19) Druhy a význam regionálních mezinárodních organizací
OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě; OSCE - Organization for Security and Cooperation in Europe)
= regionální organizace (vojensko-politická integrace)
- členové: 55 států (USA, Kanada, evropské státy)
nejprve založena KBSE :
(většin. státy NATO a Varšavské smlouvy; Evropa + USA, Kanada; bez Albánie –Hoksa Albert-china)
- myšlenka celoevropské bezpečnostní konference
- konkrétní návrh konf. předložen r. 1954 SSSR (jednalo se o rozdělení světa po II. svět. válce)
- jednání o konferenci probíhala v letech 1972 - 73
- vlastní multilaterální jednání se uskutečnila v letech 1973 - 75; účastnilo se jich 35 států
Konference:
- rozhodnutí na základě konsenzu
- výměna názorů, spolupráce
- nový způsob komunikace
r. 1995 vznik OBSE přetvořením KBSE
hl. cíle OBSE:
- budování plně demokratické společnosti
- prevence lokálních konfliktů
- obnovování stability a míru ve válečných oblastech
- prosazování kolektivní bezpečnosti
- odstraňování rozdílů mezi státy
orgány:
Následná schůze = nejvyšší orgán; shromáždění nejvyšších představitelů států (nepravidelné)
§ Summit
§ Ministerská rada
§ Vysoká rada = Ekonomické fórum (1x ročně)
§ Stálá rada
§ Fórum pro bezpečnostní spolupráci
instituce:
- Výkonný předseda = řídí OBSE v době, kdy nezasedá Následná schůze nebo Summit; pochází vždy z předsednické země
- Generální tajemník (Vídeň); Sekretariát (Vídeň)
- Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (Varšava)
- Vysoký komisař pro národnostní menšiny (Haag)
- OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko, Gruzie) –> pokusy o nastolení demokratických systémů
AFRICKÁ UNIE
vznik: 2002, nahrazuje původní Organizaci africké jednoty
sídlo: Addis Abeba (Etiopie)
vzorem spolupráce EU, doposud však organizovanost a vzájemná součinnost poměrně slabá
sdružuje všechny africké státy (vyjma Maroka – z důvodu okupace Západní Sahary)
obdobně jako jiné deklarace na africkém kontinentu, začala život velkými gesty a ještě většími cíly. Hlavní cílem bude zajistit prosperitu africkému kontinentu a šíření demokracie. Další neméně významný úkol, naznačil prezident Jižní Afriky Thabo Mbeki, který doufá, že Afrika se stane "místem zákona" a přestane být periférií světa.
má své vlastní vojenské jednotky
Nafta
- Dohodu o severoamerickém volném obchodu (NAFTA) podepsali představitelé USA, Kanady a Mexika 9. října 1992, v platnost vstoupila 1. ledna 1994.
HISTORIE
- vyvrcholením dlouhodobých snah Spojených států amerických (i Kanady) o vytvoření společné zóny volného obchodu a dosavadních americko-kanadských vztahů se stal v r. 1987 podpis Dohody o volném obchodu mezi Kanadou a Spojenými státy americkými – CUSFTA. (základ NAFTY)
- významný potenciální trh, ale i vhodného partnera pro další formy kooperace USA spatřovaly i ve svém jižním sousedovi – Mexiku. V r. 1985 nastoupila tato země cestu ekonomických a také politických reforem. Na jejich základě uzavřely USA a Mexiko v letech 1985-1989 tři obchodní dohody, které se staly platformou pro neustále rostoucí vzájemný obchod USA a Mexika.
§ současně probíhala jednání mezi Kanadou a Mexikem, avšak podstatně pomaleji. V březnu 1990 podepsaly tyto země deset samostatných dohod. Jejich nenaplněná očekávání, vysoká míra obchodní závislosti a vnitřní ekonomické problémy severoamerických zemí, na intenzitě nabývající integrační procesy v Evropských společenstvích a vlekoucí se mnohostranná obchodní jednání o liberalizaci světového obchodu v rámci Uruguayského kola GATT bezprostředně ovlivnily přijetí Dohody o severoamerickém volném obchodu – NAFTA (třístranné regionální integrační seskupení).
CÍL NAFTA
§ odstranit překážky obchodu, podpořit konkurenci, rozšířit investiční příležitosti, zajistit dostatečnou ochranu duševního vlastnictví a nastolit efektivní postupy při realizaci dohody a řešení sporů. Těchto cílů má být dosaženo při dodržování zásad – národního zacházení, nejvyšších výhod a procedurální transparentnosti.
