Fjordský kůň - Norský Fjord
Historie
Fjordský kůň byl domestikován okolo roku 2000 př. n. l. Relativní izolace Skandinávského poloostrova napomohla k udržení jeho původního charakteru. Z konce 10. století figuruje fjordling na dobových nákresech Vikingů. Fjordský kůň byl mimo jiné používán i při zápasech hřebců, které nezřídka končili smrtí poraženého hřebce. Vikingové takto ověřovali zdatnost chovných hřebců. Vikingové rozšířili toto plemeno do Velké Británie, na Island a Skotska. Zde fjordský kůň ovlivnil i tamní plemena. Zemí původu bývá označováno Norsko, kde je fjordling národním symbolem. Fjordský kůň patří mezi jedno z nejstarších a nejčistších plemen nejen v Evropě. Je, ale pravděpodobné, že toto plemeno má původ až z střední Asie, kvůli veliké podobnosti s koněm Převalským. Do Norska se dostal později, asi před 4 000 lety. Jeho název prošel několika změnami, například Nordfjordling, Nordfjordhest, Vestlandhest, či jenom Fjordhest. Pro svůj klidný temperament a pracovní spolehlivost je fjordling rozšířen do mnoha zemí.
Popis
Charakteristickými rysy fjordského koně je výrazný úhoří pruh, barva jeho srsti, dvoubarevná hříva a zebrování na nohou. Fjordský kůň si zachoval jako jediné domestikované plemeno svoji původní divokou barvu. Fjordům roste dlouhá splývavá hříva, která se ale často zastřihuje podle zvyku Vikingů. Dnešní fjord je o trochu větší než jeho předkové, jeho výška se pohybuje mezi 132-142 cm a délka mezi 140-150 cm. Je to robustný a mohutný kůň. Fjordský kůň je starobylé plemeno s pevným zdravím, otužilostí a velkým výkonem
Povaha
Fjordský kůň je tvrdý, odolný a inteligentní. Je schopný práce i při malé potravě.Moderní fjordling je opravdu univerzálním koněm, který zvládne jakoukoliv práci a je schopen naučit se mnoha složitým akcím.
Využití
Toto plemeno je velmi všestranné, vhodné do jakéhokoliv odvětví jezdeckého sportu. Patřil k výborným plemenům pro horskou práci, jelikož má výbornou obratnost a je velmi vynalézavý. Hodí se jak pro vytrvalostní jízdy, tak pro parkur, drezúru, velmi oblíbený je pro agroturistiku. Dnes se již skoro nepoužívá do zápřeží , našel ale uplatnění ve vozatajských soutěžích, kde svojí obratností předčí ostatní plemena. U nás je často křížen s huculem a využíván v lesnictví. Pro práci v našich lesích je ale poněkud lehký.