A
|
Tam je nová vana,
tam je také Anna.
Anna pannu má,
do vany ji dá.
|
Auto jede, sláva, sláva!
Táta mává, mává, mává!
Auto jede, tů, tů, tů.
Táto, mámo, už je tu!
|
Anka banka,
kolébala Janka.
Janek Jí utek,
Anka měla smutek.
|
Ach, ach, ach -
vy se možná nebojíte,
ale já, mám strach!
|
B
|
Béda dělá bubáka,
bu,bu v boudě huláká.
O Bédovi Běta ví,
Na Bédu to nepoví.
|
Kuba boudu buduje,
jeho bába hubuje.
Bouda padá - bum!
Kuba nemá dům.
|
Beránku na nebi,
dělej to jako všici,
pořiď si na zimu
beranici.
|
Beránku, smím tě
podrbat za ušima?
Beránku, není ti
v zimě zima?
|
Bubu, bubu, bubu.
Běta honí Kubu.
Běto, Běto, bububu,
já tě honit nebudu.
|
Byla jedna babka,
měla v bedně jabka,
měla pěkně hladká,
kulatá a sladká.
|
Bába volá Otu:
"Oto, podej botu!"
Volá bábu Ota.
"Je to tahle bota?"
|
Byla bába bylinkářka,
byla velká bordelářka.
Bylinky si smíchala,
bohužel už je nesrovnala.
|
C
|
Máma dala na polici
tácky, cedník i poklici.
Na ovoce tácky má,
na ně dětem něco dá.
|
Bonifác, koupil tác,
dal na tácek jitrnici,
Micka hupla na lavici,
Bonifác má jen táci.
|
Cinky,cinky,co to cinká?
Cinká malá Lucinka.
Cinky,cinky,co to cinká?
Cinká to Cecilka.
|
Otec chytil na udici
lína, cejna i bělici.
Venca chytal, chtěl mít víc
a nechytil vůbec nic.
|
Cínoví vojáci,
co máte na práci?
Cupete, cupity cup,
do krabice, hupity, hup !
|
Na cínové poklice
cinká malá Alice.
Cinky, cinky, bum, bum, bum
z cihel máme celý dům.
|
Lucka dala na tácky
dva lívance a placky.
Ucítil to malý Macek,
hop - a hupnul na ten tácek.
Je tu Micka, volá: "Macku,
dej mi také jednu placku!"
|
Macku , Macku, Macinku,
dej bolavou pacinku!
Medicínu a lék máme,
hned je na tvou packu dáme.
Medicína má tu moc,
jde nemocným na pomoc.
|
To jsou Kluci jako buci,
kluci z Úpice.
Pochodují po silnici,
honí slepice.
|
Kocourek a micka
hledí, kde je klícka.
Tam v té kleci něco je,
co jim nedá pokoje.
|
Na ulici byly cihly,
u těch cihel zedníci.
Pokládali cihlu k cihle,
na ně maltu po lžíci.
|
Cínoví Vojáci,
co máte na práci?
Cupete cupy, cup,
do krabice hup!
|
Paci, paci, pac,
v noci bude mráz.
Paci, paci, pacičku,
schovej ruce v kožíšku.
|
Byl jeden švec,
měl divnou věc:
velikou pec,
na peci klec.
V té kleci slepici
sypal jí pšenici.
Každý den z klece
vypadlo vejce.
|
Č
|
Naše bílá kočka čilá
na stoličku vyskočila.
pak si očka vyčistila,
aby byla celá bílá.
|
Černá čichá pod pokličku,
očichává, co je v mlíčku.
Uskočila poklička,
kočka spadla do mlíčka.
|
Často čichá do pekáče,
často chodí na koláče
myšička maličká.
Číhá na ni naše kočka,
až se jednou myšky dočká
bude honička
|
Čí má očka černá kočka,
čí má oči, čí?
Oči kočičí!
Číhá kočka, černá kočka
na červený míč.
Kočka počká,
míč nepočká,
kočko, míč je pryč!
|
Já mám bič a káču
s bičem za ní skáču.
Zatočím ji do kolečka,
uteče mi do dvorečka.
|
Švihnu bičem pod nožičku,
uteče mi po chodníčku.
Po chodníčku, za vrata,
moje káča kulatá.
|
Nesla si Evička
jablíčka v košíčku,
potkala Pepíčka,
měl novou čepičku.
|
Pepíčku, Pepíčku,
půjč mi tu čepičku!
Půjčím ti, Evičko,
až mi dáš jablíčko.
|
Čmeláka tu v jetely
včely bzučet učí,
on však nedbá na včely,
dál si po svém bzučí.
|
Čáp k močálu letí,
s čápem čapí děti.
