ASC - Podorlicko

Téma 6 – Který se pro nás krví potil

Ježíš upadl do smrtelné úzkosti a modlil se ještě usilovněji; jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve. (Lk 22,43b-44)

Do této zkušenosti by chtěl vtáhnout i své učedníky, aby neupadli do pokušení a měli sílu vítězit nad zlem rozšířeným v dějinách lidstva.1

Panno Maria, prosíme, vyprošuj nám trpělivost v úzkosti, když jsme nespravedlivě obviňováni, a obětavost, když máme postoupit utrpení pro dobro druhých lidí.

V noci před svou smrtí Ježíš pocítil úzkost. Jeho pot úzkosti byl jako krev (Lk 22,44). Byla to smrtelná úzkost. Úzkost nad propastí, nad mocí smrti, nad opuštěností, nad mocí zla, nad vydáním soudu. Byla to hodina pokušitele, který ho chtěl přemluvit, aby se vzdal Boha a myslil na sebe. Ale Ježíš se probojoval v modlitbě k Otci: „Otče můj, ne má vůle, ale tvá vůle ať se stane“ (Lk 22,42).

Co to znamená pro Tebe?

Také ty máš často úzkost. Úzkost před lidmi, úzkost před opuštěností, úzkost před křížem. Ale neboj se! Anděl Boží také tebe posílí, abys více naslouchal Bohu, než dbal na svou úzkost. Ale musíš se modlit jako Ježíš, jinak podlehneš pokušení. „Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení. Duch je sice ochoten, ale tělo je slabé“ (Mt 26,41)

Pomáhej mi, Pane, abych překonával svoji úzkost!

Vlastní modlitba růžencového tajemství

Věřím v Boha…

Otče náš…

Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami           a požehnaný plod života tvého Ježíš,

1.    který se po večeři odebral s učedníky na Olivovou horu (Lk 22,39)

2.    který se šel modlit a vzal Petra, Jakuba a Jana s sebou (Mt 26,36)

3.    který trochu poodešel a padl tváří k zemi (Mt 26,39)

4.    který se modlil:„Otče můj, jestliže je to možné, ať mne mine tento kalich, ale ne jak já, ale jak ty chceš (Mt 26,39)

5.    jehož pot stékal na zem jako krůpěje krve (Lk 22,44)

6.    který se vrátil k učedníkům a shledal, že spí (Mt 26,40)

7.    který řekl těm třem:„to jste nemohli ani jednu hodinu se mnou  bdít“?               (Mt 26,40)

8.    který se podruhé modlil:“Otče, ať se stane tvá vůle“(Mt 26,42)

9.    který shledal, že učedníci zase spí (Mt 26,43)

10.   který nechal učedníky a po třetí se modlil stejnými slovy (Mt 26,44)

Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

Sláva Otci…

K zamyšlení

Po poslední večeři, kdy Ježíš s nesmírnou láskou ustanovil eucharistii, začal byl smutný a v tomto bolestném stavu se odebral do Getsemanské zahrady, kde začal naplno prožívat nesmírné utrpení. Vědomě bere          na sebe toto utrpení, i když i pro něj bylo nesmírně těžké, protože je prožíval plně s lidskými pocity. Kolik obětí, sebezáporů a modliteb musel  během  svého života vykonat, aby byl schopen takové oběti? Přitom věděl, že všemi lidmi, kromě své Matky, bude opuštěn.Jedině skrze jeho bezmeznou lásku a oběť může být lidstvo zachráněno a smyslem jeho života je vykoupení lidí pro věčnou blaženost.

Jak bychom se zachovali při Kristově utrpení v Getsemanské zahradě? Pokud bychom byli oddáni sebelásce a touze po vlastním maximálním uspokojení, nesnesli bychom pohled na Krista v tomto zuboženém stavu      a nepřijali bychom, že je Syn Boží s neomezenou mocí.

Často stojíme před utrpením, dokonce cítíme, že je máme přijmout, ale váháme. Kéž nás povzbudí Kristův příklad, kdy On, úplně čistý, přijal největší utrpení. Spolehněme se, že s pomocí Boží překonáme nejen fyzická utrpení včetně nemocí, ale i duševní, jako jsou úzkosti, křivá obvinění, starosti,urážky a že budeme schopni rozvíjet lásku ke každému člověku a naplňovat vůli Otce v obtížných chvílích našeho života.

Kéž nás posiluje příklad Krista a jeho Matky, která sice s nesmírnou bolestí, ale s důvěrou ve smysluplnosti Kristova života provázela svého Syna       na vykupitelské cestě.

Témata k povídání:

-            V našem životě se střídají okamžiky bolesti, radosti, nepohody      i štěstí. Umíme je brát tak, jak přicházejí, tzn. nebojíme se být smutní nebo naopak radostní?

-            Jaké jsou naše největší životní strachy?

-            Jsme schopni a ochotni přinášet oběti?

Pane Ježíši, děkujeme Ti, že jsi přijal výzvu Otce, abys pro naše vykoupení podstoupil největší oběť a zahájil jsi ji nesmírným duševním utrpením v Getsemanské zahradě.

Modlitba na závěr

Ježíši, z tvé hlavy padá na  kámen krev, kapka za kapkou. Vidíš lidi, kteří se utápějí v hříchu a nenávisti. Za ně přijímáš své utrpení a smrt. A proto jen ty jediný dokážeš obrátit lidské sobectví v lásku, nenávist v přátelství. Prosíme tě proto především za mír pro všechny země světa, pro všechny rodiny a pro všechna lidská srdce. Daruj světu mír a lidským srdcí svůj pokoj.

Don Bosco ti chce říci. ²

-        Milujte, respektujte, praktikujte naše svaté náboženství. To náboženství, ve kterém jsem vychovával jiné a uchoval od zla tohoto světa. To náboženství, které nás utěšuje v životních trápeních, úzkostech smrti a otvírá nám bránu štěstí bez konce. (XIV, 511)

-        Pomsta opravdového katolíka je odpuštění a modlitba za člověka, který nás uráží. (IV, 316)

-        Kdo nechce trpět s Ježíšem na zemi, nebude moci se radovat              s Ježíšem v nebi. (II, 362)

-        Víra je jediná solidní posila mezi trápeními a zármutky tohoto života. Ona samotná nám zajišťuje štěstí v tomto čase i na věčnosti.          (XVI, 245)