11) Studená válka – 1965- 91
Vietnam
Indočínská válka 1946 - 1954
= válka za dekolonizace Vietnamu (od Francie)
§ po ukončení japonské okupace Indočíny se vlády ve Vietnamu zmocnila komunistická strana (v čele s Ho Či Minem), i přesto se však Francie pokusila obnovit v celé Indočíně svou koloniální vládu
§ komunisté sestavili Vietnamskou lidovou armádu – Viet Minh (národně osvobozenecké hnutí, geurilly), které bylo podporovano Čínou, Francie (podporovaná USA) vytvořila vietnamský stát jako součást Francouzské unie a zformovala vietnamskou národní armádu
§ francouzské velení se pokusilo přinutit Vietnamskou lidovou armádu k rozhodujícímu boji u Dien Bien Phu, francouzská armáda byla poražena a severní část Vietnamu spadla pod vládu komunistů
§ Francie není schopna dlouhodobě nést ztráty x komunisté proti technické převaze Francie staví ochotu k obětem
§ 1954 Ženevské dohody - deklarace o nezávislosti Laosu a Kambodži a prozatímním rozdělení Vietnamu podél 17. rovnoběžky - jeho sjednocení se mělo uskutečnit do konce roku 1956 na základě svobodných voleb, k volbám však nikdy nedošlo
§ Severní Vietnam – Ho či min, podpora SSSR, komunistický režim
§ Jižní Vietnam – kapitalistický (zkorumpovaný) nedemokratický režim, podpora USA, ale malá podpora obyvatel
Válka ve Vietnamu (1964-73/5)
Vietcong
= národní osvobozenecké hnutí Severu – Komouši
- protivládní ozbrojené jednotky Národní fronty osvobození Vietnamu
- založena 1960
Viet Minh
= svaz boje za nezávislost Vietnamu – založena Ho či minem
založena jako pozemní armáda na vykopání frantíků
§ boje začaly roku 1960 útokem na Jižní Vietnam
§ USA (prezident Johnson) vykonaly přímou vojenskou intervenci (postupně bylo do Vietnamu vysláno více než půl milionu vojáků + masivní bombardování SV), zaútočily na Severní Vietnam a začaly zásobovat jih (k amerikanizaci války došlo ze strachu před postupným rozšířením komunismu do ostatních zemí jižní Asie) - USA nebojovaly s úmyslem vyhrát, ale s úmyslem zabránit výhře protivníka
§ infiltrace JV
§ USA i přes masivní početní i technickou převahu nezdar – prales – guerillová válka
§ roku 1965 začaly v USA první studentské hippies protesty proti válce ve Vietnamu – vliv médií
§ roku 1968 se v Paříži uskutečnila poměrně neúspěšná mírová jednání se Severním Vietnamem, nový americký prezident Nixon stáhl z Vietnamu většinu vojáků, roku 1973 podepsal smlouvu o ukončení války a znovunastolení míru ve Vietnamu a stáhl všechny zbylé vojenské jednotky
§ USA přislíbily Jižnímu Vietnamu pomoc; J Vietnam po invazi severovietnamských vojsk o slíbenou pomoc požádal, ale Kongres žádost zamítl
- nejdelší válka v dějinách USA
zbraně: defoliant – agent orange, chemické sloučeniny, aby stromy pustili listí
hočiminova stezka = systém několika paralelních stezek, budování tunelů, jeskyň
opevněné vesnice = USA se snažili vybudovat na ochranu obyvatelstva JV před nájezdy a infiltrací vietcongu
vítězství Vietkongu vede v USA ke ztrátě sebevědomí politiku i veřejnosti, tzv. "vietnamsky
syndrom" => zhoršení pozice USA v očích světové veřejnosti
éra Détent
období uvolňování napětí během studené války v 1970´s(Henry Kissinger)
uznán status quo na mezinárodní scéně
