Kryštof
tak nějak málo tančím -
Všem strunám řeky toužím být tón,
všem okapovým loužím jejich břeh,
signálu antén sklon střech
a pustit uzdu kormidlům.
Aspoň potápěčem v houfu se stát,
chytit svojí vlnku s ní se prát,
s krabičky mýdla mít vor
a sjíždět vanu bez závor.
R:Tak nějak málo tančím,
zpívám, brečím, líbám,
marně si hledám tep,
jsem prý dospělý a to je svět,
když je ti přes třicet.
A v umyvadle tůni chci mít,
v solničkách zas vůni majáků,
ze starých školních pijáků
postavit záchranný člun.
A velrybu ladně v dlani skrýt
a hloubku moře na dně talířů,
ve skafandru s halířů
vyrazit v ten správný směr.
R:Tak nějak málo tančím,
zpívám, brečím, líbám,
marně si hledám tep,
jsem prý dospělý a to je svět,
když je ti přes třicet.
Tak nějak málo tančím…
Tak nějak málo líbám…
Tak nějak málo brečím…
Tak nějak málo zpívám…
Obchodník z deštěm -
Jako vášeň, která hasne v kouři
Namačkaná bez ostychu v zástup živočichů
Jako jas dálkových světel
Jako nad talířem
Večer mi mizíš ...
A mizíš někde v dávno
Jsi láska, co mě škrtí, já na pokraji smrti
Ve svém paralelním světě
Toužím po odvetě
A křičím !
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště
Jako touha, sklem co neprorazí
Nekonečné břehy s kufry plných něhy
Zvu obchodníky s deštěm,
Chci koupit to Tvé ještě
A slyším
V rozestlaném tichu
Zvuky autoplánů, co unáší tě ránům
Jsi tečka v kalendáři,
Co nadosmrti září
A křičí !
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště
srdce -
I letos na podzim mi buší
Však o trochu pomaleji než se sluší
Můj metronom, tempo rytmů já tuším
Si pomalu zvykám a slzy polykám
Ty veslaři zaber a mořem utrmácenou
Na skálu najeť mou loďkou rozkymácenou
A až ztratí se blankyt z mých slaných očí
Úplně snadno dopadnu na dno
ref:
Srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí, skončí
Srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí s tepem
Srdce mé je kůň s handicapem
Pak vteřinou proteče mých tisíc roků
A i když sprintuji život mi uteče v jediném kroku
Odevzdávám se tmám, trochu to studí
Co stát se má, stane
Až noc splyne s ránem
Pak srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí
ref:
Srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí, skončí
Srdce mé proletí střepem
Srdce mé skončí s tepem
Srdce mé je kůň s handicapem
rubikon -
Přes vlny Rubikonu
k tobě výš
jako když stoupá rtuť
skrz Amorovy šípy ucítíš
jak se ti napne hruď
Přes vlny Rubikonu
k tobě výš
jako když stoupá rtuť
skrz Amorovy šípy ucítíš
jak se ti napne hruď
Potichu krást
tvůj stín za záclonou
když tužby ve mě tonou
jsem srytý mezi patry vysokých jak Tatry
a zmást
tvůj pohled do kukátka
den je dlouhý,noc je krátká
jsi důvod pro sonety vrytý v kastaněty
Přes vlny Rubikonu
k tobě výš
jako když stoupá rtuť
skrz Amorovy šípy ucítíš
jak se ti napne hruď
tiše se snést
a vpít se do koberců
jak poslední ze šílenců
osahat tvé stěny
jako kousek pěny
po tobě stéct
a v podkolenní jamce
spát jako lupič v bance
jsi důvod k odpovědi
proč jít ke zpovědi
A LHÁT
a kát se přitom na dvakrát
LHÁT
a stát dál v příšeří
LHÁT
a každým pórem těla sát
vůně z poddveří
tvoje vůně z poddveří
Přes vlny Rubikonu
k tobě výš
jako když stoupá rtuť
skrz Amorovy šípy ucítíš
jak se ti
Přes vlny Rubikonu
k tobě výš
jako když stoupá rtuť
skrz Amorovy šípy ucítíš
jak se ti napne hruď
Přes vlny Rubikonu
k tobě výš
jako když stoupá rtuť
skrz Amorovy šípy ucítíš
jak se ti napne hruď
Přes vlny Rubikonu
k tobě výš
jako když stoupá rtuť
skrz Amorovy šípy ucítíš
jak se ti napne hruď
Přes vlny Rubikonu
k tobě výš
jako když stoupá rtuť
skrz Amorovy šípy ucítíš
jak se ti napne hruď..