Celulitida
Pojem celulitida zná v dnešní době většina žen. V běžné literatuře je tímto termínem označován typ určitého zvrásnění a dolíčkování kůže se vznikem neestetických hrbolkovitých útvarů lokalizovaných zejména na stehnech a bocích. Poetičtěji je tento stav popisován jako „pomerančová kůže“ , pro podobnost se strukturou kůry pomeranče. Již méně poetičtěji byla kůže dříve přirovnávána k „potahu staré matrace“ či „prasečí kůži“. V odborné literatuře je tento stav nazýván lipohypertrofie, méně často dermatopannikulóza.
Co je příčinou Celulitida vzniká v důsledku hromadění tukové tkáně a v důsledku stárnutí podkožního vaziva. Ke zmnožení tukových buněk dochází zejména působením ženských pohlavních hormonů. Je za to zodpovědný převážně hormon estrogen, který má též schopnost zvláčňovat a změkčovat vazivo. Tukové buňky se proto mohou bez zábran rozšiřovat. Vznik celulitidy podporuje také uspořádání podkožního vaziva, které je odlišné u žen a u mužů.
Pevné provazce vaziva v podkoží žen probíhají souběžně a všechny kolmo k povrchu kůže. Mezi sebou uzavírají shluky tukových buněk tvořící jednotlivé lalůčky. Pokud tukové buňky zbytní, cestou nejmenšího odporu se vytlačují vzhůru směrem k povrchu kůže a podmiňují vznik drobných bouliček a vyvýšenin na kůži. Úpon jednotlivých vazivových provazců naopak zapříčiňuje drobné dolíčky. Celulitida
U mužů je vazivo uspořádáno do propletené sítě. Při zbytnění tukových lalůčků dojde k roztažení sítě do stran a povrch kůže zůstává hladký. První známky ženské celulitidy se mohou objevit při užívání hormonální antikoncepce, při počínající nadváze i v těhotenství. Dříve nebo později postihne přes osmdesát procent žen. Častěji jsou postiženy ženy obézní, ale nevyhýbá se ani štíhlým a mladým dívkám.
Příznaky celulitidy Celulitidou, jak již bylo uvedeno, se označuje typ určitého zvrásnění kůže se vznikem dolíčků a hrbolků. Nejdříve je patrná na zadních stranách stehen. Teprve později se projevuje i na vnitřních stranách stehen, po stranách trupu, v oblasti břicha, na hýždích i na zadní straně paží. V extrémním případě se může takto změnit celý povrch kůže. Podle stupně postižení se rozlišují 4 stádia celulitidy.
1. stádium – příznaky „pomerančové kůže“ jsou patrné pouze při tlaku na kůži. Například při „štípacím“ testu, kdy se vytvoří stiskem mezi dvěma prsty nebo tlakem dlaní proti sobě kožní řasa.
2. stádium – někdy nazývané „manekýnské stádium“ se projevuje nerovnostmi kůže, které jsou viditelné nejen při „štípacím testu“ , ale i při napnutí svalů, sezení na tvrdé podložce nebo jsou viditelné při ostrém bočním osvětlení.
3. stádium – nerovnosti jsou viditelné vždy, bez ohledu na stání, sezení, osvětlení.
4. stádium – hrubé nerovnosti kožního povrchu , které mohou být komplikovány otoky, monstrózním zvětšením tukové tkáně i bolestivostí.
V ordinaci K diagnostice celulitidy většinou postačí lékaři podrobná anamnéza, kterou získá rozhovorem s Vámi, pohmat postižené lokality a změření krejčovským metrem. Pokud je klinický obraz netypický a je podezření na jinou příčinu obtíží může Vás lékař odeslat na lymfoscintigrafické vyšetření (ozřejmí funkci mízního systému), nebo vyšetření sonografické, CT nebo magnetickou rezonancí (podají dobrou informaci o struktuře měkkých tkání).