Znáte se? -GRAFOLOGIE * PSYCHOLOGIE * SEBEPOZNÁNÍ
Grafologie, tzv. psychologie písma, je nauka založená na přímém vztahu mezi individuálním rukopisem a psychickými vlastnostmi pisatele
GRAFOLOGICKÝ SYSTÉM WALTERA HEGARA
Hegarův grafologický systém, prezentovaný v jeho knize Graphologie par le trait (1930), třebaže 80 let starý poskytuje zdánlivě jednoduchý a elegantní způsob interpretace rukopisu. Rozhodně však není využitelný laiky, protože sleduje v podstatě charakteristiku tahu, respektive čáry, k jejichž posouzení jsou třeba určité zkušenosti a teoretická výbava.
Hegar operuje s těmito čtyřmi protikladnými znaky a jejich variantami:
-
tlak: silný – slabý,
-
čára z hlediska textury a kontur: ostrá – těstovitá,
-
čára z hlediska linearity: rovná – oblá,
-
rychlost písma: rychlé – pomalé.
Podle Hegara se uvedené znaky přímo vážou k pisatelově temperamentu. Vytvořením všech možných čtveřic dospěl Hegar k 16 osobnostním typům s různým zastoupením aktivních a pasivních znaků, přičemž:
-
silný tlak, ostrost, rovná čára a rychlost společně vyjadřují čistou aktivitu;
-
slabý tlak, těstovitost, oblost a pomalost jsou zástupci čisté pasivity.
Spárujeme-li uvedené znaky, dospějeme k 24 různým kombinacím.
Uveďme si polovinu z nich:
-
silný tlak + rovná čára = aktivita: energičnost a rozhodnost, energie využitá pro dosažení cílů
-
silný tlak + oblá čára = energie vedená představivostí. Představivost vedená potřebou dosáhnout cílů a konkretizovat myšlenky.
-
silný tlak + těstovitost = praktická energie ovlivněná smysly a pocity; v rovině Superega dochází ke konfliktu mezi energií a požitkem; možné potěšení z brutality
-
slabý tlak + rychlost = snadno vybuditelná aktivita
-
slabý tlak + pomalost = přizpůsobivost a divácký přístup ke světu kvůli váhavosti, stydlivosti, vyčerpání nebo nemoci
-
slabý tlak + rovná čára = intelektuální či cerebrální citlivost; chladné srdce
-
rovná čára + ostrost = rozhodnost založená na osobních nebo jiných principech, neovlivnitelná, chladná, nezatížená pocity, emocemi či váhavostí
-
rovná čára + těstovitost = rozhodnutí podřízená smyslům či srdci (nebo naopak); tendence podléhat rozhodnutím a potřebám; smutek vycházející z rezignace; ovlivnitelné rozhodování
-
rovná čára + pomalost = vnitřní překážky stojící v opozici vůči osobní svobodě a vycházející ze životních okolností; potlačení pocitů a smyslových potřeb
-
oblá čára + těstovitost = představivost podněcovaná smysly nebo pocity; pocity a smyslový život jsou sublimovány pomocí představivosti; oceňování smyslově přijímaných forem (estetické vnímání); představivost podmiňovaná smysly (smyslové/smyslné obrazy)
-
oblá čára + rychlost = představivost těsně spjatá se souborem myšlenek, stereotypní myšlenky, aktivita stimulovaná komplexem myšlenek
-
oblá čára + ostrost = představivost ovlivňovaná morálními, společenskými či náboženskými idejemi nebo principy; mystická obrazotvornost; bizarní myšlenky
Rovná a oblá čára jsou pro posuzování zásadní, jen pokud jedna z nich v písmu dominuje, většinou však je písmo kombinací obou, a výsledky jsou pak neutrální. Stejně tak bývá obtížné posoudit rychlost tahu.
Přestože některé Hegarem uváděné významy působí až nadsazeně, poskytují cennou inspirací pří uvažování nad rukopisem, zvláště pokud jsou znaky vyjádřeny jednoznačně. Prakticky jsou uplatnitelné především párové kombinace.
Zdroje:
Nezos R.,: The Interpretation of Handwriting. London, 1986
Peugeot J., Lombard A., Noblens de M.,: Manual of Graphology. London, 1997 (překlad z francouzského originálu, 1994)
Jako příklad si uveďme několik rukopisů:
Písmo kardinála Vlka vykazuje zřetelně oblou čáru a ostrost:
představivost ovlivňovaná morálními, společenskými či náboženskými idejemi nebo principy; mystická obrazotvornost; bizarní myšlenky.
Rukopis amerického prezidenta Harry S. Trumana je ukázkou rovné čáry a ostrosti: rozhodnost založená na osobních nebo jiných principech, neovlivnitelná, chladná, nezatížená pocity, emocemi či váhavostí.
Jiří Voskovec se prezentuje rukopisem s oblou čárou a těstovitostí:
představivost podněcovaná smysly nebo pocity; pocity a smyslový život jsou sublimovány pomocí představivosti; oceňování smyslově přijímaných forem (estetické vnímání); představivost podmiňovaná smysly (smyslové/smyslné obrazy).