U močálu čapí teta,
na čápata čeká léta.
u močálu na sluníčku
čekají pak na žabičku.
|
D
|
Půjdeme do vody,
To budou závody!
Tonda nás povede,
ten plavat dovede!
Olda se nadal,
doplaval nejdál.
|
Do deště, když slunce svítí,
nad domem je duha,
pěkně žlutá jako kvítí,
a nad ní je druhá.
|
Dupy, dupy, klapy, klapy,
čí jsou tyhle sloní tlapy?
Když ty nohy zadupou,
třesou celou chalupou.
Dupy, dupy, klapy, klapy,
takhle chodí všichni chlapy,
dupy, dup, klapy, klap,
z louže rovnou pod okap.
|
|
Ď
|
Děda dělá dětem lodě,
děti s nimi chodí k vodě.
Dívají se za lodí,
jak na vodě závodí.
|
Na stěně sedí?
na děti hledí.
Tikají, tik, tik, tak!
Umíš to taky tak?
|
Děti, děti, včelky letí!
Zaletěly na květiny,
teď si nesou sladkou šťávu -
do včelína, do dědiny.
Dělají z ní doma med
včelím dětem na oběd.
|
Já mám doma budíka,
ale on mi netiká.
Já však vím, co provedu.
Donesu ho k sousedu.
|
E
|
Eskymácká abeceda
to je krásná věda:
sáňkování, koulování
a lov na medvěda.
|
Emo, Mílo, Ivane,
kdo tu babu dostane?
Ten, ten, ten,
ten musí jít ven.
|
Enyky, benyky, kukuřice,
včaruj se, hříbátko, do čepice.
Enyky, zlatá turkyně,
koníčku, vyskoč ze skříně.
|
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
|
Ene, bene, Emane,
kdo tu babu dostane?
Ten to není, ten to je,
ten už s námi nehraje.
|
Kdo tam zůstal, není hříbě,
ale stará koza v chlívě.
Když tu kozu našli,
měla tvoji mašli.
|
F
|
Fouká venku, fouká,
Haf se z boudy kouká.
Fanda volá na Hafa,
ať vstane a zahafá.
hafá Haf, že nevstane,
až to foukat přestane.
|
Františku s knírem,
sedíš pod komínem.
Pes na tě vrčí?
že tě dolů strčí.
|
Fotograf má čočku,
ale ta se nejí.
Když vyfotí kočku,
psi se na něj smějí.
|
Fazole, fazole,
dáme je na pole.
Vyrostou z nich nové,
lusky fazolové.
|
G
|
Gurášku, Guráš,
kůrečku tu máš.
Abys na mě nevrčel,
Když půjdu od vás.
|
Gusta má gumový míč.
Kdo má také takový?
Dává góly, ten to umí!
Gusta je kluk jako z gumy.
|
Olga jede v dešti
v gumovém plášti.
V galoších z gumy
chodit v nich umí.
|
|
H
|
Haló, haló, kdo tam volá?
Zde se hlásí Hanka Holá.
Haló, haló, pane Houško,
slyší hezky vaše ouško?
|
Husy stojí u rybníka,
holub letí z holubníka.
u rybníka na dubu
sedí hejno holubů.
|
Husa sedí v okně,
pes na ni koukal.
Hop tam, hop sem,
haló, huso, ven!
|
Horo, horo, vysoká jsi,
spadl kocour do podmáslí.
A z podmáslí do smetany,
měl pazourky zapatlaný.
|
Ch
|
Chceš chleba?
Jdi do chléva!
Je tam zajíc,
dá ti krajíc.
|
Chytil jsem slepičku
v zeleném ovísku.
žádný neví, jaká byla,
nikomu se nelíbila.
|
Chytil táta sojku,
chytila máma taky.
Chytil táta, chytila máma,
chytily všechny děti,
sojka neuletí.
|
Chata blízko lesa stojí
u chaty je kupa chvojí.
A vněm chlapci malí
do chvojí se schovávají.
|
I
|
Ivan honí Alíka,
Alík domů utíká.
Ivan čte z čítanky:
to je "a", to je "i".
|
Indián,náš kamarád,
své bačkory nosí rád.
Přezuje se v předsíni,
mamince zem nešpiní.
|
Ivánku náš, copak děláš?
Děti jdou do školy,
ty ještě v posteli
o nic nedbáš.
|
Ivánek, hle,
do školy jde.
Koláč má v práci,
učení ztrácí.
|
Ivánku milý,
den už se chýlí
ke spánku.
Spinkej už, spinkej,
maminčin Ivánku.
|
Měsíc svítí
do okýnka,
Ivánek už
pěkně spinká.
|
J
|
Jenda sedí pod jabloní,
jablíčka až k němu voní.
Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jémine!
