DOMÁCÍ ČTENÍ list 1 - čj - 31.5.2010
( mezipředmětové vztahy: přírodověda )
Papoušek vlnkovaný – Andulka – domácí mazlíček
Životní podmínky andulek jsou v teplém, suchém klimatu centrální Austrálie extrémně tvrdé. Někdy zde neprší celé měsíce, ba i celé roky. Teplota už ráno a ve večerních hodinách dosahuje 38º C a přes den vyšplhá až k 45º C a výše. Horké polední hodiny tráví proto andulky ve skupinách po 50 ptácích na vrcholcích eukalyptových stromů, které rostou podél periodicky zavodněných toků (creeks). Tam sedí nápadně tiše a díky svému zbarvení jsou sotva rozpoznatelní. Tichý způsob života v období sucha je smysluplný, čím méně je živočich aktivní, tím má i menší spotřebu vody. Svou potravu hledají andulky po ránu a k večeru cupitajíc po zemi. V noci klesají teploty rapidně dolů, po půlnoci až k minusovým hodnotám. Díky těmto chladným až studeným nocím nalézají naštěstí ráno na rostlinách rosu, která jim v obdobích sucha nahrazuje vodu. Pokud je v řekách nebo skalních štěrbinách voda, pijí andulky každé tři hodiny, narozdíl od jiných druhů papoušků, kteří pijí ráno a večer. Když v oblasti dlouho neprší, uschne i tráva a byliny, jejichž semena vyzobávají. Kvůli nedostatku potravy musí potom andulky hledat nové zelené pastviny.
Australský světadíl trpí velkým nedostatkem vody. Vedro a s ním spojené sucho je nemilosrdným nepřítelem andulek. V abnormálních vedrech v lednu 1932 se stěhovala miliónová hejna andulek ze suchých oblastí. Když teplota kolísala mezi 48 - 53º C ve stínu, byli ptáci u konce svých sil. Žena jednoho farmáře např. naplnila stošedesátilitrový sud andulkami, které zahynuly za jediné odpoledne na verandě jejího domu. Na jedné železniční stanici zahynulo 120 tisíc andulek; vytvořily vrstvu až 60 cm vysokou. Statisíce se jich utopilo ve vodě tím, že další přilétající je srážely z okraje do vody. Těchto několik příkladů jistě stačí k ilustraci přírodních katastrof na australském kontinentě.
Pouště a polopouště se v Austrálii rozprostírají přes tisíce kilometrů, ptáci musí mnohdy uletět několik stovek kilometrů, než přilétnou do krajiny, kde je dostatek potravy. Velké vzdálenosti nelétají v malých skupinách, ale ve velkých hejnech. Hejno táhne krajinou rychle a dravě a prostřednictvím různých zvuků udržují andulky mezi sebou neustálý kontakt.
DOMÁCÍ ČTENÍ list 2 - čj - 1.6.2010
( mezipředmětové vztahy: přírodověda )
V přírodě zahnízdí, když zaprší
Když se andulky při svém tahu krajinou dostanou do oblasti, kde krátce předtím pršelo nebo ještě prší, začíná pro ně zcela jiný život. Déšť přináší vodu a trochu chladu, vyráží nová zeleň a zakrátko také napůl zralá semena pro výživu mláďat. Samečci začínají ihned tokat, aby přivedli své samičky do svatební nálady. Ty jsou zase horlivé ve vyhledávání hnízdní dutiny. Vysoko položená dutina v eukalyptovém stromě je ideální. Samičky zobákem zvětšují vnitřní prostor a hnízdní dolík a opracovávají vletový otvor. Napadané "piliny" slouží jako vystýlka pro vejce a později mláďata. Z tažného hejna se oddělí menší hejnko, které zůstává pohromadě, mezi několika blízko položenými stromy dochází k čilému ruchu. Na jednom stromě hnízdí více párů. Tok u samečků a horlivost samiček působí nakažlivě. V několika dnech jsou místa rozdělena, všude se to žení a vdává a brzy se již v chráněných dutinách objeví první vejce. Nyní jsou již samičky vidět řidčeji, bez přerušení hnízdí, z dutiny vyletují jen tehdy, když se chtějí vyprázdnit. Během hnízdění samečci své samičky krmí. Samička tedy opouští svou snůšku jen na velmi krátkou dobu a při krmení jen vystrkuje hlavičku. Sameček v přírodě nemá do hnízdní dutiny přístup. Jednou uzavřený svazek mezi andulkami trvá, stejně jako u většiny papoušků, celý život.
