Buffon, Casillas, Čech, Matys
Matysův zápas roku
Sestava: Láďa, Matys, Jarda, Venca, Martin, Petr, Radek, Michal, Lukáš
Branka: Petr
K dalšímu zápasu jsme se vydali na Děkanku. Konečně jsme se sešli v počtu, který umožňoval střídání a tím i možnost načerpat vždy nové síly. To soupeř si o hráčích na střídání mohl nechat jenom zdát, a tak se od něj nedalo čekat nějaké zběsilé tempo. Nicméně Děkanka není zrovna největší hřiště, takže se silami hráči soupeře vydrželi až do konce.
Zápas začal tradičně, Láďa teprve přelézal plot a upravoval se do sportovního, když jsme předvedli první pěknou kombinaci na jeden dotek, bohužel nezakončenou gólem. Hra se potom odvíjela v hodně podobném scénáři – my jsme se k soupeřově brance dostávali o trochu snáze, nicméně žádná z našich šancí se neujala. Na druhé straně soupeř byl také aktivní, ale tentokrát naše obrana fungovala spolehlivě, takže Matyse soupeř ohrozil pouze několika střelami, ale Matys měl v pondělí jeden ze svých dnů. To předvedl zejména při rohu soupeře, kdy kontroloval míč, ten šel do zadní tyče a naštěstí ven. To už jsme ale vedli 1:0, když pěknou akci téměř na jeden dotek zakončil zblízka Petr. Tímto výsledkem skončil i poločas.
V tom druhém se dostavil klasický útlum, kdy jsme zase 15 minut hráli jako zajdové, chyběla bojovnost, přihrávka, zpracování, prostě bída. Koledovali jsme si o vyrovnání, ale Matysovi se zalíbila nula na jeho kontě, a tak dělal vše pro její udržení. Famózní zákrok, za který by se nemusel stydět ani Plánička, předvedl při akci soupeře, kdy se mrštně hodil z pravé strany na levou a v pádu zabránil téměř jistému gólu. Soupeř byl jeho zákrokem tak vyveden z míry (my ostatně také), že už se ani nesnažil dorazit od tyče odražený míč. Od tohoto okamžiku se hra zase vyrovnala, my jsme podnikali brejky do soupeřovy obrany, ale žádný jsme nedotáhli do úspěšného konce. A když ani Petr krásnou umístěnou nekompromisní střelou Matyse nepřekonal, skončil zápas klasickým fotbalovým výsledkem.
Pondělí zápas byl opravdu celý v režii Matyse. Nejenže vychytal druhou nulu za sebou, ale nebál se nasadit své zdraví v souboji s nelítostným jezevčíkem a zachránil pro Limitu míč. Ani on se ale nevyvaroval smutného, ba přímo tragického okamžiku – přestože věděl, že správce je podnapilý a u objektu chybí žebřík, kopl soupeřův míč na střechu. Je to od něj nepěkné, snad si vezme napříště ponaučení (nebo žebřík).