Ještě jedno nepojedl,
a už má chuť na jiné.
|
Ježibaba s ježidcerou
po celý den hubou melou.
Až namelou, upečou,
všechno snědí utečou.
|
Jahody se červenají
na pasece u studánky.
Děti si je natrhají,
až jich mají plné džbánky.
|
Jede, jede myška
okolo rybníčka.
Veze, veze proutí,
uši se jí kroutí.
|
K
|
Kája kuká na kukačku
na vysokém buku.
Volá na ni:"Kuku, kuku!"
Ona na něj:"Kluku, kluku!"
|
Kupa sněhu kluky láká
postavit si sněhuláka.
Sněhulák je veliký,
z uhlíků má knoflíky.
Pěknou bílou náprsenku,
do oken nám kouká z venku.
|
Daleko v lesíku
kukačka kuká,
Slyšet je dokola
přes pole, luka.
|
Král, král na dudy hrál.
Královna za času
vrzala na basu.
Král, král na dudy hrál.
|
Kukačka na dubu,
volala na Kubu:
"Kuku, kuku, kuku,
i ty jeden kluku!"
|
Kočka v koši mňouká,
pejsek na ni kouká.
Jen, kočičko, nemňoukej,
ty zas, pejsku, nekoukej!
|
Kokoko,kokoko, dák,
kampak mám
to vají čko dát?
"Dej své vajíčko,
do kukaně,
slepičko!"
|
Kabát oškubaný,
úzké kalhoty,
klobouk pomačkaný,
nohy bez boty.
Na kopečku stojí,
Kavky se ho bojí.
|
L
|
Pavlínka má Alenku,
Líba pannu Madlenku.
Po jídle je umývají,
do kolébky ukládají.
|
Lidlo, Lidlo, podej mýdlo!
Je tam dole, kde je bydlo.
Mydlit budu já i Milka
povlaky i bílá tílka.
|
Láďovi náhle napadlo
udělat malé letadlo.
Letadlo chvíli létalo,
ale potom mu padalo.
Láďa chvíli hlavu kloní,
měl tam chybu jako v loni.
Letadlo mu opět letí,
u Ládi je klubko dětí.
|
Olda - to je jedlík,
jí devátý knedlík.
Polévky si málo vzal,
knedlíky se ládoval.
Koblihy a vdolky
jedly hlavně holky.
|
Mýdlo dělá mydlinky,
malé,velké bublinky.
A bublinky chvíli letí,
milují je malé děti.
|
Letěl býlí motýlek
kolem mlýnice.
Viděla ho u mlýna
bílá slepice.
Slepice se divila,
že je také bílí.
hned se ho ptala,
kde ho nabílili.
|
Haló, haló,
co se to stalo?
Kolo se nám polámalo.
Do kola se zatočilo,
u stolu se zastavilo.
|
Leden, leden,
přikryl vodu ledem.
A kde včera byla louže,
tam to dneska pěkně klouže.
|
Listopad, listopad,
lísteček mi na dlaň spad.
Zlatý lístek z javora,
zima už jde do dvora.
|
Letí ptáci, letí v dál,
podzim se už ukázal.
Nad loukou a polem letí:
"Na shledanou, milé děti!"
|
Naše malá Kamila,
bavila se , bavila.
Foukala mydlinky,
byli z nich bublinky.
|
Děti šly na výlet.
Víte, co dělaly?
Na louce u lesa
vesele zpívaly.
Po louce běhali,
lovily motýli,
velký jim uletěl,
malého chytily.
|
Naši už mlátily,
já ještě ležel,
oni šli k snídani,
já taky běžel.
|
|
M
|
Máme doma chleba s medem,
med namazat nedovedem.
Dovede to máma,
namaže to sama.
|
Mnoho máku, mnoho mouky,
máma dělá s mákem vdolky.
A my mámě pomáháme,
mákem vdolky posypáme.
Už ty vedolky máme,
my vám také dáme.
|
Motýle, motýlku,
květiny, kde je která?
Zulíbáš jí do večera.
Motýle, motýlku,
zastav se na chvilku.
|
Mraveneček v lese,
těžké dřevo nese.
Pomozte mu, kamarádi,
máte-li ho trochu rádi.
sic by se vám potrhal,
nikdy by již neběhal.
|
N
|
Posvícení, posvícení!
Punťa chňapl po pečeni.
Utíká s ní, to to voní!
Pod jabloní ve stínu
udělá si hostinu.
|
Padá snížek, padá sníh,
pojedeme na saních.
Děti, běžte pro saně,
pojedeme na stráně.
|
Jeník měl sáně,
sedl si na ně.
Pustil se s nimi
z vysoké stráně.
|
Auto jede bez koní,
nikdo je nedohoní.
Má mnoho koňských sil,
tak ujede stovky mil.
|