§ Úkolem pravidel o původu zboží je zajistit, aby výhody byly poskytovány pouze zboží vyrobenému v zóně volného obchodu. Dohoda odstraňuje významné investiční bariéry, zajišťuje pro investory ze signatářských zemí národní režim a vymezuje mechanismy pro řešení sporů mezi investory a členskou zemí NAFTA. Ustanovení zaměřená na obchod službami všeobecně poskytuje dodavateli zahraničních služeb stejné podmínky, jaké požívají domácí dodavatelé. Pokud jde o duševní vlastnictví, NAFTA zajišťuje ve srovnání s existujícími dohodami či mezinárodními úmluvami nejvyšší úrověň ochrany.
ORGANIZACE ZEMÍ VYVÁŽEJÍCÍCH ROPU - Organization of petroleum exporting countries (OPEC)
vznik: 1960 (na Bagdádské konferenci)
sídlo: původně Ženeva, od roku 1965 Vídeň
členové: Irán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie, Venezuela, Katar, Indonésie, Libye, Spojené arabské emiráty, Alžírsko, Nigérie
v čele Konference zástupců členských zemí, Rada guvernérů
- cíle : - koordinace a jednotnost ropné politiky,
- pravidelné zásobování ropou
stanovování kvót na vývoz ropy, na jejichž základě zajišťuje stabilní ceny
rozpočet z příspěvků členských zemí
váha OPEC vzrostla velmi výrazné v době dvou ropných krizí (1973, 1979), později
zavedeny vývozní kvóty pro členské země – konsolidace rovnováhy mezi vývozci ropy a jejich odběrateli
ASIJSKO-TICHOMOŘSKÁ HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE (APEC)
vznik: 1989
sídlo: Singapur
cíle: hospodářská spolupráce; liberalizace ekonomického prostředí; rozvojové programy
- je organizace sdružující 21 zemí. Tyto země vytvářejí polovinu HDP světa. Cílem tohoto seskupení je zlepšit ekonomické a politické vztahy mezi členskými státy.
MERCOSUR - Mercado Común del Sur
vznik: 1991
zóna volného obchodu
celní unie mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou
sídlo: Montevideo (Uruguay)
ostatní latinskoamerické země jsou přidruženými státy, statut pozorovatele si drží Mexiko
VISEGRÁDSKÁ SKUPINA („Visegrádská čtyřka“) (V4) - Visegrad Group
vznik: 15. 2. 1991 – podepsána Deklarace o spolupráci tří zemí na cestě evropské integrace, v maďarském Visegrádu (místo historického setkání králů tří zemí v roce 1335)
spolupráce v oblasti reformy a přechodu na tržní ekonomiku
společné vystupování před USA, ES/EU
koordinace spolupráce v nadstátních problémech (integrace do západních org.,
v oblasti životního prostředí, azylové politice, boji s kriminalitou, zbrojní projekty)
pravidelná setkání na úrovni expertů
volna struktura - jediný společný orgán -Mezinárodní visegrádský fond, sídlo: Bratislava
STŘEDOEVROPSKÁ DOHODA O VOLNÉM OBCHODU - Central European Free Trade Agreement (CEFTA)
vznik: 1992
Smlouva CEFTA celkově vychází ze standardů WTO (tento smluvní dokument znamená především odstranění vzájemných celních bariér a harmonizuje soudnictví v oblasti ochrany duševního vlastnictví, pravidla hospodářské soutěže a politiku dovozních omezení a kvót)
cíl :
vytvořit alternativu rozpadlému sovětskému a RVHP trhu
odstranění obchodních a celních barier
podpora tržní ekonomiky a liberalizace vzájemného obchodu – postupně rozšiřována směrem na JV
členové: Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Kosovo a Metochie, Makedonie, Albánie, Moldávie
VÝMARSKÝ TROJÚHELNÍK
jde o neformální platformu mezi Francií, SRN a Polskem.
vznik na počátku 90. let XX. století.
ustálenou praxí je každoroční setkávání francouzského a polského prezidenta a spolkového kancléře
v současnosti vliv této iniciativy značně oslabil – dáno značnými rozdíly (polský příklon k USA, spory mezi starými a novými zeměmi EU, spor o vedení plynovodů (z Ruské federace do SRN mimo území Polska - pokles strategického postavení Polska)