Téma 10 – Který byl pro nás ukřižován
Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“ A po těch slovech vydechl naposled. (Lk 23,46)
Přemoci zlo; to je vykoupení. Završuje se v Kristově oběti, kterou člověk splácí dluh za hřích a smiřuje se Bohem. Syn Boží se stal člověkem, počat s tělem a duší v lůně Panny, právě z toho důvodu, aby se stal dokonalou výkupnou obětí…V ní je vítězství nad zlem, nad hříchem a nad samotnou smrtí.
Panno Maria, pros za nás, abychom se podle vzoru tvého Syna dovedli obětovat pro druhé lidi a vyprošuj nám důvěru v něj i v těžkých životních zkouškách.
Hřích znamená oddělení od Boha. Nejprve děláš zlo, ačkoliv svědomí mluví proti tomu, potom prcháš před Bohem, poněvadž víš, že On tě chce mít jiným. Čím více se od Boha izoluješ, tím méně ho slyšíš, tím temnější se stává světlo, tím slaběji působí dobro, tím se ocitáš na šikmější dráze.
Jen Jediný tě může zachránit; Ježíš přišel, aby zachránil hříšníky. „Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky“(Mt 9,13). Bůh přišel k nám lidem, aby nás hříšné přijal do svého života. Ježíš se s hříšníkem sjednocuje, i když ho hříšník křižuje, zabíjí, posmívá se mu a pohrdá jím.
Ježíš tě miluje více než svůj vlastní život: On pro tebe zemřel. Důvěřuj Ježíši: „Bože buď milostiv mně hříšnému“(Lk 18,13). Poklekni pod jeho křížem, aby tě jeho krev omyla z veškeré tvé viny. Díky, Ježíši!
Vlastní modlitba růžencového tajemství
Věřím v Boha…
Otče náš…
Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého Ježíš,
1. kterého dovedli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jeho a dva zločince. (Lk 23,23)
2. který řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (Lk 23,24)
3. „Žízním!“ (Jan 19,28)
4. ke kterému se obrátil lotr se slovy „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“ (Lk 23,42-43)
5. který řekl matce: „Ženo, to je tvůj syn.“ A Janovi: „To je tvá matka.“ (Jan 19,26-27)
6. který zvolal „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Mt 27,46)
7. „Dokonáno je!“ (Jan 19,30)
8. „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“ (Lk 23,46)
9. jehož mrtvé tělo položili matce na klín.
10. který položil za nás svůj život. (1 Jan 3,16)
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Sláva Otci…
K zamyšlení
Kristus zemřel. Apoštolové jsou zmatení. S něčím takovým nepočítali, i když jim jejich učitel naznačoval, že k tomu dojde a že je to nutné, aby obětí vykoupil svět. Oni tehdy přijímali Krista jako Božího Syna. Ale nemohli pochopit, že musí zemřít. Představovali si jeho vítězství ještě v současné době a v tomto světě. Doufali, že budou mít podíl na jeho lidské oslavě a vítězství. I my v životě prožíváme různé bolestné zvraty a zklamaní. Mnohdy máme dojem, že vše, čeho jsme dosáhli, je ztraceno. Nepřipouštíme si na mysl, že pokud jsme si utrpení nebo prohru nezpůsobili svým svévolným špatným chováním, že Bůh má skrze toto utrpení pro nás připravenou novou situaci, podstatně lepší něž byla dosavadní. Je potřeba se naučit přijímat vůli Boží a vědět, že je pro nás nejlepším řešením.
Jsme schopni pochopit, alespoň částečně, a nadchnout se pro následování Kristova příkladu v trpělivosti a lásce? Dovedeme přenést tento příklad do denního života? Chceme i my otevřít srdce pro poznání a naplňování vůle Boží?
Povšimněme si také našeho dokonalého lidského vzoru, Panny Marie. Jistě ji rvalo srdce pomyšlení, že její Syn jako člověk umírá a již nikdy s ním nebude v tomto světě žít. Jistě ji rvalo srdce pomyšlení, jak velké a nespravedlivé utrpení její Syn dobrovolně podstupuje. Kéž nám tento příklad dodá sílu, odvahu a touhu plnit Boží vůli alespoň v menších denních obětech a sebezáporech. Kéž bychom zatoužili po větší lásce k Bohu a lidem, kterou bychom projevovali činy, a tak dělali svět krásnějším, a tím pomohli více lidem do nebeské blaženosti.
Témata k povídání:
- Kříž. Často se jím oháníme, ale bereme jej na sebe s ochotou?
- Bez smrti není věčného života. Jsme schopni „umřít“ sami sobě, abychom se probudili k novému životu?
- Umíme umenšit sami sebe ve prospěch druhých?
Pane Ježíši, děkujeme Ti, že jsi vědomě pro nás podstoupil přebolestnou smrt na kříži, a tím jsi nám otevřel cestu do věčné blaženosti. Panno Maria, i tobě děkujeme, že jsi doprovázela svého Syna na cestě nesmírného a nespravedlivého utrpení a jediná z lidí jsi mu do poslední chvíle plně důvěřovala.
Modlitba na závěr
Kriste, tvá krev byla vylita pro spásu lidí. Ty jsi smírnou obětí, naším obhájcem u Božího trůnu a tvé milosrdenství je nekonečné. Prosíme tě za obrácení všech, kdo slouží zlu, kdo od tebe odpadli a kdo proti tobě bojují. Dej, ať i skrze nás se ve světě rozšiřuje tvá láska, která si dokáže podmanit srdce všech lidí.
Don Bosco ti chce říci. 2
- Nemalomyslňme v nebezpečích a v těžkostech. Modleme se a Bůh dá přislíbenou pomoc pro toho, kdo pracuje pro něho. [XIII, 304]
- O Bohu smýšlejte podle víry, o bližním podle lásky, o vás samotných s hlubokou pokorou. O Bohu mluvte s obdivem, o bližním tak, jak byste chtěli, aby se mluvilo o vás, ale o sobě samých pokorně nebo mlčte. [III, 614]
- Život kříže je to, co vede k Bohu. [XI, 363]
- Když se jedná o to, abychom vykonali dobro a bojovali proti chybám, vložte svoji důvěru v Ježíše a Marii, a tehdy budete připraveni pošlapat lidské ohledy a podstoupit také mučednictví. [VI, 348]
- Bez trpělivosti se nemůžeme stát svatými. [XII, 606]