11.04.23 - Číhošť + Dvojitý most
214 km, 4,7l/100km spotřeba, rekord hodný zápisu do Guinessovy knihy rekordů (desítky a stovky motorek, převážně Baworáků), návštěva Patrového Mostu na 71. kilometru D1, úžasná společnost, spolehlivá motorka... jedním slovem: NÁDHERA!
Již několik týdnů byla na BMW Motoklubu avízovaná akce " JARNÍ SETKÁNÍ VE STŘEDU", která se uskutečnila v sobotu :) 23.4. V práci jsme s přáteli dohodli základní detaily - sejdeme se v ranních hodinách nedaleko firemního sídla, já se přidám až v Uhříněvsi a cesta povede mimo dálnici. Složení výpravy: Pavel (BMW R1200GS) s Martinou (dále MK) jako novopečeným spolujezdcem, Simča (Suzuki Freewind), Martina (dále MN – BMW F 650 GS) a já (stále BMW F 650 ST).
Ještě na poslední chvíli jsem dodělal nový plexi-štít (no, přiznám se, ten úplně nový mi v pátek v deset večer prasknul, ale konstrukce je nová a "starý" plexik jsem upravil, aby na ni seděl). Navíc jsem zkusmo přidělal i cestovní brašny. Tyto brašny jsou, jak jsem zjistil, ale myšleny na cestovní motorku s výfukem mnohem níž, než mám já, takže to budu muset ještě dost vychytat.
Před devátou ranní, před superobchďákem NORMA :) si mne ostatní vyzvedli. Vyrazili jsme bez zbytečného zdržování směr Říčany. Cestou jsem měl možnost vyzkoušet svůj nový dárek k narozeninám - cestovní kameru. Natáčí výborně, ale budu si muset říct ještě o další SD kartu, protože 20 minut záznamu je 1GB, takže 8GB SD karty je tak na 2,5 hodiny záznamů, což není moc. Takže taky potřebuju vymyslet nějaký program na komprimaci a stříhání videa.
Ale zpátky k cestě. Vyrazili jsme na Říčany. Po silnici č.2, až pod Kostelec nad Černými lesy. V tomhle úseku na nás nečekalo nic nečekaného, jen ty kolony aut táhnoucí se, přes Říčany v dál byly poněkud otravné. Ale po odbočení na silnici č. 334 už byla jen volná krajina a ničím nerušená vyjížďka. Od Kostelce jsme jeli na Nučice, Výžerky, Benátky a přes Uhlířské Janovice více na jih směrem na Zbraslavice. Silnice byly v zajímavém stavu, občas nádherně vyžehlené, občas mírně tankodromní. Za Zbraslavicemi nás pak vedla cesta dále k Prostřední Vsi, Bohdanči a přes Hlohov na Tunochody, odkud byla již na dostřel Číhošť. V této obci se odehrál zázrak (http://www.cihost.cz/index.php?nid=2612&lid=CZ&oid=294272), který měl být onu sobotu komentován (na což nedošlo) a také zde leží vypočtený střed České Republiky, čímž je v současnosti obec asi nejlákavější. No a krom toho všeho zde byl i avízovaný sraz motorek BMW s touhou utvořit rekord v počtu motocyklů této značky na jednom místě. Informace od pořadatelů BMW Motoklubu jsou zde: http://www.bmwmotoclub.cz/akce/2011/jaro_20110423/
Jak je spočítáno a na webu psáno, bylo zde 418 motorek BMW a k tomu mnoho dalších motocyklů jiných značek. Celkově zde bylo podle pořadatelů za den přes 700 motocyklů. A to už je pořádná nálož. Loňského roku, kdy jsem se této akce účastnil, zde bylo něco přes 300 motorek dohromady, takže letos účast více než dvojnásobná. A bylo to znát. Valy lidí se dávily všude kolem, takže proplést se, bylo poněkud obtížné. Přesto jsme se v semknuté skupince prošli po kampusu, nahlédli do několika stánků a dali si klobásku s chlebem. Mimochodem – motorkáři sem byli lákáni i na představení nového motocyklu BMW K 1600 GT, či na jméno známého cestovatele Igora Brezovara. Tak z toho GT jsem viděl půlku předního kola a slyšel puštěný motor (hm, no…nezaujal mně J ) a Igora jsem viděl „vypoceného“ na přímém sluníčku, unaveně sedícího na svém zcestovalém BMW R1100GS, na kterém projel Igor celý svět kolem dokola.