obě supervelmoc se smiřují s faktem, že bipolární rozdělení světa je trvalé – nesnaží se zničit protivníka, ale spíše s ním spolupracovat
projevy jako :
§ pingpongová diplomacie (1971, USA/Čína) – nabídka Kissinger Maovi, že Čína dostane mezinárodní uznání (křeslo v RB) a bude s ní navázána omezená obchodní spolupráce s cílem využít čínsko-sovětské roztržky a oslabit pozici SSSR – oteplení vztahu má připravit půdu přátelské utkání v ping pongu
§ do 1975 – vietnamizace Vietnamské války
§ 1970´s - Ostpolitik (SRN/Východ)- západoněmecká vláda pod vedením kancléře Wiliho Branta – odklon od Hallsteinovy doktríny, navázaní styků s NDR a vztahů s východem
§
§ KBSE 1975 – Helsinská konference , budoucí OBSE
Konec éry Détent
SSSR – hospodářská i technologická stagnace => pokračování konvenčního zbrojení rozvoj pozemní armády
změna politické situace v Afghánistánu vede Sověty ke snaze upevnit si pozici v oblasti =>1979 – invaze SSSR do Afghánistánu
změna politických poměru na Západě (“morálka v politice“)
1979/1990 – britskou ministerskou předsedkyní se stává Margaret Thatcher za konzervativní stranu
1981/89 – v USA kvůli snahám o sbližování se Sověty prohrává ve volbách Jimmy Carter s Donaldem Reaganem (v inauguračním projevu v souvislosti se SSSR mluví jako o „evil empire“)
reeskalace Studené války po roce 1979=>82 – Británie vstupuje do války s Argentinou o Falklandy, Reagan vyhlašuje program „Star Wars“ (snaha čelit jaderné hrozbě a vytvořit protijaderný deštník – snaha zničit rakety před vstupem do atmosféry) – zahájení nových závodů ve zbrojení, zahájení vývoje technologie MIRV (nová generace raket, které mohou nést několik samostatně naváděných hlavic) a snaha obejít smlouvy SALT
v důsledku Star Wars dochází k zadlužování SSSR, hospodářské zaostávání východu
opětovně hrají vliv sféry vlivu – podpora guerill, odboje a opozice v zemích, které mají blízko k nepříteli
1973 – Chile, Pinochet – přes nedemokratičnost režimu prosazuje kapitalistický model ekonomiky, čímž zůstává spojencem Západu
Pražské Jaro 1968
- destalinizace až koncem
- 60. léta – podobný proces uvolňování jako v Maďarsku v 50. letech
- Antonín Novotný (generální tajemník KS4 a prezident do roku 19638 – 1960 – socialistická ústava a změna názvu z ČSR na ČSSR) => kvůli své konzervativnosti a stalinistickému smýšlení vystřídán Ludvíkem Svobodou (prezident ČSSR, odmítá použít armádu)
- Alexandr Dubček (po rezignaci Novotného jej nahrazuje v čele KS4 – socialismus s lidskou tváří) => varování Moskvy – srpen 1968 invaze vojsk Varšavské smlouvy kromě Rumunska a zahájení procesu Normalizace
- 1969 upálení Jana Palacha na protest proti okupaci, odstranění Dubčeka a konec reforem
- 1968 doktrína omezené suverenity (Brežněvova doktrína) v rámci států sovětského bloku si může každá země provádět libovolné kroky, které neohrožují socialistické zařízení jako celek
Intervence a normalizace
- sov..se ujistili, že invaze neohrozí détente, 19.8. pozvali do Moskvy Johnsona
-21.8.-jediná spol. akce Varšavské smlouvy(400tis.vojáků,6tis.tanků,1,2tis.letadel), vojensky úspěšná,ale selhala pol.představa- reformisti sice zatčeni, ale nenašli se žádný vhodný konz.
