Kam až české knihy a kulturu zavede zvýšení DPH?
Kam až české knihy a kulturu zavede zvýšení DPH?
Senát bude rozhodovat o zvýšení DPH z 10 na 17,5 % u knih a dalších tiskovin od 6. října.
Lze očekávat, že vládní zdražení knih a zvýšení DPH odmítne. Vládní koalice má ve sněmovně možnost veto přehlasovat. Koalice tak znovu nevezme v potaz názor 162 000 voličů, kteří podpořili Výzvu na obranu knih. Zdražení knih kontrastuje se sliby v koaliční smlouvě, kde vládní strany slibují odpovědný kulturní rozvoj. Jako stínová ministryně kultury dlouho považuji plán na zvýšení DPH u knih pod zástěrkou reformy za nesmyslný.
Ve Velké Británii se do roku 1855 platila z tiskovin velká daň, aby se informace nedostaly do rukou dělnické třídy a nevyvolaly revoluci. Cena novin, které denně stály tři pence, se daní zvyšovala až na sedm pencí. Vzhledem k tomu, že dělník tou dobou v Anglii vydělával kolem 900 pencí měsíčně, cena sedmi pencí za jedny noviny byla značně vysoká. To si lidé nemohli dovolit, a tak zůstávali v nevědomosti. Ostudná »daň ze znalostí«, jak se jí tehdy říkalo, byla zrušena v roce 1855. Česko se ale zřejmě vydává podobnou ostudnou cestou.
Ve většině zemí EU je dnes DPH u knih pod deseti procenty. Vyšší sazbu uplatňuje pouze Dánsko a Bulharsko. Naopak nulovou DPH na knihy má kromě Velké Británie ještě Irsko. Mimo EU je to z evropských zemí v Norsku a v Chorvatsku. Schválená změna bude znamenat nejen to, že knihy budou dražší, ale také že jich bude vycházet méně. Nakladatelé nebudou mít peníze na překladatele nebo třeba na grafiky, spousta knih tedy nevyjde. Ekonomicky dopadne zvýšení nejen na nakladatele, ale také na spisovatele, kteří již tak pracují v podmínkách českého knižního trhu nezřídka za symbolickou odměnu. Jejich práce, měřeno kritérii finanční úspěšnosti, bude dále znevážena. Počet českých autorů bude tedy i dál klesat a tím i objem české tvorby.
Česká republika knižní produkci ani čtení mládeže dlouhodobě prakticky nijak nepodporuje. Státní podpora knih a vzdělávání by měla být základem každého vyspělého státu. Zde by se o škrtech nemělo uvažovat. Zdražení knih a zúžení jejich nabídky, zejména v oblasti naučných knih a učebnic, povede ke snížené dostupnosti vzdělávání a k »rozevírání nůžek« mezi sociálně silnou a slabou skupinou obyvatel. Už dnes si knihovny nemohou dovolit kupovat knihy. Co teprve s vysokou daní? A co školy a studenti? Výsledky mezinárodních měření dokazují, že všude v Evropě prudce klesá čtenářská gramotnost. Proto považuji za nezodpovědné v době, kdy mladá generace téměř nevezme knihu do ruky, zvyšovat sazbu DPH u knih. Už zvýšení sazby DPH na knihy v letech 2008 a 2010 z pěti postupně až na deset procent mělo prokazatelně negativní vliv.
Přínos, který vyšší daně na knihy a tiskoviny budou znamenat pro státní pokladnu, zdaleka nevyváží kulturní, ale i ekonomické ztráty – ve snížení přístupu ke kvalitním informacím, vzdělání, v ekonomických problémech vydavatelů i knihkupců. Na rozdíl od potravin, oblečení či léků, je kniha zbytným zbožím a lidé si ji při vyšší ceně prostě nekoupí. Při celkovém zdražení životních nákladů vlivem vyšší DPH budou lidé příští rok šetřit právě na nákupu knih. Výsledný dopad na státní rozpočet bude pravděpodobně nulový, vezmeme-li v úvahu, že příjmy z DPH se sice zvýší, ale zároveň dojde k poklesu zisku nakladatelů, odvodů daně z příjmů, část zaměstnanců knižního průmyslu přijde o práci, autoři o honoráře a polygrafický průmysl o zakázky.
Všichni budou šetřit a způsobí ekonomice i kultuře mnohem větší újmu. Pokus vlády řešit dluhy vzniklé nezodpovědným hospodařením vyšším zdaněním knih a vzdělání je velkou chybou.
Ivana LEVÁ, poslankyně a stínová ministryně KSČM pro resort kultury
23. 9. 2011Ivana LEVÁ
http://www3.halonoviny.cz/articles/view/227166