Vánoce v písmenkách
ADVENT - znamená z latinského překladu PŘÍCHOD. Je to přípravná doba předcházející vánočním svátkům. Začína 4 neděle před Vánocemi. První adventní den je upozornění na blížící se výročí Ježíškova narození.
ADVENTNÍ VĚNEC - vázání adventního věnce je staré více než 150 let. Původně však tato dekorace vypadala jinak. Byl to velký dřevěný kruh, na kterém se v čase předvánočních pobožností zapalovaly svíčky, jichž bylo 24. V některých krajích se tento svícen dával na stůl nebo pod strop uprostřed místnosti. Někdy se věnec bez svíček věšel na vchodové dveře. Teprve později se začaly dřevěné kruhové stojany obalovat větvemi jehličnanů. Vlastní kruhový tvar věnce má pohanský původ a vyjadřuje sounáležitost, v níž žijeme. Zelené věnce měly pinášet štěstí a úrodu a odvracet zlo a bídu. Z 24 svíček zůstaly nakonec jen 4, pro každou adventní neděli jedna. Původní barvou adventu byla fialová - barva pokory a půstu. S postupem času přibyl další vzo - 3 svíčky fialové a 1 růžová. Ta se zapaluje na třetí adventní neděli, tzv.radostnou. Další barevnou variantou je věnec ve čtyřech barvách- fialové, červené, růžové a bílé. V tomto pořadí se zapalují. První neděli se zapálí pouze 1 svíčka, druhou neděli 2 a třetí 3. Až čtvrtou neděli hoří všechny
BETLÉMY - narození Ježíše nejprve zachycovaly obrazy. Až v roce 1223 Frntišek z Assisi postavil ve sluji jesle naplněné senem, obstaral volka a vytvořil tak trojrozměrný obraz betlémského chléva
CALTA - je štědrovka, štědrovnice, pleténka, prostě vánočka, která zobrazuje zabaleného Ježíška
ĆERNÝ KUBA - jeden z nejtradičnějších štědrovečeních pokrmů z ječných krupek, česneku, soli, lněného oleje a sušených hřibů modráků
DĚDA MRÁZ - nezákonný potomek sv. Mikuláše přišel na svět v zemích s protipapežským smýšlením, aby vytlačil Mikuláše či Ježíška
EPIFANEIA - zjevení Páně, připadá na 6. ledna stejně jako svátek Tří králů. Východní liturgie tento den považuje současně za výročí Ježíšova narození a nejdůležitější vánoční svátek
GLORIA - z latinskéh překladu sláva, nápis nad jesličkami, který nese anděl
HUDBA - vánoční koledy, ty nejznámější vznikly asi před 200 lety, lze jich napočítat okolo 4000
CHLÉB - souvisel snad s největším počtem pověr a zvyků jako prostředek pro zjištění úrody v příštím roce. Hospodyně se s rukama od těsta dotýkaly stromů, aby hojně rodily, vodu se zbytky těsta pil dobytek, aby dobře dojil, zdar či nezdar v pečení věštil zdraví nebo nemoc, když chléb pukl nebo se připálil, znamenalo to smrt
JMELÍ - legenda praví, že o svátcích slunovratu byl při bohatýrských hrách zasažen šípem z větve jmelí syn severské bohyně Friggy Balder. Všichni bohové plakali a prosili síly Země,a by nezemřel. Slzy jeho matky dopadaly na šíp a obalovaly ho bílými bobulkami. Chlapec je pozřel, uzdravil se a Frigga jmelí povýšila na symbol lásky, už nikdy nesmělo být použito jako zbraň. Jmelím pak ozdobila vchod do svého příbytku a každého, kdo pod ním prošel, políbila. Tak vznikla tradice líbání pod jmelím
KUCHYNĚ - kolik chodů na štědrovečerním stole, tolik příští rok mandelů na poli. Menu se skládalo z krajových pochoutek
MINCE - zvyk darovat pro štěstí k Vánocům do nového roku mince pochází už z Antiky
NADÍLKA - obdarovávali se nejen lidé navzájem, ale dary dostávali zvířata, voda a stromy
OZDOBY - klasické ořechy, jablíčka, sušené švestky a doma vyrobené ozdoby ze slámy a pod.
PRANOSTIKY - stojí-li na Kateřinu husa na ledě, bude stát o Vánocích na blátě... Ondřej na třeskutém, Štěpán na tekutém...Když v prosinci hustě sněží, úrodný rok nato běží... Zima bez ledu, kaše mez medu, potok bez ryby... V čase adventu sundejte na Štědrý den boty a naboso běhejte a skákejte ve sněhu,chodidly do vás vnikne síla a zdraví...Hop do ledové vody, budete po celý rok zdraví... Umyjte si pro krásu na Vánoce pokožku sněhem
RORÁTY - katolické pobožnosti sloužené ještě za tmy v adventní době
ŘEPA - patřila mezi rituálních devatero pokrmů
SVÍČKA - byla na vánočním stromku dříve než ozdoby
ŠUPINY - při škrábání vánočního kapra vezmi šupinku a slož ji do peněženky. Dokud tam bude, budou tam i peníze
TŘI KRÁLOVÉ - podle Matoušova evangelia přišlo Ježíška obdarovat a poklonit se mu "několik mudrců od východu." Že byli tři, stanovil až ve 3. století řecký filozof Origenes podle tří darů. Ještě později přišli mudrci ke královský hodnostem, jménům Kašpar, Melichar a s černou kůží i Baltazar. A proč dorazili do Betléma tak pozdě? Možná proto, že původně se narození Krista slavilo 6. ledna a na 25. prosince bylo přesunuto až kolem roku 330
URBI ET ORBI - tradiční vánoční požehnání Městu a Světu
VOMETAČI - kališové, kalouši, smítálkové nebo boží poslíčci byli městští koledníci. Nosili pestré oblečení a v ruce měli husí křídla, jimiž v obchodech ometali prach ze zboží za malou odměnu
ZELEŇ - jehličnany, jmelí, cesmína, vánoční hvězda, větvičky barborek se namáčely do vína a používaly k věštbám. Hlavně pak růže z Jericha, pokud se rozvila do hvězdičky, předpověděla nejen pohlaví nenarozeného dítěte, ale předznamenávala i zdraví a dobrou úrodu
Are you 18? Come in and don't be shy!
(loveawake.ru, 1. 2. 2022 15:28)