11. zápas sezony 8.6.2012
Další zápas letošní sezóny nejlepšího mužstva starých pánů široko daleko byl obzvlášť významný. V tisku se o tom moc nepsalo, protože jsme nechtěli vyvolat mezinárodní konflikt s Polskem a Ukrajinou, ale v 17:15 SEČ jsme na Slovanu zahajovali letošní Mistrovství Evropy v kopané. Takzvané „oficiální zahájení“, o které se o třičtvrtě hodiny později ve Varšavě postaralo Polsko a Řecko, bylo jen neúspěšnou snahou strhnou pozornost do fotbalově zaostalého Polska.
Sestavy dnes neurčovali kapitáni a nehráli ani starší proti mladším. Zželelo se nám totiž smutných obličejů Pepy a Rostě, kteří se těžce smiřovali s tím, že si asi nikdy spolu nezahrají a zamíchali jsme sestavu tak, aby si spolu mohli vychutnat rodinnou pohodu v jednom mužstvu na čerstvě posečeném pažitu.
Milan se ještě před úvodním výkopem chlubil novými kopačkami, které si pořídil v rámci šopingové akce „Boty, saka, kalhoty - nakoupíme já i ty“. Po odzkoušení 15 různých párů mu konečně jedny pasovaly přesně na nohu. Bohužel v zápětí zjistil, že jsou to mokasíny, ve kterých přišel do obchodu a tak pokračoval ve zkoušení. Nakonec přeci jen našel ty pravé. Obě. Zlé jazyky ale tvrdí, že se nové kopačky projevily Milanovým poklesem výkonnosti. Asi je musí rozchodit. Na to je odborník Kovář, který vždycky nové kopačky máčí týden v mořské vodě.
Vzhledem k tomu, že se sešel lichý počet hráčů, začali mladší v oslabení, které částečně reguloval Petr Nadkanský, který je ale zraněný a přišel se původně jen podívat a tedy bez výstroje. Nastoupil bosý podobně jako objevitel střelby nůžkami Leonidas ve 40. letech. Nůžky nám ale dneska Petr neukázal, spíše kuří oka. Po půl hodině dorazil Jarda, který Petra vystřídal.
Mladší měli celý zápas převahu a v pohodě kontrolovali náskok. Padly dva hattricky, o které se postarala rodinná dvojka Pepa + Rosťa. Asi aby se nehádali. Přitom Rosťa ještě stihnul během hry organizovat nedaleký individuální trénink svého nadějného potomka.
Pepa se navíc ukázal jako skvělý motivátor spoluhráčů, když pořád někoho chválil bez ohledu na to, jestli bylo za co. Asi absolvoval kurz pozitivního myšlení. Hodil by se do české reprezentace.
Chválil dokonce i mě a to přesto, že jsem se třikrát netrefil do skoro prázdné branky asi tak ze dvou metrů, čímž jsem rozhodil jinak optimisticky založeného Romana. Naštěstí jsem dal později dva góly z dálky. Levou!!!! Někteří závistiví protihráči tvrdili, že jsem ve skutečnosti nahrával a nějak se mi to šmejklo. No a co?
Bylo docela teplo a šíleně dusno, takže jsme skoro všichni bojovali s těžkým dechem. Dokonce i odrostlý dorostenec Pepa Kaliský poprvé v životě přiznal, že už nemůže. A tak jediný, kdo běhal celý zápas jako zajíc, byl paradoxně Pepa Ďurkáč, kterému při operaci srdce kdovíco omylem naimplantovali do hrudníku. Ostatní hráči mu tiše záviděli umělé chlopně. Já osobně bych potřeboval spíš umělé plíce, později v noci pak všichni umělé ledviny.
Pozápasová konference probíhal ve standardním tempu. Moravská švestka se na stole dlouho nezdržela a při sledování naší repre jsme si zvedali sebevědomí. Polovina hráčů se lvíčkem na hrudi by na starých pánech nemohla ani skládat branky.
O drobný rozruch se postaral Pepa Kaliský, který se dopustil dvou faux pas. Do 20:15 ještě nevytáhnul čokoládu, což všechny překvapilo a Pepa zdrceně přiznal, že ji dnes zapomněl. Inu, stáří si vybírá svou daň. Několik hostů u okolních stolů si následně stěžovalo, že se jim ztratily sáčky s cukrem.
Poté ještě obdržel 2. žlutou kartu za vyrušování při čtení zápisu.
Do hospody netradičně zavítal i Petr Václavík a posadil se vedle Pepy. Společně pak vzpomínali za zlatá léta v Sokolu Michálkovice. Přesně si pamatovali, kdo ve které minutě komu nahrál na gól, kolik měli špuntů na kopačkách i na jakou barvu byla natřená střídačka. Byla to taková hezká vzpomínka na prvorepublikový fotbal.
Na konferenci zavítal i trenér Jenda Košč. Dneska toho měl hodně. V Sokolovně zrovna probíhal i jeho sraz ze základní školy a tak korzoval mezi oběma tábory tam a zpět jak mlsný kocour. Na sraz kromě něho dorazily jen samé ženské a on měl strach jim říct, že je srdcař, protože nechtěl přijít o pověst lázeňského ošviháka. Tak se aspoň mezi starými pány chlubil, že dneska vypil šest birelů. Vlastně jsme ani moc nepochopili, čím že se to chlubí. Že nedostal průjem?
Největšího prohřešku se ale dopustil Lumír, který celý večer křečkoval panáky slivovice a na závěr se je snažil vydávat za čerstvý nákup.
Skvělý sportovní večer nám, bohužel, zkazila Bílkova partička.
Výsledek zápasu: 10:5 pro mladší
Celkový stav: 6:5 pro mladší
Celkové skóre: 77:79 pro mladší
Soupiska starších: Ďurkáč, Macura, Gříbek, Bužek, Václavík
Soupiska mladších: Brak, Kaliský, Dworník, Sebera, Nadkanský (Hyrník)
Zapsal Ivo Sebera