních zkušeností veterinárních lékařů, by nový lék, který po delší době opět rozšiřuje spektrum léků na zánětlivá onemocnění, mohl být řešením pro mnohé pacienty, kteří už jsou rezistentní na všechny doposud k terapii použité léky a jimž zatím nebylo možné pomoci. Léčba navíc není nákladnější než dosud používaná antibiotická terapie. U infekcí respiračního traktu byla účinnost prokázána na Styphylococcus intermedius, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Proteus spp. a další gramnegativní mikroorganismy (Pseudomonas). Má také velmi dobrý udržovací efekt při léčbě nádorovým onemocněním poškozených tkání (např. v paranazálních dutinách). Výhodou nového přípravku také je, že je možné ho nasadit u onemocnění, kde se prokázalo poškození ledvin a není možné zahájit antibiotickou léčbu. Je ho možné podávat jednou denně. Tuto skutečnost majitelé léčených zvířat určitě ocení, protože dosavadní podávání léku dvakrát až třikrát denně pro ně bylo v současné uspěchané době velmi problematické. Podle veterinárních lékařů aplikace po 24 hodinách nesporně přispěje ke zvýšení účinnosti terapie. Nový přípravek podle veterinárních lékařů určitě není zázračný lék. Jeho obrovský přínos však spatřují v tom, že po delší době opět rozšiřuje spektrum léků na zánětlivá onemocnění a tím nabízí alternaci a léčbě a větší naději na terapeutický úspěch.
