Nevzdávej se!!
2. 2. 2012
Tmavý objekt ležíc ve stole,
netušíš, že tam je.
Tiše a potají pojídáš homole,
jazyk tvůj si libuje.
Ta věc je černá, jak tuž,
však tvrdší než diamant.
Zásuvku u stolu otvíráš už,
při pohledu na šutr, stává se z tebe deviant.
Uchopils ho do ruky,
bodavou bolest cítíš.
Kasleš u kalhot na puky.
Nepustíš, jakmile to chytíš.
Bodavá bolest prochází do svalu,
ale pustit kámen neumíš,
poznáváš sílu krystalu
duši svou jím udusíš.
Ta věc je do tvaru růže květu,
bere ti sílu, k zemi padáš,
už neuvidíš barvu světů.
Smrti se dobrovolně vzdáváš.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář