Franská říše
Franská říše byl státní útvar, rozléhajícím se na dnešní Belgii,Nizozemsku,Francie a Německa. Franská říše vznikla ke konci 5.stol. A zanikla v polovině 9. stol., na území řeky Rýna. Za zakladatele Franské říše se považuje Chlodvík
Chlodvík
Chlodvík sjednotil franské kmeny a svazy království, aby podnikl roku 486 úspěšné tažení proti římskému vládci v severní Galii Syagriovi. Chlodvík si byl velmi dobře vědom, že většina okolních germánských kmenů vyznává ariánství, křesťanskou herezi, proti níž bojovali jak papežové, tak tehdy ještě mocní byzantští císaři. Přestoupením na víru by si téměř určitě získal jejich podporu a proto se nechal v Remeši pokřtít a přijal katolicismus. Za vlády Chlodvíka a jeho synů se vytvořily základy primitivního správního systému. Říše byla rozdělena na hrabství, do jejichž čela byli postaveni královští správcové, kteří pomáhali králi spravovat říši.
Po smrti Chlodvíka
Po smrti Chlodvíka roku 511 nastal chaos, jeho 4 synové si rozdělili zemi. Ze 4 synů nakonec zůstal jen Chlotharovi, který znovu sjednotil Franskou říši. Avšak již o pár let později se říše opět rozpadla a Chlotharovi potomci si říši rozdělili na Austrasii, Neustrii a Burgundsko. Nastalo období vzájemných bojů. Do popředí se stále více dostávali královi pobočníci (majordomové), kteří začali fungovat jako prostředníci mezi králem a jeho družinou. V první polovině 7. stol. Byla říše znovu seskupena a to vnukem Chlothara, který se jmenoval Dagobert., avšak již po jeho smrti nastal skutečný úpadek královské moci a posílení vlivu některých jedinců z řad franské šlechty a to zejména majordomů. Tento úřad se brzy stal dědičným, což napomohlo dalšímu posílení jejich moci. Pipin I. Starší získal značnou část vlivu na dění v zemi, avšak k upevnění majordomovské pozice došlo za jeho vnuka Pipina II.V té době byla říše již po dlouhou dobu rozdělena na Austrasii a Neustrii, přičemž v Austrasii vládl Pipin a v Neustrii vládl Theodorich III. Pipin se s ním střetl v bitvě u Tertry, kde nad ním zvítězil a sjednotil celou říši. Pipin II. za svojí získal Alemani.
Karel Veliký první Císař Franků
Karel Veliký byl syn Pipina. Podle Karla Velikého se také nazívá jeho rod Karlovci. Hlavní náplní Karlova panování byly výboje, díky nimž se frankové rozšířil. Franskou říši zvětšil o Sev. Itálii a další. Roku 800 byl korunován na císaře samotným papežem. Dvůr Karla Velikého se stal významným střediskem kultury kde došlo k rozkvětu vzdělanosti, výtvarného umění a stavitelství. Tato snaha po obnově kulturního života bývá nazývána karolinskou renesancí (v překladu renesance znamená znovuzrození) a dala základy románského slohu.
Franský pád
Nástupce Karla byl jeho syn Ludvík Zbožný, který měl 3 syny. Aby předešel sporům o trůn, rozhodl se, že jeho říše bude rozdělena jeho synům, podle jeho plánu měl dotat císařskou korunu jeho nejstarší syn Lothar. Bohužel po smrti Ludvíka začali boje mezi syny a Lothar nikdy nedostal císařskou korunu. Nejmladší syn Karel Holý, dostal od Ludvíka západofraskou část (dnešní Francie). Ludvík Němec dostal východofranskou část (dnešní Německo) a nejstaršímu synu Lotharovi přenechal území mezi oběma říšemi, brzy se jeho říše rozpadla. Kvůli válčení s bratry. Tohle vedlo k zániku Franské říše.