Každý druhý den snese samička jedno vejce. Začíná sedět hned od prvního vajíčka. Vejce jsou v pravidelných intervalech převracena. Chce-li se mládě po 18 dnech vylíhnout, ohlásí se své matce pípáním již ze skořápky. Zároveň dře zevnitř vajíčka skořápku svým vaječným zubem (speciální útvar na zobáku), dokud nepraskne. Trvá to 20 hodin, nežli se ptáče dokáže díky neustálému otáčení a natahování osvobodit ze skořápky. Ptáčata se většinou líhnou v takovém pořadí, v jakém byla snesena vajíčka. Jsou holá a slepá, ihned se ukryjí pod opeření matky a jsou jí krmena. Nejčastěji se k potravě dostane nejstarší mládě, neboť už dosáhne až do volete své matky, zatímco nejmladší dostane nejprve jen natrávenou potravu z žaludku.
Mladí opustí svou hnízdní dutinu a otec se o ně ještě asi dva týdny stará. Potom jsou již samostatní a žijí s ostatními mladými ptáky v hejnu, zatímco rodiče při dostatku potravy znovu zahnízdí.
DOMÁCÍ ČTENÍ list 3 - čj - 2.6.2010
( mezipředmětové vztahy: přírodověda )
Andulka je považována za nejtiššího papouška Austrálie. Její hlasový repertoár je málo variabilní, zejména v pozorování s našimi zpěvnými ptáky. Jak již bylo zmíněno, během suchých období žijí andulky tak nenápadně, že mnozí pozorovatelé je jen stěží postřehnou. Výborné maskování, jaké jim umožňuje zelené peří, se dá zcela zaměnit s listím eukalyptu.
Zpátky do reality
Andulky jsou typickým příkladem ptáka, který se dokonale přizpůsobil novému způsobu života v klecích a voliérách. Nejenže za dlouhá léta nezdegeneroval, ale dožívají se více let (ve volné přírodě průměrně osmi let, v zajetí asi dvanácti let a je znám příklad i dvacetileté andulky) a jsou větší a krásnější než ti, kteří zůstali ve volné přírodě. Přece však se dostaly některé andulky do rukou nesvědomitých lidí, kteří ze ziskuchtivosti měli jen jediný cíl: vypěstovat co nejvíce mláďat. Tito lidé chovají andulky v malých nehygienických prostorách, bez čerstvého vzduchu a slunce, nechávají hnízdit i nevyspělá mláďata z jednoho hnízda a při nedostatečném krmení opakují hnízdění až do jejich úplného vyčerpání. Andulky pocházející z takovýchto chovů pochopitelně jeví degenerační vlastnosti, jež se projevují malou postavou, špatně vyvinutýma nohama, nedostatečným opeřením nebo neschopností vychovat mláďata.
Správná cesta k chovu andulky (-ek) je důkladně si "přírůstek" do rodiny ověřit a vidět prostředí, ve kterém žije. Určitě se vyhněte chovatelům, kteří zamítají kupujícímu andulky vidět a vybrat si z nich tu, která se vám zdá jako "ideální" a nejlepší.
DOMÁCÍ ČTENÍ list 4 - čj - 3.6.2010
( mezipředmětové vztahy: přírodověda )
První let
Prvních pár dní poznává andulka své okolí pouze ze své klece, ale lepší způsob jak získat důvěru ke svému okolí je volný let místností. Let ji nejen poskytuje poznat svoje okolí, ale také je důležitý pro její zdraví, protože jen ptáci, kteří mají dostatek pohybu (a jsou dobře živeni) netloustnou. Uvědomte si, že vaše andulka pravděpodobně ještě nikdy nelétala - hnízdní budka je příliš těsná, ve společné kleci si mohla maximálně zamávat křídly - a proto nečekejte, že se vznese a hned bude kroužit po místnosti. Křídelní svalstvo ještě není tak vytrénované, jako u dospělého ptáka, ale i tak zavřete okna i dveře a přes okna zatáhněte záclonu, protože ptáci nerozeznají okenní tabuli jako ohraničení prostoru.
