V kolika proměnách žije brněnský drak?
Dá se velmi dobře pochopit, že symbolem Jihlavy je ježek - když jméno města souvisí s německým Igel, ježek. Zrovna tak v otázce patřičného symbolu nezaváháme u mnoha dalších českých měst, v jejichž názvech se objevují zástupci fauny od medvěda, jelena, orla, sokola přes domácí dobytek a havěť až třeba po veverku a komára. Vezměme si třeba jen názvy brněnských čtvrtí Husovice, Jehnice, Kohoutovice, Komárov, možná i oba Lískovce (lyska), Tuřany, Žabovřesky a Žebětín (žába). Východiskem pro ně byla jména živočichů, kteří tu jsou odedávna domovem.
Ale proč je symbolem našeho státu lev, a ještě k tomu dvouocasý, když v historické době prokazatelně u nás žádní lvi volně nežili? Na to mají uspokojivou odpověď heraldici, případně znalci alchymie a taky Alois Jirásek (mladý český kníže Bruncvík před odjezdem do světa se svěřil své manželce Neomenii: „Můj otec si dobyl znaku orla, já pak chci si lva dobýti."). A už těžko někdo vysvětlí, proč je symbolem Brna zrovna drak, potažmo krokodýl, potažmo aligátor, když není na rozdíl od dvouocasého lva ani symbolem královské moci, ani znamením rytířských ctností, síly a odvahy.
Jisto je, že symbol nám visí v pěkně trojrozměrné podobě v průjezdu Staré radnice. Jak se tam dostal, o tom existuje několik verzí zachovaných v pověstech i různých spisech (a že jich už bylo!). Taky způsobů, jimiž drak sešel ze světa, je nepočítaně. Ale ať už ho ubezdušil vandrovní tovaryš, vězeň ze Špilberku, mnich, krejčí, řezník nebo švec, jisto je, že to bylo lstí, a ne po rytířsku mečem (ačli nezhynul tak, jak se zpívá v prvorepublikové písničce, že „v rathauzu se voběsil", či jak to píše Leopold Masur: že sežral na Zelňáku Líšňačku, udělalo se mu zle a pošel). Bylo to holt vítězství měšťanů a chudiny nad Zlem. Chytrý Hloupý Honza (s buchtami) se uplatnil líp než princ Bajaja (s mečem).
A teď si vemte, jak ta tajemná bytost z radničního průjezdu (drakál či krokóš) žije dál. Stále platí to, o čem se zpívá ve výše zmíněné písni: „Ten brněnské krokodýl, to je nóbl fták!". Po tomto „ftákovi" jsou nazvány rychlík, sdružení firem provádějící výstavbu nového nádraží, historický občasník na webu, významný podnik seriálu Mistrovství ČR v závodech do vrchu, futsalový i baseballový tým, bowlingový a softbalový turnaj, soutěž modelů letadel a bojové techniky i soutěž taneční, někdejší pivo i soutěžní pivní akce, tabák i psí plemeno malý černý knírač...; a v neposlední řadě také píseň skupiny Umakart. A brněnský drak vítězí i v kuchyni: je to jídlo z panenské svíčkové či z libového bůčku, nudlový nákyp s jablky (pozor, nezapíjet vodou ze Svratky!) i alkoholický nápoj.