Jak víla Amálka potkala beránka Kudrnu
Prvňáci hráli divadlo!
V úvodu přiznávám, že když jsem připravovala plán činnosti pro letošní školní rok, hraní divadla s prvňáky jsem neplánovala. Ale jak jsem je postupně poznávala a v polovině měsíce března jsem viděla jejich radost na "Hodině herectví" ve školní družině, rozhodla jsem se s nimi zkusit malé představení pro pani učitelky. Tou dobou jsme měli jako motivační pohádku O víle Amálce a tak přišel nápad využít pěkný příběh o hodné víle pro nacvičení divadla.
Vybrali jsme herce, na roli Amálky byl konkurz a dětem se nejvíce líbila Zuzanka. Ale pro jistotu nacvičovala i Nikolka, kdyby náhodou hlavní postava onemocněla. Vyplatilo se i proto, že obě Amálky se od sebe učily tancovat nebo výrazně mluvit. Bylo třeba, co nejvíce nacvičovat. Zkoušky nebyly jednoduché, většinou nebyli přítomni úplně všichni herci a zkoušet po obědě, než někteří odejdou na kroužek nebo domů, když je ve třídě dalších 17 dětí, které si hrají bylo náročné pro všechny. Ale bavilo nás to. Děkuji maminkám, které dětem pomohly s kostýmy. Například Šimon přinesl úžasný kožíšek a beranici a Robinova maminka skvěle ušila zelené šaty, oběma Amálkám půjčily maminky na hraní pěkné bílé šaty. Všem maminkám děkuji. Zbytek kostýmů a rekvizit jsme s dětmi vyrobily. S tím nám pomáhaly i nehrající děti. Anička nám nakreslila obrázky na divadelní program pro diváky, namnožené programy pak děti vybarvovaly. A všichni jsme se moc těšili na premiéru. 23.4.
Na premiéru jsme pozvali děti ze školní družiny a pani učitelky třídní, přišel se podívat i pan ředitel. V prvních pocitech dětí po odehrání byla radost, zvládly hezky text.
Čekal nás poslední týden zkoušení. Cvičili jsme hlasité mluvení, zkoušeli jsme nástupy.
Ve středu jsme odnesli kulisy do knihovny, už jsme nezkoušeli, ani ve čtvrtek (vrátila jsem se s páťáky až po 13. hodině z kopané a bylo teplo, že po návratu ze zahrady jsem nechala děti si volně hrát s kamarády.
V pátek po ranní družině jsem zabalila na cestu všechny rekvizity, kostýmy a po 1. vyučovací hodině vyzvedla děti ve třídách. Moc se těšily. Šli jsme vesele do knihovny, kolem jarní travička, rozkvetlé pampelišky, na rybníce kačenky. V knihovně jsme hráli dvě představení. V 9:30 začalo první pro děti z mateřské školy Sluníčko. Přišli se na nás podívat ti nejmenší s milou paní učitelkou, která mezi herci poznala několik známých tváří. Podruhé jsme hráli v 10 hodin tentokrát předškolákům z mateřské školy Obláček. Bylo to naše poslední představení a moc se povedlo. Bylo úplně nejlepší. Děti mluvily hezky nahlas, zřetelně a zvládly výborně pohyb v omezeném prostoru knihovny. Pani knihovnice Čechová děti pochválila, moc se jí představení líbila. Děti dostaly na památku odznáček knihovny a magnetickou záložku.
Ještě jednou děkuji hercům a tady je pár fotek.