Nejlepší je, aby na vás už byla andulka zvyklá, protože když ji vytáhnete z klece, bude vyhledávat vaši společnost jako ochranu. Vytáhněte ji tedy z klece, dejte si ji na stůl nebo na postel a chvíli si s ní povídejte nebo hrajte, a když zpozorujete, jak si protahuje křídla, sedněte si na zem a vyslovujte její jméno a nastavte ukazováček tak, aby si na něj mohla přiletět. Je lepší, když ji chcete navést na sebe, než aby se ještě letu neschopná andulka spouštěla z klece a vrazila třeba do skříně. Napoprvé určitě nepřistane na vašem prstu, ale někde na zemi, ale když to takhle s tím prstem budete stále opakovat, tak si za nějaký čas vryje do paměti, že prst znamená "přileť". Můj Pólí je na to tak naučený, že stačí jen lusknout prsty a nastavit ukazováček tak, aby ho viděl, a hned přiletí (90% úspěšností).
Jeden z "nežádoucích efektů" létání je přistávání andulek na hlavách svých majitelů. Když ji na své hlavě budete nechávat, zvykne si na to jako na přistávací plochu, a to potom když máte návštěvu není zrovna příjemné (chudáci plešatí). A proto ji nenechávejte přistávat kde se jí zachce (např. na květinách). Pamatujte: "Strom se dá ohýbat,když je mladý. Když je starý,nemůžete už ani shrabat listí".
Učte svou andulku přistávat na prstě hned od prvního letu - věřte, že vám to později usnadní život
Když andulka přistane na výše položeném místě (např. skříň), pamatujte:
Výška rovná se bezpečnost a toto místo nebude chtít opustit, takže ji nehoňte a neplašte šátkem, to by zničilo pracně nabytou důvěru
Nenechávejte andulku přistávat na hlavě ani na květinách, ale neodhánějte ji rukou ale jiným předmětem (osvědčila se podložka pod myš), protože by se mohla začít bát vaší dlaně
Místnost bez nástrah
Odstranit všechna myslitelná nebezpečí, která by andulku ve společně obývané místnosti mohla ohrozit, se ani starostlivému majiteli zcela nikdy nepodaří, ale můžete je s pomocí tohoto seznamu alespoň omezit.
DOMÁCÍ ČTENÍ list 5 - čj - 4.6.2010
( mezipředmětové vztahy: přírodověda )
Únik na svobodu
Toto je kapitola sama pro sebe, protože asi šest z deseti domácích ptáků uletí. To je smutná bilance, když pomyslíte, že v našich podmínkách nemají šanci na přežití. Andulka není schopná se orientovat ve volné krajině podle markantních a viditelných bodů, protože to pro svůj kočovný život v Austrálii nepotřebuje. Z tohoto důvodu nenalezne andulka , která uletí nikdy cestu zpátky domů a pokud ji náhodně nenalezne člověk, zahyne. Pozornost proto věnujte trvale zavřeným oknům, nebo svá okna opatřete zarážkami, které nechají okno pootevřené, ale nenechají ho při průvanu dále otevřít. Záclona před otevřeným oknem neochrání před únikem, protože pták po ní šplhá nahoru, protáhne se mezi kroužky garnýže a je pryč. Jestli chcete v pokoji, kde máte andulku(y), mít stále čerstvý vzduch, můžete opatřit jedno křídlo okna ochranou síťovou mřížkou (velikost oček 1x1 cm) vypnutou mezi okenním rámem.
Rostliny v ptačím pokoji
V bezpečném ptačím pokoji by měl být brán zřetel také na kytky, které jsou tu buď pro okrasu nebo součástí ptačího stromu neboť i od nich může hrozit nebezpečí. K tomu následující seznam jedovatých rostlin.
