Teplice
Teplice
54 000 obyvatel
Teplice (německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau, v letech 1945-1946 Teplice-Šanov) jsou statutární město v Ústeckém kraji. Leží 15 km západně od Ústí nad Labem v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím.
Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Jsou známé jako lázeňské město i svým fotbalovým klubem FK Teplice.
Archeologické vykopávky dosvědčují, že na území města sídlili pravěcí lovci před 10 - 40 tisíci roky. Dále, že zde sídlili ve 4.století př.n.l. Keltové a po nich germánské kmeny Markomanů a Kvádů. Termální prameny zde byly podle pověsti (vymyšlené Václavem Hájkem z Libočan) objeveny už roku 762, viz památka Pravřídlo ve znaku města, ale první důvěryhodná zmínka z části města Trnovany pochází z roku 1057, další pak z konce 12.století. V blízkosti starší slovanské vesnice založila kolem roku 1160 královna Judita, manželka Vladislava I., klášter benediktinek. Po zhruba stovce let vzniká opevněné gotické město na obdélném půdoryse. Teplicemi procházela významná obchodní cesta do Saska. Klášter zanikl v závěru nebo brzy po skončení husitských válek, po bitvě Na Běhání roku 1426 a před rokem 1436, kdy se klášterní budovy stávají majetkem Jakoubka z Vřesovic. Vrchnost se v Teplicích často střídala, na místě kláštera vznikl renesanční zámek a dále se rozvíjelo lázeňství. Poslední český majitel Teplic, Vilém Vchynský ze Vchynic, byl zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna v únoru 1643 v Chebu. Panství bylo zkonfiskováno císařem a věnováno Janovi z Aldringenu. Ten umírá za záhadných okolností dřív, než panství spatří, ještě téhož roku. Panství dědí Janova sestra, ta jej přináší věnem Jeronýmu Clarymu. Po třicetileté válce je vybité obyvatelstvo Teplic doplňováno přísunem německých kolonistů, jejichž potomci Teplice obývali až do odsunu v roce 1945. Z roku 1680 pocházejí první seznamy lázeňských hostů, nejstarší u nás. Claryové přestavují zámek v barokním slohu, roku 1718 také vzniká barokní sloup Nejsvětější Trojice (morový sloup) z dílny Matyáše Bernarda Brauna, dodnes stojící na Zámeckém náměstí. V 18. století se rozvíjí průmysl: po roce 1742 vznikají v okolí Teplic první hnědouhelné doly. V Teplicích vzkvétá výroba punčoch. Převážně dřevěné Teplice podlehly z větší části požáru v roce 1793, při obnově se otevírá jejich klasicistní fáze. V roce 1812 se v Zámecké zahradě setkali Ludwig van Beethoven s Johannem Wolfgangem Goethem. Toto první setkání bylo zároveň i jejich poslední. Teplice byly místem, kde v roce 1813 panovníci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu proti Napoleonovi.