Hlas Kanady 11: jak jsme se přecpali k prasknutí
Léto se převalilo do své druhé poloviny, Fireweed (Vrbovka úzkolistá) nám pomalu odkvétá a naši dva kolegové Frizt (holando-kanaďan) a Chuck (šéf a neúnavný budovatel Carribou Crossing) mají narozeniny. Protože jsme měli už zkušenost, že ty párty tady jsou poněkud podivné.. napadlo nás s Honzou a Hankou, že to trochu změníme... chvilku to vypadalo, že budeme mít kapelu jednoho z našich řidičů. Ti ale měli plný program. Tak jsme přemýšleli a přemýšleli a vymysleli.. Každý pozvaný měl s sebou přinést něco dobrého na zub.. co je typické pro jeho domácí kuchyni.. Pak už jsme se těšili a plánovali. Já jsem si naplánoval knedlík a gulášek, Honzík mi k tomu ještě přidal bramboráčky. Nakonec po práci všichni prchli domů a začali zběsile připravovat a vařit a kuchtit klohnit .. aby dal večer všem ochutnat.. Já dal guláši čas a uvařil ho den předem, přeci jen dobrý guláš potřebuje dozrát... a že byl dobrej .. o tom svědčí i naše vegetariánka Hanička.. která mi šmejdila kolem hrnce a říkal.. hmmm to voonííí .. to vooonííí jako tatínkův gulášek.. a řešila vážné dilema.. snít či nesníst :o)
no zpátky k večírku.. Honzík s Danielou nafoukli pár balonků...snesli jsme stoli z okolí a už se začali zaplňovat.. Gulášek (domácí.. tak jak jsem se ho naučil vařit v rakousku u Schoberů, a také houskový knedlíček) a bramboráčky, k těm jsme samozřejmě naservírovali české pivečko - Plzničku a taky Budvar... bez toho to není ono. Bruce, to je vlastně trochu podfuk.. ten nevařil ale přinesl Sushi od Japonky z Carcrossu )) a taky její dezertíky .. něco jako větrničky s jahodami ve šlehačce... (mnam mnam ). Pak jsme měli taky Moose Stew, což mi nejvíce připomínalo eintopf.. tedy dušené maso, brambory, zelenina.. Honzíkovi jsem tedy musel zalhat, že to maso je určitě kravička, to že je ta kravička losí..to se dozvěděl až když snědl.. to abych ho ochránil před jeho předsudky které mu pak brání ochutnat některé dobrůtky :o)...
Pak jsme měli ještě fazolový hrnec.. ale nebyl kupodivu pálivý jako čert ale spíše sladko-kyselý jako nějaký čatny. Když naše kostarické holky přinesly svoje speciality měl už stůl blízko k prasknutí.. ale jejich Saviče (nevím jak se to píše, ale takhle se to vyslovuje), což jsou syrové ryby nalozené v marinádě se zeleninkou jsou již ověřená dobrůtka, a tortily s fazolovou pastou, pečeným masem a salsou navrch byly dokonalé.. hned mě hodily vzpomínkami do mexika ..
Jane z muzea přinesla bramborový salát s vajíčkem a koprem.. a pak už se čekalo na francouzskou sekci našich holek z Quebecku .. a ty čekaly než se jim dopeče Kiš.. což je koláč na sladko plněný směsí brambor a ryb.. a pak přinesly i pie (neboli koláč) a tenhle byl borůvkový .. no taky byl moc dobrej.. Bert, aby nám přiblížil svou vlast Corsicu, přinesl pro francouze typické sýry a měl jich hězkou přehlídku....
No a co by to bylo za oslavu narozenin, kdyby nebyl dort.. a tak Hanička pekla už v předvečer dorty rovnou dva a nebyly to dorty obyčejné. Byl to vlastně pečený perník..s čerstvým kořením, v moždíři drceném, plněným oříškovým krémem a malinovou marmeládou a celé polité hořkou čokoládou.. a když se pak dort rozsvítil svíčkama a prskavkama ozval se ohlušující pískot, a nebyly to fanfáry ale požární alarm který prskavky aktivovaly :o)...
.. a příšel čas na dárky.. Fritz kromě jiného dostal kráásnou skladací hůl, kterou nám tu někdo z návštěvníků zapomněl .. a taky sadu skleniček, neb je náruživý pijan vína a věčně hledá do čeho by vínko nalil.. Chuck dostal krásný praktický nepromokavý a outdoorový držák na toaletní papír.. a krásný kuchyňský nůž, ale hlavně měl ze všech dárků radost jako dítě :o) radost mu dárky dávat :o)
no a pak už se jen jedlo, jedlo, pilo.. a zase jedlo a jedlo.. a každý ochutnal vše a i když to byl jen kousek a kousek toho a tamtoho.. tak se nakonec všichnim domu valili jako kuličky.. a jak se tak odvalili.. tak jsem s Honzou zjistil že jsme na úklid zůstali sami..
a když jsme to vše uklidili a umyli.. museli jsme uznat, že večírek se povedl.. a myslel jsem na to i další dva dny . kdy můj žaludek vše zpracovával ..
Pro jedlíky a labužníky a hlavně pro Hlas Kanady .. přecpaný Lukáš a Honza