Nuda škodí
Kdo má doma andulku, měl by myslet na to, že tento tvor nemůže žít v bytě bez komunikace s člověkem. Ani pár není v zajetí dostatečně zaměstnán. Ptáci nemusí vydávat energii ani čas na hledání potravy, zřídka nebo nikdy nemají otcovské nebo mateřské starosti a povinnosti, samička nemusí upravovat hnízdní dutinu, sameček nemusí zapuzovat rivaly ani být neustále ve střehu před nepřáteli. Tito temperamentní, inteligentní ptáci plní energie si musí hrát a potřebují pobídku od svého partnera - člověka, aby své nadání smysluplně využili.
Oblíbená hračka
Kromě oštipování větví se andulka dokáže zaměstnat také různými věcmi na hraní. Ve zverimexech bývají k dostání následující hračky pro andulky:
Zvoneček:
U andulek oblíbený, zvláště pak když je z lesklého kovu
Hračka:
Plastiková napodobenina andulky na zavěšení, nebo stojící na zatížené kouli. Nejvíce atraktivní jsou hračky, v nichž vidí svůj odraz - domnělého rivala, kterého klovne, potom musí sama uhnout, pokud nechce aby do ní komíhající se hračka strčila. To se andulky rychle naučí a rády tráví čas s tímto malým lesklým soupeřem.
Kuličky a mřížové balónky s rolničkou
z umělé hmoty. S nimi si andulka dokáže správně hrát jen s vaší účastí. Postrkává balónek až ke kraji stolu a pak pozorně přihlíží pádu. U této hry vydrží i půl hodinu, když ji budete míček podávat a různě házet na druhou stranu stolu. Zkuste si taky dát míček do pusy a zatřepat s ním. Pólínek mi ho vždycky vytrhne a třepe s ním taky, abych věděl, že to taky umí.
DOMÁCÍ ČTENÍ list 6 - čj - 5.6.2010
( mezipředmětové vztahy: přírodověda )
Všechny hračky, které se dají zavěsit, zavěste tlustším provázkem z přírodních materiálů - z žádných umělých vláken. Takový provázek se dá koupit např. v Baumaxu.
Mnoho lidí si myslí, že tyto věci do klece nepatří, většinou jsou to chovatelé méně inteligentních kanárů, protože kanáři tyto hračky nepotřebují - ve volných chvílích si zpívají. Takovíto lidé nikdy nechovali inteligentního papouška jako je andulka, a taky nevědí, že i pták si s vámi může hrát jako pes.
Kurz mluvení
Ne vždy si chce andulka hrát, něčím se zaměstnávat nebo odpočívat. Nejhezčí chvilky dnes jsou pro ni ty, kde sedí na prstu nebo na rameni a může naslouchat vašemu hlasu. Pokud často uslyší své jméno, krátké melodie nebo věty, bude se vás snažit napodobovat. Pokud z jeho tlachání porozumíte prvním slovům, vyplatí se ho v tom podporovat. Těmto slovům bude oddaně naslouchat i vícekrát za den a přitom přijímat nová. Možná je ale více nadaná na pískání nebo opakování jiných tónů. Nebuďte zklamáni, a přesto ji dopřejte malé lekce "mluvení", protože je jí příjemná vaše blízkost.
Pozornost vaší andulky získáte nejlépe, když je v místnosti ticho, denní světlo pozvolna ustupuje a pták není ničím rušen. To je také čas začít andulku opatrně drbat. Musíte ji na to zvykat pomalu, protože zezačátku bude k vašemu prstu nedůvěřivá. Zkuste to nejprve špičkou prstu nebo vypadlým pírkem. Nejraději se nechá škrábat na hlavičce nebo na krku, prostě tam kde svým zobákem sama nedosáhne. Jednou jistě pochopí, jak je to příjemné, ztratí strach a ráda si to nechá líbit, sama bude také s velkou něhou ozobávat vaše řasy, obočí nebo i vlasy a čistit vaši pleť.
Nadané andulky opakují hodně z toho, co často slýchávají ve svém okolí. Chcete-li svou andulky cíleně něco naučit, zkuste to s následujícími pravidly:
Ve stále opakujících se situacích opakujte stále stejná slova, např. "Ahoj" když vstoupíte do místnosti, "Dobrý den" když ráno měníte vodu a potravu, "Dobrou noc" když zhasnete.
