Ahoj, tady je zase Eliška. Včera mi byly 3 měsíce. Napíšu vám, jak se mám, co nového umím a co mám ráda. Zatím nevím, kolik vážím a měřím, k paní doktorce jdu až v pátek, takže vám to napíšu později.
Mám se moc dobře. Jsem pořád s maminkou a s bráškou, kterého moc miluju. Byl s babičkou a dědou na týden na Slovensku a moc se mi stýskalo. Je na mě hodný, pořád se se mnou muchlá, zpívá mi, a tancuje a já na něj spoléhám, že mě bude ochraňovat. Když u nás byla návštěva, teta Magda se Sárinkou a Šimonkem, Sárince jsem se moc líbila, ale Pepa mě hlídal, aby to mazlení se mnou moc nepřeháněla.
Byla jsem s mamkou poprvé u babičky v Chocni. Byli jsme ve městě, v cukrárně a babička mě jela ukázat jedné tetě. Děda Jenda sem jezdí a dokonce už jednou viděl i koupání. Nejvíc se vidíme s babičkou Milenkou a dědou Mirkem, taky jsme byli u prababičky v Nových Hradech, když tam babička zrovna malovala a jeli jsme do Cerekvice za prababičkou Růženkou. Byla v nemocnici a mamka říkala, že jsem ještě moc malá, aby se mnou chodila do nemocnice a tak jsme se s ní viděli teprve teď. A právě je tady teta Stáňa z Prahy, tak tam ještě všichni pojedeme, i se strejdou Pájou. Taky navštěvujeme tetu Míšu s Honzíkem, ale ti nám pokaždé odjedou na dva týdny do Strání. A byli jsme i v Mýtě i tety Martiny Jiskrové, taky má Honzíka, ale ten zrovna nebyl doma. Taky jsme byli všichni s taťkou na schůzi, byla v sobotu odpoledne, zrovna když Pepa nebyl doma, ve Dvořišti na hřišti, tak si mě tam okoukli ti, kdo mě ještě neviděli.
A jaká jsem? Většinou mám dobrou náladu, jen vedro se mi nelíbí, když mám dečku, je to někdy hrozný, ale mamka říká, že jsem statečná a že když to vydržím, příště nám na kontrole řeknou, že už ji nosit nemusím. Ráda se směju, obvykle se budím s dobrou náladou, mamka se na mě přijde podívat, protože vstává dřív než já a já si ležím, koukám, hraju si s ručičkama a jsem potichu jako myška. Donedávna jsem hezky spinkala, vstávala jsem jen jednou za noc, ale teď už se budím každé dvě hodiny. Zatím nevím, kdy mě to zas přejde, ale mamka doufá, že co nejdřív.
Mám ráda nošení v šátku, někdy jdeme místo s kočárekem ven se šátkem, když není moc horko. Jen jsem zatím nepřišla na to, jak si mám otočit hlavu na druhou stranu, když mi svítí do očí, tak mi někdy mamka musí držet před obličejem ruku.
Taky se mi líbí, když mi mamka povídá říkadla nebo se mi zpívá, zpívám si s ní. Líbí se mi hlazení po čele a plácání po nahatém zadečku, to mi dělá taťka před koupáním. A musím vám říct, co mi taťka udělal - nad přebalovacím pultem mám poličku a oni tam přivrtal háčky a na ty mi s mamkou pověsili věci, co se houpou, hlavně malé plyšáky. Ale mně se nejvíc líbí taková modrá lampička, je ještě lepší než rybičky v obýváku. Co se mi naopak nelíbí, je ležení na břiše. Mamka by chtěla, abych pásla koníčky, ale když mě dá na břicho, natolik mě to otráví, že si položím hlavu, žužlám plínu a ani se nehnu. Zato sezení mi báječně jde. Jakmile jsem jen malinko něčím podložená, už si sedám, když mi mamka podá ruce, hned je pevně stisknu a přitahuju se a taky bych si ráda stoupla, ale to mi mamka nechce dovolit. A tenhle týden jsem se otočila na břicho. Zatím jen z boku, ale naši měli i tak radost. Akorát na tom břiše se mi nelíbí a zpátky jsem to neuměla, takže mě to naštvalo. Někdy se mi chce a tak mamce ukazuju, jak jsem veliká a líbí se mi, že mě pak moc chválí. A včera jsem si dokonce přendala hrkačku z jedné ruky do druhé, a to bylo pochval!!! Maminka mě chválí často, hlavně když jsem s ní hodná v kuchyni a ona může zavařovat, dělá pořád marmelády nebo něco peče nebo vaří. Dokonce jsem v mlíčku papala i pórkový koláč a kapustové závitky. Pórek mi chutnal, ale po kapustě mě bříško tlačilo, takže tu si mamka už asi nedá.
To je zatím asi všechno. Brzo tady budou fotky za červenec a z Pepovy dovolené. A v srpnu poprvé na plavání, tak mi držte palce. Ahoj.