Cyklo-toulky: Krásami Moravského krasu
Při plánování dovolené na kolech pro léto roku 2013 jsme vybírali mezi více kandidáty. Ve hře bylo Třeboňsko, Broumovské skály, Šumava, Chřiby a i Moravský kras. Vzhledem k tomu, že po kopcovitých Rychlebech jsme si chtěly užít spíše zážitkové, poznávací a na přírodní zajímavosti bohaté trasy, byl Moravský kras jasná volba. Dalo trochu práci naplánovat trasy na čtyřdenní dovolenou tak, abychom toho viděly co nejvíc. Následující report je ale docela zjevným důkazem, že se to podařilo.
Ve čtvrtek 8. srpna jsme se tedy po práci sešly na nádraží ve Svinově, naložily kola do rychlíku směr Brno a vyrazily. Trasa vedla od brněnského hlavního nádraží městskou cyklostezkou směr Bílovice nad Svitavou, Adamov, Blansko, Skalní mlýn až do menší vísky Vilémovice, kde jsme měli zarezervováno ubytování v soukromí v příjemném rodinném penzionu, což byl v podstatě rodinný dům, jenž nám byl téměř celý k dispozici.
Až do Adamova vedla krásná cyklostezka v lese po břehu potoka. Ta pokračovala pak až téměř k Blansku, než se napojila na hlavní silnici. V této části jsme už raději na kola připnuly světla, protože se chýlilo k večeru. Doporučení pro cestovatele plyne následující: nechte si více času na tuto trasu, neboť se při cestě po ní může přihodit spousta věcí :) Asi jako nám.
V Blansku jsme špatně odbočily na cyklostezku směr Klepačov, která se táhla do nepříjemného kopce. Až na jeho vrcholu jsme s pomocí GPS zjistily, že jsme měly v Blansku pokračovat ještě kousek dál. To už pomalu padla tma a my se vydaly na dobrodružnou stezku směr hotel Skalní mlýn. Z Blanska jsme tedy vyjely na hlavní cestu směr Jedovnice, z níž se za chvíli odpojila vedlejší silnice na Skalní mlýn a Moravský kras. Silnička nebyla rušná, za celou dobu jsme nepotkaly jediné auto. Zato spoustu netopýrů, kteří nás pronásledovali hlavně když jsme minuly strašidelně osvětlenou Kateřinskou jeskyni. Klikatá stezka nás i potmě nakonec z krasu vyvedla a my dostoupaly na kopec k vísce Vilémovice, kde už na nás netrpělivě čekal motorizovaný zbytek výpravy. Zážitek z neplánované noční vyjížďky byl nezapomenutelný :)
Program následujícího dne počítal s krátkým okruhem po jeskyních Moravského krasu, alespoň jednou návštěvou nějaké té díry v zemi a také příležitostným koupáním. Všechno klaplo na jedničku! Trasa vedla z Vilémovic parádním sjezdem do Ostrova u Macochy k jeskyni Balcarce, kterou jsme ale zatím nechaly být a jely dál. Minuly jsme také Ostrovský rybník a pokračovaly po hlavní dál. Krátce za odbočkou na Holštejn jsme sjely pro trochu adrenalinu na červenou turistickou značku, která nás vedla kolem jeskyně Stará rasovna až ke zřícenině hradu, na kterou jsme se ale musely vyšplhat i s koly :) Pro prvotřídní jezdce z Ostravy to ale nebyl žádný problém a po zdolání zříceniny jsme pokračovaly stále po červené vesele dál až do Šošůvky, kde jsme daly oběd v příjemné restauraci se zahrádkou penzionu Žralok. Po obědě jsme se ale vrátily okoupat do nádherného lomu Helišova skála, který určitě nedoporučujeme minout, jelikož voda je tu přímo skvělá.
Pak jsme následovaly červenou turistickou znaku i cyklostezku do Sloupu a Sloupsko-šošůvským jeskyním, ve kterých jsme absolvovaly nezapomenutelnou prohlídku s výborným akustickým zážitkem hned u prvního monumentálního útvaru. Určitě stojí za to, doporučujeme ;)
Následná cesta směr Macocha lemovaná skalními útvary patří k hlavním atraktivitám této oblasti. Příjemný klesající charakter stezky dává spoustu času se během jízdy porozhlédnout pro kouzelném okolí. Propast Macochu už jsme nezastihly v otevírací době, na vyjížďku se ale stejně dělají telefonické rezervace několik měsíců dopředu, takže nás to tolik nemrzelo. Sledovaly jsme dál říčku Punkvu, na jejímž břehu se klikatila cyklostezka až do Skalního mlýna, odkud jsme se stočily již na známou cestičku kolem Kateřinské jeskyně zpět do Vilémovic.
Sobotní výlet začal u červené turistické značky, kterou jsme sledovaly směr Rudice. Následně jsme z ní nechtěně sjely a ocitly se neplánovaně v Jedovnici u rybníka Olšovec, což nám ale nakonec nevadilo, protože jsme díky tomu mohly navštívit Rudické propadání. Hned za ním nás cesta vyvedla u rudického větrného mlýnu a geologického parku. Nyní jsme následovaly zelenou turistickou značku, protože jsme chtěly vidět lom Seč, což je mohutný krasový závrt vzniklý v druhohorách. Návštěva stála za to, jak ostatně dokládají fotografie.
Za lomem jsme zelenou značku opustily hned, jakmile se napojila na cyklostezku 5119, po které jsme pokračovaly ke zřícenině Nového hradu až do Adamova. Oběd v tamní restauraci nám trochu znepříjemňovaly všudypřítomné vosy, ale výletní náladu to nepokazilo. Spanilá jízda zpět do Vilémovic pak pokračovala po cyklotrase 5077 až k jeskyni Jáchymka, odkud jsme pokračovali po silnici směr jeskyně Výpustek a Křtiny.
Po krátké zastávce u poutního kostela Jména Panny Marie v Křtinách, kde se naše rozkouskovaná výprava opět stmelila jsme vyjely na stezku 5081 k rybníku Olšovci a odtud zpět do Vilémovic.
Poslední den naší spanilé jízdy nádhernou oblastí jeskyní a propastí jsme započaly sjezdem k jeskyni Balcarka a její návštěvou. Opět zážitek, krasové útvary ještě bohatší než ve Sloupsko-šošůvské předchůdkyni. Odtud už jsme najely na cyklostezku 5079 a projížděly pohodovým tempem Krasovským údolím kolem stožáru televizního vysílače do Krásenska a poté do Podomí, kolem dalšího větrného mlýnu do Ruprechtova, kde jsme se napojily na dráhu trasy 5072 vedoucí přírodním parkem Rakovecké údolí. V Pístovicích jsme cyklostezky pro tento víkend nadobro opustily a vyrazily přes Drnovice po silnici na Vyškov, odkud nás vlak dovezl zpět do Ostravy.
Na tenhle cyklo výlet budeme vzpomínat ještě dlouho, protože se vydařilo vše včetně počasí. Kraj je opravdu bohatý na přírodní zajímavosti a užije si tam každý cyklista nebo turista. Kouknout na pár záběrů můžete ve veřejné fotogalerii. Rozhodně tuto oblast můžeme jen doporučit. Všichni jsme tam byli v rámci povinné školní docházky, ale projet si tyhle končiny na vlastní pěst je určitě zážitek, který by si neměl odpustit žádný z nás.