Když vás andulka soustředně a plná očekávání pozoruje, vezměte si ji na prst a dejte si ji co nejblíže k tváři, tak aby měla hlavu u nosu. Její zájem poznáte tak, že když začnete mluvit, ona se zohne k vaší puse a bude vás poslouchat.
Během důvěrné chvilky, na kterou byste si měli najít čas alespoň jednou denně, jí opakujte slovní zásobu, kterou už zná.
Plán péče
Jako všechna domácí zvířátka. i andulka udělá trochu nepořádku. "Stopy", které zanechá po bytě se lehce odstraní vysavačem. Trochu náročnější je péče o její klec, strom a všechny její hračky. Bez dostatečné hygieny by mohla i trochu onemocnět. Jak při tom postupovat se dozvíte z následujícího schématu.
Denní péče:
Z klece a z ptačího stromu odstraňte všechny nečistoty
Vyprázdněte všechny nádoby včetně napáječky, vše opláchněte horkou vodou a osušte. Potom je nově naplňte.
DOMÁCÍ ČTENÍ list 7 - čj - 6.6.2010
( mezipředmětové vztahy: přírodověda )
Špinavé větve stromu a bidýlka očistěte smirkovým papírem a setřete vlhkým hadříkem
Odpoledne se podívejte, jestli má andulka dostatek zrní, lžičkou odstraňte prázdné slupky
Týdně:
Dno a zásuvku klece omyjte teplou vodou a vysušte
Hračky a zvonečky omyjte teplou vodou a vysušte
Postříkejte dřevěné části klece roztokem proti parazitům (Arpalit 1% Spray)
Měsíčně:
Klec umyjte ve vaně horkou vodou a přitom všechny její části vykartáčujte (platí jen pro celokovové klece)
Celodřevěné klece omyjte vlhkým hadříkem, kartáčem setřete nečistoty a nakonec nechte uschnout
Okousané větve v kleci, případně na ptačím stromě vyměňte za čerstvé
Tak to by bylo zatím vše podstatné k tomuto tématu. . .
Jestli na něco zajímavého ještě přijdu, určitě to tu dopíšu
Správná výživa
Biologicky plnohodnotná výživa rozhoduje převážně o dobrém zdravotní stavu ptáků. Znalost složení, dietetického účinku krmiv je základem krmení, které podstatně ovlivňuje plodnost, růst a vývin mladého organismu, vnější vlastnosti i odolnost vůči chorobám. Právě tento článek by vám měl ujasnit co a jak vaší andulce dávat, aby byla zdravá a čilá.
Potrava volně žijících andulek
Ve své australské vlasti se andulky živí semeny trav a bylin. Při neustálém hledání potravy musí proletovat i suchými oblastmi, kde se zdržují v blízkosti vodních toků. Vodu potřebují ke změkčování suchých zrn ve voleti. Pokud jsou řeky a tůně vysušeny, ptáci se potulují a při ranním hledání potravy pijí rosu, která se drží na travách. Je dokázáno, že andulky při tom přijímají i trochu písku bohatého na minerály a nejmenší kamínky jako pomoc při trávení a také čerstvou zeleň. Jakmile se spustí zadržovaný déšť, začínají andulky hnízdit. Za několik málo dní po dešti totiž vyrážejí trávy a byliny, jejichž napůl zralá semena jsou nejhodnotnější stravou jak pro rodiče, tak i pro mláďata, bez nich by byl odchov mladých nemyslitelný.
Zrní jako základ stravy
Podle poznatků o obživě andulek v přírodě jsou našim domácím ptákům podávány vyvážené směsi zrní jako základ stravy. Obsahují 30% lesknice, 45% prosa, 15% loupaného ovsa a 5% nigeru. Podle mého názoru je nejlepší si takovou směs namíchat (běžně se krmivo dá koupit ve zverimexech, ale ne vždy je tomu tak, stoprocentně jej najdete na burzách s ptactvem) a obohatit vitamíny a minerálními látkami: jodovými zrny proti onemocnění štítné žlázy a také přípravky pro podporu tvorby a růstu peří.