S01E03 The Visitor
Michaela: Vy jste chudokrevná.
Emily: Je to smrtelné?
Michaela: Propána ne. Nic to není.
≈
Loren: Hele Horáci, tady je ta kniha pro tebe. Milostný život...
Horace: To musí být nějaký omyl, já jsem chtěl Mobydicka.
≈
Michaela: To jsou teď moje děti.
Elizabeth: O tom jsem neměla tušení.
Michaela: Psala jsem Ti.
Elizabeth: Chtěla jsi ode mne jen rady stran výchovy dětí.
Michaela: A ještě na ně čekám.
≈
Elizabeth: Ty si vážně chceš nechat ty děti?
Michaela: Ano, ano chci. Jejich umírající matka mě o to požádala. A já jí to slíbila.
Elizabeth: Slíbilas něco takového ženě, kterou si sotva znala?
Michaela: Víš, jsou ženy, které potkáš a jakobys je znala odjakživa. A s jiným se znáš celý život a zůstanete si cizí.
≈
Loren: Říkejte mi Lorene. A jak vlastně říkají Vám? Betty? Betsy? Lizzie?
Elizabeth: Mí přátelé mi říkají Elizabeth.
≈
Michaela: Asi Vás to bude bolet.
Robert E.: Bolest, tu já znám.
≈
Elizabeth: Michaelo, ten člověk tady bydlí?
Michaela: Jaký člověk?
Elizabeth: No ten divoch.
Michaela: Aha, ten člověk, Sully.
Elizabeth: Ano, ten Sully.
Michaela: Ne, ten tady nebydlí. Je to můj přítel a Roberta E. A jako správný přítel má o něho starost... (ozve se zaťukání na dveře)... Divoši neklepou, máti.
≈
Michaela: Proč mě nemůžeš přijmout jaká jsem?
Elizabeth: A jaká jseš? Jsi neprovdaná žena pokoušející se vychovat tři děti v polorozpadlé chatrči, nabízíš lékařské služby bandě zálesáků, kteří ti platí v bramborách a slepicích.
≈
Bancroft: Adresa je 1. Národní banka v Denveru.
Horace: A to je v Denveru?
≈
Elizabeth: Musí být strašné ztratit dítě. Taková bolest se snad nedá překonat.
Sully: Nedá.
Elizabeth: Děkuji Vám, že tu smí má dcera bydlet.
Sully: Víte, možná, kdybychom tu tehdy měli doktora jako je Vaše dcera, má žena i dítě by mohli žít.
≈
Michaela: (směrem ke Colleen) Nesmíš se vzdát svých snů ze strachu, že bys jich nedosáhla ve světě mužů. Musíš jen bojovat o to tvrději, abys je splnila.
≈
Elizabeth: Nechci ti pomáhat, když si kazíš život.
Michaela: Někdy si myslím, že mě musíš nenávidět, máti.
≈
Grace: Sem tam Vás lidi zklamou a Vy nad tím musíte prostě mávnout rukou a přesto je mít ráda.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Michaela: You're anemic, Emily.
Emily: Is it fatal?
Michaela: Heaven's no. You'll be fine.
≈
Loren: Hey Horace, here's that book you ordered. The Mystery of Love?
Horace: That must be some mistake. I ordered Moby Dick.
≈
Michaela: These are my children now.
Elizabeth: Well I had no idea!
Michaela: I wrote to you.
Elizabeth: Well, you just asked me for information about child rearing.
Michaela: And I'm still waiting for it.
≈
Elizabeth: You really intend to keep these children?
Michaela: Yes. Yes, I do. When their mother died, she asked me to take care of them. I promised I would.
Elizabeth: You made a promise like that to a woman you hardly knew?
Michaela: There are some women you meet and it's as though you've known them forever. Other women you could know for a lifetime and it's as though you're complete strangers.
≈
Loren: Call me Loren. And what do your friends call you? Betty? Betsy? Lizzie?
Elizabeth: My friends call me Elizabeth.
≈
Michaela: I'm afraid this is gonna hurt.
Robert E.: It's just pain.
≈
Elizabeth: Michaela! Does that man live here?
Michaela: What man?
Elizabeth: The savage.
Michaela: Oh. That man. You mean Sully.
Elizabeth: Sully.
Michaela: No, he doesn't live here. He's a friend of mine and of Robert E and like a good friend, he's concerned. (knocking on the door) Savages don't knock, Mother.
≈
Michaela: Why can't you accept me for what I am?!
Elizabeth: And what are you? You're an unmarried woman trying to raise 3 children in a shack in the middle of nowhere! And offering your medical services to a bunch of back woodsmen who pay you in potatoes and in chickens!
≈
Bancroft: That goes to the First National Bank of Denver.
Horace: Would that be in Denver?
≈
Elizabeth: I can't imagine the pain of losing a child. I don't know how one would ever recover.
Sully: You don't.
Elizabeth: I want to thank you for letting my daughter live here.
Sully: You know, maybe if we would've had a doctor like your daughter before, my wife and baby would still be alive.
≈
Michaela: (to Colleen) Never hide behind the fact that you're a girl, a woman. And don't give up on your dreams just because you're afraid you won't achieve them in a man's world. You just have to fight even harder to make them come true.
≈
Elizabeth: I just don't want to help you ruining your life.
Michaela: Sometimes I think you must really hate me, Mother.
≈
Grace: Sometimes people disappoint you and you just have to let it go and love them anyway.