Z historie obce
16. 6. 2009
Z historie obce
V minulosti samostatná obec Bohdalov o výměře katastru 660 ha leží na východní hranici Pardubického kraje s Olomouckým, ve svitavském okrese, 8,5 km východně od Moravské Třebové. Nejvyššího počtu obyvatel, bydlících v 69 domech, zde bylo podle dostupných záznamů dosaženo v roce 1880, kdy jejich počet dosáhl 448. Od té doby jejich počet postupně klesal na 336 v roce 1930 a po výrazném úbytku, vzniklým zejména osídlováním konfiskovaných hospodářství na území bývalých Sudet (152 osob), bylo v Bohdalově v roce 1950 při sčítání obyvatel 191 osob. V souvislosti s jednostranným zaměřením místních obyvatel na zemědělství a nedostatkem práce v jiných oborech v nejbližším okolí došlo v šedesátiletém poválečném období k jejich dalšímu velkému úbytku až na současných 61 trvale hlášených osob v roce 2009. V obci je 62 objektů k bydlení, přičemž více než polovinu (34) tvoří chalupy a rekreačních objekty.
Od druhé poloviny sedmdesátých let minulého století, kdy zanikla v obci samosprávní působnost, je Bohdalov součástí obce Městečko Trnávka a patří do svazku obcí Region Moravskotřebovsko - Jevíčsko. Rozloha obce Městečko Trnávka i s přidruženými vesnicemi činí 5027 ha a k 1. 3. 2001 měla celkem 1527 obyvatel. Do její správní působnosti v současnosti patří dvanáct, dříve samostatných obcí: Bohdalov, Borová, Lázy, Ludvíkov, Mezihoří, Nová Roveň, Pacov, Petrůvka, Pěčíkov, Plechtinec, Přední Arnoštov a Stará Roveň.
Bohdalovem, vesnicí o délce cca 2 km, protéká zde pramenící Bohdalovský potok, který je levostranným přítokem řeky Třebůvky. Nadmořská výška ve středu obce s členitým hlubokým údolím je 410 m, přičemž výška hřebenů nad údolím přesahuje 500 m. Členitý ráz místní krajiny s travnatými porosty luk a pastvin, lemovaný smíšenými lesy a částečně zachovalými ostrůvky stromů s křovinami blízkými původní vegetaci, byly důvodem ke vzniku přírodního parku Bohdalov – Hartinkov v roce 1996.
Bohdalovem, vesnicí o délce cca 2 km, protéká zde pramenící Bohdalovský potok, který je levostranným přítokem řeky Třebůvky. Nadmořská výška ve středu obce s členitým hlubokým údolím je 410 m, přičemž výška hřebenů nad údolím přesahuje 500 m. Členitý ráz místní krajiny s travnatými porosty luk a pastvin, lemovaný smíšenými lesy a částečně zachovalými ostrůvky stromů s křovinami blízkými původní vegetaci, byly důvodem ke vzniku přírodního parku Bohdalov – Hartinkov v roce 1996.
Název obce Bohdalov je odvozen od osobního jména Bohoblud. Prvně se v dochovaných písemnostech připomíná Bohlud Minor v listině z roku 1365, kdy prodal Jindřich z Lipé hrad Cimburk s přilehlými obcemi markraběti Janu Jindřichovi a byl tehdy součástí zboží hradu Cimburk (dnes zřícenina nad obcí Městečko Trnávka). Znakem obce je stojící levostranná radlice mezi čtyřmi drobnými květinami na stoncích. Tento znak je zobrazený na pečetidle, pocházejícím přibližně z roku 1719. Opis po obvodu pečetidla zní:
x GEMEIN x WODELS x DORF x 17 x 19.
x GEMEIN x WODELS x DORF x 17 x 19.
V období druhé světové války (1938 – 1945) zůstal Bohdalov vzhledem ke zdejší naprosté většině českého obyvatelstva součástí Československé republiky („Protektorátu Böhmen und Mähren“), ačkoliv byl obklopen územím bývalých Sudet. V důsledku zřízení Protektorátu se však stalo 18 zdejších občanů dobrovolně i pod nátlakem německými státními příslušníky. V koncentračních táborech bylo vězněno 5 občanů, mnoho zdejších obyvatel bylo „totálně nasazeno“ na těžkých pracích pro třetí říši. Jedinou přímou obětí válečných událostí se stal Vladimír Bárta, který byl náhodně zastřelen při osvobozovacích bojích v Moravičanech. Osvobozovací boje a s nimi spojené násilnosti se naštěstí na jaře roku 1945 Bohdalovu jinak vyhnuly.
Meziválečnému rozložení politické orientace dominovali v obci republikáni a lidová strana. Tato skutečnost byla společně s nezájmem o kolektivizaci a združstevňování patrně příčinou pozdního vzniku místního zemědělského družstva po nástupu komunistické strany k moci po únoru 1948. To zde bylo založeno až v roce 1960. Po patnáctiletém společném hospodaření pak bylo toto družstvo v roce 1975 sjednoceno do tehdejšího JZD „Mír“ Městečko Trnávka, jehož transformovaná podoba obhospodařuje místní zemědělské pozemky i v současnosti. Čtyřicetileté období komunistické vlády (1948 - 1989) se zcela nevyhnutelně zapsalo i do osudů mnoha zdejších obyvatel. V přímé souvislosti s odporem proti totalitnímu režimu a združstevňování byl na počátku šedesátých let uvězněn místní občan, Josef Šmíd.
Pokud se týká událostí konce minulého století, mezi nejvýznamnější patří modernizace inženýrských sítí, která se uskutečnila v druhé polovině devadesátých let. V roce 1996 byla provedena kompletní výměna starého rozvodu el. energie z roku 1930 a v letech 1997 - 1998 zde byl vybudován první, zcela nový vodovodní řád a vodojem. V těchto letech byla ve vesnici také uložena kabelová síť SPT Telecom.
Nejvýznamnějšími budovami a objekty ve vlastnictví obce jsou bývalá škola z roku 1887 s přilehlým objektem obecní knihovny a klubovny, areál výletiště se třemi dřevěnými objekty a tanečním parketem, hasičská zbrojnice a zvonička u stavení č.p. 18 v dolní části obce. K zajímavostem patří skutečnost, že zdejší silnice je v horní části obce ukončena a obec tak není průjezdná. Plány z roku 1930 na její prodloužení do obce Žipotín k silnici R 35 nebyly realizovány. Díky nízké frekvenci dopravy a téměř neporušenému životnímu prostředí se stala obec v dnešní uspěchané době oblíbeným víkendovým cílem mnoha obyvatel z okolních měst, vyhledávajících pro svůj odpočinek klid a čistou přírodu.
Literatura
Mackerle, J. a kol.: Moravskotřebovský okres, 1946.
Nekuda, V. a kol.: Moravskotřebovsko Svitavsko, 2002.
Pamětní kniha obce Bohdalov, vedená v letech 1921-1962.
Koudelka, O.: Toulky: ukrytý Bohdalov, Zemské noviny, 11.10.2002.
(Zdroj – brožura „100 let Sboru dobrovolných hasičů v Bohdalově 1906-2006“)
Náhledy fotografií ze složky Bohdalov