Jan Kalvín psal dynamickým, neklidným, i když zároveň snaživě kontrolovaným písmem. Z hlediska Hegarova systému rukopis charakterizují:
ostrost a silný tlak = energie vedená individuálními morálními zákony a principy. Nezviklatelná energie nesnadno vychýlitelná, např. únavou.
ostrost a oblá čára = představivost ovlivňovaná morálními, společenskými či náboženskými idejemi nebo principy; mystická obrazotvornost; bizarní myšlenky.
silný tlak a oblá čára = energie vedená představivostí. Představivost
vedená potřebou dosáhnout cílů a konkretizovat myšlenky.
U všech uvedených ukázek a obecně ve všech rukopisech bychom zároveň museli zohlednit další písmové znaky a uvedené významy jejich vlivem modifikovat a uvést do významového kontextu. Například oblost a těstovitost bychom snadno mohli nalézt v písmech patřících hrubě poživačným, pasivním a nezodpovědným lidem. Ale v případě rytmického a harmonického rukopisu Jiřího Voskovce spatřujeme skutečnou smyslovou vytříbenost, kultivovanost, v kontaktu nefalšovanou vstřícnost a vlídnost.
Pro grafology, kteří se upínají na snadno měřitelné znaky (sklon, velikost, šířka) či na tvarové markanty, je tento systém nesnadno využitelný.
Grafologie analyzuje mnoho znaků písma, které si normálně při jejich psaní neuvědomujeme. Velikost nebo sklon jsou nejnápadnější charakteristiky, ale nejsou jediné. Znaky písma rozdělujeme na tzv. komplexní - dojmové (k jejichž určení je třeba více zkušeností) a měřítelné - popsatelné (jejich určení je jednoznačnější). Každý znak písma je v grafologii spojován s určitým okruhem psychologických významů, sám však nemůže být jednoznačným důkazem o nějaké konkrétní vlastnosti. (Na tomto zjednodušujícím přístupu jsou založeny tzv. "grafologické slabikáře.") Kvalitní grafologický rozbor vychází z analýzy všech písemných znaků a jejich závěrečné syntézy.
Podklady pro rozbor
Pro celkový rozbor písma je důležitý dostatek podkladů. Platí zde „čím více, tím lépe“. Velikost rukopisu psaného pisatelem zhruba na 1 stránku formátu A4 obsahující pisatelův podpis. Pokud pisatel používá více druhů písem, měl by je v rukopise použít. Rukopis psaný na měkkém či tvrdém podkladu - záleží na volbě pisatele, psací náčiní si volí sám pisatel (propiska, tužka, fix, …). Rukopis by měl být psán v klidu, bez rušivých elementů. Jako doplňující podkladový materiál mohou sloužit poznámky pisatele, dopisy, vzkazy psané ve spěchu, nebo např. kresby. Vždy je ku prospěchu alespoň nastínit okolnosti, které působily za vzniku daného písemného projevu. U malých dětí nebo u dětí, které ještě nemají zmechanizované písmo (např. v 1. nebo ve 2. třídě ZŠ), je lépe posuzovat jejich kresby a výtvarné projevy.
Znaky rukopisu, které grafologie zkoumá
Z pohledu komplexních dojmů grafologie zkoumá třeba celkový písmový obraz, pohyb a formu, fixaci, rytmus, harmoničnost, nebo individuálnost písma.
Naopak z pohledu měřitelných a popsatelných znaků se grafologie zaměřuje na pravidelnost, členitost, rychlost, vázání (např. girlanda, arkáda, nitka, úhel, nebo dvojoblouk), velikost, sklon a další. Zjišťuje, zda je písmo spíše ostré nebo těstovité, plné nebo hubené, pravoběžné nebo levoběžné apod.
Velikost písma a jeho vztah k povaze člověka
Za normálně velké je považováno písmo o velikosti 2-3 mm, měřeno podle délky základních tahů ve středním pásmu ve shodě se sklonem písma. Vzdělanější lidé mají spíše menší písmo, lidé s nízkým vzděláním spíše větší. Velikost písma ukazuje zejména na míru autorova sebeprožívání a nemusí se nutně shodovat s mírou sebevědomí. Velké písmo (4 a více mm) patří autorovi, který intenzivně prožívá vše, co se týká jeho vlastní osoby, může být až sebestředný. Ukazuje hlavně na extravertní vlastnosti. Malé písmo (pod 2 mm) vypovídá o pisateli, že neklade velký důraz na svoji osobu, často je více soustředěný na objekt svého zájmu (např. vědecký pracovník) než na sebe. Pojí se více s introvertními vlastnostmi, pisatel se může podceňovat, avšak malé litery nemusí vždy znamenat nízké sebevědomí. Příliš velké písmo může být i kompenzací nízkého sebevědomí a přepjatého sebezdůrazňování.
Symbolika psací plochy
. V grafologii je psací plocha rozdělena na tři horizontální zóny. Horní symbolizuje nadindividuální vědomí, duchovní oblast, etiku, intelekt, náboženskou víru, fantazii, intuici a aspiraci. Střední pásmo má vypovídat o individuálním vědomí, sebevědomí, vědomé adaptabilitě, praktická činnosti a sociálních vztazíchDolní pásmo pak má podávat informace o nevědomí, tělesnosti, pudovosti a erotice.
Vedle tohoto dělení ještě grafologie rozlišuje levou a pravou stranu, kde levá se má týkat subjektu, duše, minulosti, matce a původu, kdežto pravá symbolizuje objekt, svět, budoucnost, otce a dovršení.
sexuální štvanci.