Ta záplava motorek všech druhů a ročníků byla něco naprosto neuvěřitelného. Opravdu. Kdo neviděl, nepochopí. Celou vesnicí se při jedné straně silnice táhly zaparkované stroje. V jedné linii tu byly Báwa z roku 75 se stroji z roku 2010. Cestovní, sportovní, všestranné, všelijaké J Jelikož v tomto období máme sice dvě kamery, ale ani jeden fotoaparát, tak jsem fotil tím, co mi v HTC namontovali do mobilku. Není to nic moc kvalita, ale fotit se dalo. Bohužel kvůli proudícím davům čumilů (jako jsem byl i já) byla polovina fotek znehodnocena něčím xichtem, nebo pozadím… J proto jsem se pokusil i něco natočit, ale zde se zase sluníčko zasadilo o ztmavené záběry se clonou, takže ani zde jsem nepochodil. Ale vše, co mám ve své hlavě, v mých vzpomínkách, to tam snad chvíli zůstane a pohledem na tyto materiály se mi to oživí. Z oficiálního serveru sem zkusím uložit i odkaz na hromadnou fotku: http://www.bmwmotoclub.cz/aktualne/201103/0.jpg
V brzkých odpoledních hodinách byla vyhlášena kolona směrem do Tasic, kde se nachází rodinná sklárna. Ale naše skupina se rozhodla, že tohle jsou chvíle, které si ujít necháme. Raději jsme se po dohodě odtrhli od oficiální akce a jeli prozkoumat dvojitý most na 71. Kilometru D1.
Denně tudy projedou tisíce a možná i desetitisíce aut. Denně tudy profrčí miliony kil kovů a plastů. Jen pár jedinců ví, že pár metrů pod dálnicí, na které se právě kodrcají, je téměř stejný most, přes nádrž Želivku, po jakém zrovna projíždějí. Myslím tím dvojitý most kousek od obce Vojslavice. Z Číhoště jsme se opět ve čtyřech vydali přes Ledeč nad Sázavou, kde jsem bohužel neměl zapnutou kamerku, takže ten nádherný hrad na vysoké skále prozatím unikl mým záznamovým možnostem. A dále na jih přes obec Vojslavice až na dvojitý most. Naskytl se mi další nádherný okamžik sobotního putování. Vše co šlo, jsem fotograficky zachytil (viz odkaz dole). Ale opět zážitek z kolonky „nepopsatelný“. Mohu ho samozřejmě popsat slovy, ale není možné do těch slov spoutat pocity. Zkusím to alespoň v jednom příkladu: V jednu chvíli, stojíc na spodním patře mostu, se náhle jaksi zachvěl zvuk, jako by se blížilo cosi velkého. Byly to vibrace samotné země, co to zachvění způsobilo. A v dalším okamžiku nad hlavou zazněl hluboký výbuch, pomalu doznívající do dáli… asi takto jsem vnímal projíždějící auta, hlavně nákladní, asi deset metrů nade mnou. Asi sto metrů od mostu jsem také ulovil kešku, k tomuto mostu odkazující. Byla vcelku snadno nalezitelná, a jen podtrhla skvělý zážitek onoho místa.
Jelikož se nikomu z nás nechtělo na dálnici, ale zároveň se našimi řadami začínal vzmáhat hlad, dohodli jsme se na zastávce u nadnárodní strávnické korporace (respektive frančízy), které tu odmítám dělat reklamu – no i když ten jejich šejk, McFlurry a další pochoutky… no… Vyrazili jsme tedy po krásné cestě, chvíli kopírující D1čku a následně se odklánějící na ves Vraždovy Lhotice. No opravdu – na souřadnicích 49°38'31.849"N, 15°10'59.391"E je můžete nalézt i vy. A u výpadovky na obec Loket jsme se pohodlně usadili u zmíněného podniku. Zde už některé z nás začal pomalu tlačit čas, ale ne natolik, abychom se museli uchýlit na dálnici. Takže nejrychlejší cestou na Vlašim a Benešov a odtud po krátké konzultaci s nespolupracující GPSkou. Další překvapení čekalo na silnici č.3 z Benešova na Prahu, kde jsme nejdřív (díky mně) ztratili Simču, která nás naštěstí našla, a hlavně jsem přeslechl i přehlédl houkající a blikající policejní vůz. Naštěstí jsem slepě následoval Pavla a Martinu N. ke krajnici, a i když jsem se lekl, že se něco stalo Pavlovi s motorkou, mnohem víc jsem se lekl, když mi do ucha zahoukali policajti. Před námi totiž byla jakási dopravní nehoda. O chvíli později nás dojela Simča, takže jsme se hromadně obrátili a kousek nad obcí Poříčí nad Sázavou to vzali po vedlejších silnicích až k Modleticím. Onde nás ještě zastavila uzávěrka přípojky na dálnici (ještě zde dobudovávají Pražský okruh). V Modleticích se odtrhla MN, která na své 650GS vyrazila zrychleným přesunem na D1 a ku Praze, zatímco já jsem ještě se skupinkou „vydržel“ až do Čestlic, kde jsem se trhl a vyrazil osaměle na Uhříněves.
Zde odkaz na fotky: http://tamashi.rajce.idnes.cz/11.04.23_-_Cihost_Dvojity_most/