Hana Váchalová - Postřekov bez PP
Současná podoba daní je pro malé živnostníky likvidační
Milí čtenáři Haló novin,
nejprve bych se Vám chtěla krátce představit a uvést důvody, proč jsem znovu vstoupila do veřejného života.
Narodila jsem se 17. 7. 1966 v Klatovech. Základní školu jsem absolvovala v Postřekově a dále v Klenčí pod Čerchovem. Vystudovala jsem Střední hotelovou školu v Mariánských Lázních. Po ukončení studia jsem nastoupila do Chodských restaurací a hotelů v Domažlicích jako zbožíznalkyně. V roce 1986 se mi narodil první syn Josef. V roce 1988 jsem začala pracovat na OV SSM v Domažlicích. Pečovala jsem o vesnické organizace mladých lidí. Právě v té době jsem nesouhlasila s politikou KSČ. Byla jsem mladá a cítila jsem se svázaná. Musím říci, že zpočátku jsem Sametovou revoluci uvítala. Plány, ideje a očekávání nás mladých byly veliké. Celá ta dlouhá léta jsem věřila slibům, které nám nová demokratická vláda dávala. S odstupem času jsem trpce zjišťovala skutečnou tvář politiky a také to, že mnohé sliby jsou jen lži nové vlády.
Od roku 1990 jsem pracovala u Celní správy Plzeň na hraničním přechodu Lísková jako vedoucí směny. V roce 2004 jsem kvůli vstupu ČR do EU přišla o zaměstnání. Skončila jsem v evidenci nezaměstnaných na úřadu práce. Poprvé jsem poznala nepříjemný pocit čekání na chodbě a absolvování několika konkurzů a pracovních pohovorů. V té době jsem již své dva syny měla trochu větší a soběstačné. Tehdy jsem zjistila, že hlavní nepřímou otázkou zaměstnavatele je, kolik máte dětí, jak staré, a máte-li k dispozici babičku v důchodovém věku, která se vám o ratolesti v době nemoci postará.
Pracovala jsem krátce jako vedoucí provozu v hotelu, dále jako sanitářka v lékárně a účetní u firmy na výrobu oken a dveří. V roce 2007 jsem nastoupila na Úřad práce v Domažlicích, kde jsem byla na oddělení trhu práce, a mou hlavní náplní práce bylo zaměstnávání občanů EU a cizinců, chráněné dílny a odvod povinného plnění zaměstnavatelů.
Asi právě toto zaměstnání mě donutilo vrátit se do veřejného života. Denně jsem se setkávala s vykořisťováním cizinců, kterým bylo i vyhrožováno fyzickým násilím, a kteří žili někdy v nelidských podmínkách. Hlavní důvod vidím v agenturách práce. Tito pracovníci ve většině případů nejsou zdravotně pojištěni, o sociálním pojištění ani nemluvě. Nejen, že tak státní pokladna přichází o velké peníze, ale tito lidé nemohou jít ani k lékaři. Agentury práce dostávají povolení z ministerstva práce a sociálních věcí. Místo toho, aby se udělování povolení zpřísnilo, naopak se kriteria zmírnila. Např. o povolení již může zažádat fyzická osoba od dosažení 18 let (namísto 23 let). Když tato fyzická osoba nesplní podmínky, tzn. když nemá ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání atd., najme si odpovědného zástupce, na kterého je povolení vydáno. Tento zástupce kolikrát neví, co jeho agentura práce dělá. Povolení může být vydáno i cizincům. Téměř neexistuje dokonalá právní úprava. Kvůli tomu nejsou žádné instituce, které by tyto agentury důkladně kontrolovaly. A tak tu máme oficiální trh s lidmi.
Průměrná nezaměstnanost se pohybuje kolem 8 procent. Když si přečtete tohle číslo v novinách, nezdá se vám to až tak vysoké. Denní realita je ale jiná. V dnešní době přicházejí o práci celé manželské páry. Z čeho mají tito lidé žít, nikoho nezajímá. Z podpory se špatně uživí. A co nájem a děti?
Dále bych uvítala zkrácené pracovní úvazky pro ženy pečující o děti do 15 let. Zaměstnavatelům, kteří by tyto ženy na zkrácené pracovní úvazky přijímali, by to stát kompenzoval daňovým zvýhodněním. Měl by být zaveden odpočet na daních pro firmy, které by provozovaly mateřské školky atd.
Pro malé živnostníky daňové povinnosti v současné době představují spíše velkou zátěž, která urychluje jejich zánik. Současná podoba daní tak neznamená žádnou podporu malému podnikání. Odvody na sociálním a zdravotním pojištění si nemohou uplatnit na odpočtu daní.
Nemluvě o neustálém zvyšování cen energie, vody a popřípadě nájmů. To představuje pro firmy obrovské náklady, které nejsou schopny uhradit.
Jak velký problém vidím 9% daň z přidané hodnoty u potravin, energii, stavebních prací atd. Před několika lety byla daň jen 5%, a toto se zdálo být optimální. Obyčejný občan jen platí daně. Je to jako v pohádce: Ševče, máš zaplaceny daně? - Tak zaplať. Ale kde na to vzít finanční prostředky, již nikoho nezajímá. Např. v okrese Domažlice na každé volné pracovní místo připadá 20 nezaměstnaných.
Mohla bych uvádět další a další konkrétní případy problémů české sociální politiky, která je podle mého názoru, s prominutím, mizerná.
A co naši invalidní občané? Částečné invalidní důchody se pohybují kolem 2500 až 4000 korun. To jsou konkrétní čísla získaná z praxe na úřadě práce s chráněnými dílnami. Mnohokrát jsou to ženy samoživitelky s dítětem. Když mají štěstí, najdou uplatnění v chráněné dílně a popřípadě si mohou vydělat kolem 6000 až 8000 korun. Jak mají z těchto prostředků žít?
Pohoršují mě statistická čísla. Průměrná mzda je zhruba 23 000 korun. Kdo z obyčejných občanů dosáhne na tuto částku?
Myslím, že lidé jsou již unaveni a znechuceni volební kampaní. Nemají chuť a zájem poslouchat lži a sliby politiků. A divíte se jim? Já ne!
Pracuji nyní u soukromé německé firmy Braun Okna+Rolety+Technika. Ve volném čase se věnuji svým zájmům, mezi ně patří bowling, volejbal a cestování.
Od roku 2006 jsem členkou obecního zastupitelstva obce Postřekov. Tak, jak probíhají jednání našeho zastupitelstva, by měla probíhat i jednání v parlamentu. Vždy se jedná o konkrétní problém. V rámci finančních možností se snažíme něco udělat pro naše občany. Nikdo se nezabývá tím, kdo kandiduje za ODS, ČSSD, KDU-ČSL a nebo KSČM. Prostě se nepolitikaří! Každý má určité zkušenosti a znalosti v různých oblastech a snažíme se je aplikovat v praxi. A tak bych si přála, aby to fungovalo i v parlamentu.
Nemělo by se jednat o politiku, ale o prosperitu našeho státu a péči o občany.
Hana VÁCHALOVÁ,
kandidátka KSČM do Poslanecké sněmovny za Plzeňský kraj
26. srpna 2009, Hana VÁCHALOVÁ,
www.halonoviny.cz