-Vysočanský sjezd KSČ, veřejný protest v rozhlasu, protest v OSN – všeobecná rezistence
-prez.Svoboda nabízí sov.jednání- 26.8.-moskevský protokol-podepsali všichni reformisti kromě Kriegela), stažení protestu z OSN, písemné potvrzení konz.závazků,ochrana konz.a odvolání vysoč.sjezdu, sověti se zavázali, že se nebudou vměšovat a po etapách odejdou
-přijetí zmocňovacích zákonů-omezení nezávislých org. Atd. ale sov.chtěli zůstat→
říjen-akceptování dočasného pobytu(jednotka dočasnosti-jeden“furt“)
-28.10.podle plánu uzákoněna federalizace(platí od ledna 69),ale malý reálný význam
-listopadové zasedání KSĆ- začínaj vítězit konzervy, postupná celková rezignace spol →
-leden 69-Jan Palach, únor Jan Zajíc, duben Evžen Plocek →demonstrace
-březen-vítězství nad sov.hokejisty → bouře
duben-odvolán Dubčëk, nástup Husáka- restaurace rigidního byrokratického režimu
srpen-k 1.výročí poslední masový odpor-demonstrace stejně účastníků jako policajtů
-důsledky:
-všeobecná sovětská nedůvěra k jakýmkoli reformámofic.sov.politika-Brežněvova doktrína- limitace suverenity zemí bloku-utužení „socialistického společenství“
- další rozkol v celosv.kom.hnutí, kom.utrpěl mravní a polit.újmu, ale to se projevilo až později- ihned poté jen symbolické reakce, pouze dopravní nehoda na cestě k uvolnění
Aféra Watergate
= vnitropolitický skandál v USA v letech 1972 - 1974
- při volebním boji republikána Richarda Nixona a demokrata George McGoverna se do centrály Demokratické strany (v komplexu Watergate) vloupali zloději - McGovern se snažil dokázat, že je republikáni odposlouchávali a chtěli se dostat k důležitým materiálům
- roku 1972 zvítězil Nixon ve volbách a o rok později se konalo první soudní stání se zloději z Watergate
- Nixon veřejně prohlašoval svou nevinu, jeho poradce John Dean však uvedl, že prezident skutečně souhlasil se zahlazováním stop a u soudu později řekl, že prezident nechal do všech kanceláří Bílého domu nainstalovat odposlouchávací zařízení a o vloupání tedy musel vědět
- hrozil mu impeachment tak Nixon na svou funkci rezignoval (jako jediný prezident v dějinách USA) a nový prezident Gerald Ford mu vzápětí udělil milost
Kypr
- původně součástí Osmanské říše, od roku 1878 pod Britskou nadvládou, roku 1914 Velkou Británií anektován
- rivalita mezi řeckou většinou a tureckou menšinou obyvatelstva
- Řekové prosazovali myšlenku enosis (= sjednocení Kypru s Řeckem) - neúspěšné
- roku 1959 vznikl na základě kyperských dohod (o kyperské nezávislosti a postavení kyperských Turků; projednáváno v Curychu) samostatný Kypr
- roku 1974 byl S Kypr obsazen a tím rozdělen na řeckou (Jižní) a tureckou část (Severní; 2/5 ostrova) - odděleno tzv. zelenou hranicí (dohled zvl. Mírových sil OSN zřízených RB - UNFICYP)
- turecká část se snažila o vytvoření samostatného Kyperského státu, mezinárodně však tento stát uznalo pouze Turecko
Ropné šoky
= prudké vzrůsty ceny ropy (a jejích derivátů) v
- 1. ropný šok
- stagnace ceny ropy způsobila nevoli jejích vývozců v arabském světě
- po Jomkipurské válce (ve které USA podporovaly Izrael) se tedy arabští členové OPEC dohodli na okamžitém zvýšení ceny ropy o 70% a jejím dalším zvyšování, dokud Izraelem obsazené oblasti nebudou vyklizeny, dále uvalili embargo na USA (Nizozemsko a Portugalsko - povolili USA použití vojenských základen na svém území)
