Habsburská monarchie
- útlumu absolutistického režimu
za císaře Ferdinanda V. vládne kancléř Metternich - revoluce proběhla v březnu 1848 ve Vídni, začala vzbouřením měšťanských vrstev
císař byl donucen propustit kancléře Metternicha
císař přislíbil změny, konstituci,zřízení parlamentu (Říšský sněm) - červen 1848 vznikla 2. vlna revoluce ve městě vzrostly barikády, Ferdinand utekl a přesídlil do Innsbrucku, revolucionáři vtrhli do říšské rady vyvlekli ministra vnitra (Latour) a oběsili ho (na lampě)
Generál Alfred Windischgrätz revoluci potlačil. - Po revolucích Ferdinand V. odstoupil /prosinec 1848/
Na trůn nastoupil František Josef I. /18 letý synovec/.
Přikročil k omezování řady novinek, které přinesla revoluce - během podzimu 1848 se sněm přenesl do Kroměříže
projednávána nová liberální ústava po vzoru francouzské ústavy - rovnost před zákonem, základní práva a svobody
- federalizace monarchie
- v březnu 1849 byl sněm rozehnán rakouskými vojsky
- obnovení autoritativního způsobu vlády
- v září 1848 zrušena robota
zůstala rovnost občanů před zákonem
obnovena silná pozice panovníka a jeho nadřazenost vůči vládě a parlamentu.
České země 1848
- v únoru 1848 se do Prahy donesly první zprávy o revolucích v západní Evropě
- svoláno setkání 11. března 1848 ve Svatováclavských lázních
- sešli se významní představitelé inteligence, měšťanstva a studentů
- sestavili petici, kde byly základní české požadavky
- zrovnoprávnění češtiny a němčiny
- územně právní požadavky - sjednocení Čech, Moravy a Slezska a přijímání těchto zemí jako celku
- zřízení vlastní vlády
- zrušení roboty
- postupně se shromáždění rozšířilo asi na 100 členů, vznikl Svatováclavský výbor
- liberálové
- František Palacký, Karel Havlíček Borovský
- radikálové
- demokraté
- Josef Václav Frič, Karel Sabina, Sládkovský, ad.
- studenti a dělníci
- liberálové
- na první petici přišla nepříliš konkrétní odpověď
- výbor přejmenován na Národní výbor
- sepsána další petice
- císař přislíbil realizaci základních reforem
- Palacký odmítnul účast na Frankfurtském sněmu
- pojetí Palackého o účasti českých zemích v habsburské monarchii
- ideálem bylo, aby zůstala rakouská monarchie, ale aby došlo k federalizaci
- čeští Němci se bouřili
- {červen 1948} do Prahy svolán Slovanský sjezd
- pozváni zástupci z celé habsburské monarchie
- Chorvati, Rusové, …
- sjezd trval asi 10 dní, během těchto jednání byla do Prahy povolána rakouská armáda
- nebezpečí vypuknutí revoluce
- revoluce
- na konci mše došlo k třenicím mezi příslušníky rakouské armády a studenty
- spekuluje se o tom, že to byl cílený útok rakouské armády, která chtěla sjezd omezit
- revoluce trvala 6 dní, zahynulo asi 43 lidí
- revoluce rozehnána armádou
- zakázány národní gardy a národní výbor
- došlo k radikálnímu útlumu české politiky
- pozváni zástupci z celé habsburské monarchie
Shrnutí
období se přehnalo přes většinu částí Evropy
existence monarchie byla vážně ohrožena
represivní postup armády, pokusy se podařilo zlikvidovat
