|
Myslivci na Slovácku musejí proto v těchto dnech častěji putovat s krmivem do honiteb
Sněhová peřina, na níž mrznoucí mrholení vytvořilo tvrdou ledovou krustu, zkomplikovala život nejen obyvatelům Slovácka, ale také zvěři v tamních devadesáti lesních a polních honitbách. Kvůli neprostupnému krunýři má spárkatá zvěř výrazně omezený přístup k přirozené potravě. Změnit tento stav se snaží myslivci putující v těchto dnech s jadrnými a dužnatými krmivy ke krmelcům a zásypům.
Doplnit seno do krmných zařízení se vypravili například členové mysliveckých sdružení (MS) Lípa Staré Město, Niva Bojkovice, Slovácko Polešovice či Háj Velehrad-Modrá.
"Péče, kterou jako myslivci zvěři prokazujeme, je důkazem toho, že nejsme jenom střelci, jak si o nás někteří lidé často myslí nebo říkají. Jsme totiž v první řadě ochránci přírody a zvěře v ní žijící. Puška a lov, byť to k myslivosti neodmyslitelně patří, je v praxi přece jen až to poslední," nechal se slyšet předseda Okresního mysliveckého spolku Uherské Hradiště Karel Blahušek.
Přestože buchlovské hory jsou přikryty pokrývkou několika desítek centimetrů sněhu, je o zvěř postaráno například ve čtyřiceti krmných zařízeních šestisethektarové honitby Mysliveckého sdružení Háj Velehrad - Modrá. Srnčí, černá zvěř, ale ani bažanti a zajíci by podle hospodáře tamního sdružení Miroslava Mazůrka neměli v letošní zimě strádat.
"Obavy mám ale z toho, že srnčí zvěř, která se do sněhu boří, se může o ledový povrch na sněhu poranit," neskrývá obavy Mazůrek. Stejného názoru jsou i myslivci Jan Kašpařík z Uherského Hradiště, Miloš Maňásek z Velehradu či předseda MS Lípa Staré Město Miroslav Horký. "Zvěř se nyní zdržuje poblíž krmelců a v mladých jehličnatých porostech, kde je sněhová peřina pokryta jen tenkou zledovatělou vrstvou. Doufejme, že se trochu oteplí a ta zmizí," spekuluje Maňásek.
Zatím však podle Blahuška není v honitbách tak vysoká vrstva sněhu, že by měla zvěř příliš komplikovaný přístup k přirozené potravě nebo ke krmným zařízením. "K těm by ale kromě myslivců neměli lidé v této době chodit, aby zvěř zbytečně neplašili a neznervózňovali," varuje Blahušek.
Ve sněhu, na jehož povrchu se v některých regionech vytvořil ledový obal, je pohyb zvěře, zejména srnčí, která se do něj boří, značně ztížený.
"V této době by lidé, kteří si vyrazí do přírody, neměli volně pouštět své psy. Ti se mohou nejednomu svému páníčkovi ztratit z dohledu a zvěř, na niž narazí, zbytečně štvát. Krusta totiž menšího psa unese, ale srnčí zvěř se do ní prolamuje," radí kynolog Josef Zapletal. Pes podle něj sice nemusí zvěř strhnout ani zakousnout, jak si to lidé představují, z následného vyčerpání jí ale hrozí zápal plic a uhynutí. "Pokud náhodný návštěvník honitby narazí na zesláblou zvěř, neměl by se ji snažit zachraňovat, ale měl by to oznámit některému z nimrodů z příslušného mysliveckého sdružení v regionu," doplnil Blahušek.
|