- výrazné zvýšení ceny ropy (ze 2 na 12 dolarů za barel)
- v mnoha zemích následovaly ekonomické problémy a velká inflace
- 2. ropný šok
- po islámské revoluci v Íránu uvalily USA na Írán embargo a ten proto přestal americkým společnostem prodávat ropu (poté následovala Irácko - Íránská válka)
- OPEC zvýšil ceny ropy na 35 dolarů za barel
- v důsledku toho došlo ke snížení spotřeby ropy (vyvinuty automobily s nízkou spotřebou), nástup nových technologií, hledání nových energetických zdrojů, zvýšení těžby na amerických a britských územích (vyšší nezávislost)
- v 80. letech proběhl další ropný šok, jeho důsledky však nebyly tak ničivé jako u prvních dvou
- později se cena ustálila na 15 dolarech za barel
- OPEC (Organization of Petrol Exporting Countries)
= org. zemí vyvážejících ropu (sídlo ve Vídni)
- vznik z Íránské iniciativy na konferenci v Bagdádu
- roku 1961 ve Venezuele podepsány stanovy OPEC; zakládající členové Saúdská Arábie, Irák, Írán, Katar, Kuvajt a Venezuela (později Abú Dhabí, Indonésie, Libye, Spojené arabské emiráty, Nigérie, Ekvádor a Gabun)
- výrobci společně postupují proti těžařským společnostem, země OPEC sledují a koordinují ropnou politiku (stanovení cen, těžebních kvót atd.)
- v současnosti také stanovuje maximální množství těžby
Poválečná Afrika
- dekolonizace a prosazování politiky apartheidu (rasová segregace) vedlo k násilnému zeměpisnému oddělování ras
- po získání nezávislosti se začaly tvořit politické strany podle kmenové příslušnosti (na mnoha místech byl zaveden systém jedné strany, který často hraničil s diktaturou)
- stoupla závislosti na exportu surovin, došlo k polarizaci moci a majetku a v mnoha zemích převzala moc armáda (následovala diktatura, občanské války)
- Čad
- Zimbabwe (vláda prezidenta Roberta Mugabeho získala podporu širokých vrstev Afričanů a byl přijat rozsáhlý program hospodářského a politického rozvoje)
- JAR (v celé republice zavedena politika apartheidu, docházelo k protestům v JAR i v zahraničí a roku 1994 byl apartheid úplně zrušen a došlo k prvním všerasovým volbám v zemi - byl zvolen prezident Nelson Mandela)
- Kongo-Zair (plukovník Mobutu provedl převrat a zavedl vojenský režim s podporou USA, pomocí represí potlačil povstání a separatistická hnutí, později vyhlášena nová ústava zavádějící centralizovaný systém vlády a systém jedné politické strany - Lidového revolučního hnutí, poté byl Mobutu svržen)
Pol Pot v Kambodži
- JV Asie
- po likvidaci proamerického režimu se r. 1975 k moci dostala levicová organizace Rudých Khmerů (v čele s Pol Potem)
- vláda Rudých Khmerů začala s represemi a genocidou a ihned po zvolení zahájila válku proti sousednímu Vietnamu
- byla vytvořena koaliční vláda Demokratické Kambodže, kterou OSN uznalo za zákonnou
- na konferenci roku 1991 se vláda zavázala demobilizovat všechny své vojenské jednotky (převážně z Vietnamu) a správu země na přechodnou dobu převzala OSN - kontrolovala zahraniční politiku, obranu, finance a zajišťovala pořádek
- po parlamentních volbách byla vytvořena nová koaliční vláda (bez účasti Rudých Khmerů)
- roku 1993 se Kambodža stala opět monarchií, hnutí Rudých Khmerů se roku 1998 rozpadlo