II. období mého života: základní škola
I.-IV. stupeň jsem dojížděl do vedlejší vesnice zvané Olešnice.
zde jsem pokračoval ve své roly pohodového průseráře. zákazy a respekt učitelů mi moc neříkal a tak jsem se nevyhnul mnoha drobným prohřeškům. opisování školního řádu bylo pravidlem a úžas učitelů nad mým chování neměl konce. Ale na druhou stránku jsem býval i uznávaný.
Od pátého stupně jsem nastoupil do Červeného Kostelce, kde jsem navázal kontakty s mnoha příjemnými lidmi. Pár průserů se mi stalo osudným a moje cesta dostala trochu jiný směr, když mě učitelé přesadili k největšímu "šprtovy", co znám. Stali jsme se dobrými přáteli a od té doby jsem žil jiný život, sice ne na úrovni šprta, ale mé chování bylo jaksi na úrovni:)