Krátce z historie knihovny v Nové Včelnici
Historie knihovny v Nové Včelnici (dříve Novém Etinku) spadá až do roku 1862. Od tohoto roku působil v Nové Včelnici (Novém Etinku) první vzdělávací spolek „Řemeslnická beseda“. Jeho spolková místnost byla v hostinci „U černého orla“ (Chramostova, později Hrůzova hospoda), kde byla i spolková knihovna. Zde byl knihovníkem Emanuel Kejst a od roku 1919 byl knihovníkem veřejné obecné knihovny.
V roce 1885 byla založena knihovna Národní jednoty Pošumavské, která byla umístěna v hostinci u Setunských.
Obecní knihovna byla zřízena 28. února 1920, převzetím knihovny Řemeslnické besedy v ceně 1 000 Kč. Knihovna byla umístěna v obecním domě a obec na ní ročně přispívala 1 000 Kč.
V roce 1923 byla veřejná obecní knihovna spravovaná knihovní radou přemístěna do domu Jana Setunského, hostinského čp. 132.
V roce 1927 čekalo knihovnu další stěhování, tentokrát do sokolské sborovny v zámku z dosavadní místnosti v hostinci Jana Setunského. Další stěhování se dočkala v roce 1932 do zasedací síně v radnici.
V roce 1940 proběhla velká revize knih. Revize knihovny obecní se prováděla po domácku podle úředního seznamu zakázaných kniha a řídící učitel Palata a Růžena Hřavová, knihovnice, vyškrtávali ze seznamu knihy s poznámkou „opotřebované – zničené“ a v tajných úkrytech střádali dobré a cenné české knihy pro lepší časy.
Až v roce 1946 se knihovna dočkala vhodných prostor – MNV se postaral o trvalé umístění veřejné obecní knihovny, která po celou dobu své činnosti neměla dosud stálé vhodné místnosti. Pronajal k tomu účelu prostornou místnost někdejší Baťovy prodejny v Králkově domě čp. 19 na náměstí a vybavil ji potřebnými skříněmi a stoly. Knihovnu zreorganizoval vedoucí Eduard Palata, řídící učitel s knihovnicí Růženou Hřavovou.
Roku 1951 byl knihovníkem ustanoven tovární dělník František Emr.
V roce 1952 má knihovna 1 500 svazků, značným podílem se účastní na osvětové a kulturní práci MNV. 25 % čtenářů z řad mladých občanů z celkového počtu 270 čtenářů dává průměr 1 knihy pro 1 čtenáře na 1 týden.
22. prosince 1966 poděkoval na plenární schůzi MNV předseda školské a kulturní komise s. Lukeš s. Františku Emrovi, dlouholetému knihovníkovi naší obce za jeho práci a předal mu čestné uznání ONV v J. Hradci. Novou knihovnicí byla Adéla Hrůzová. Knihovna je nyní přemístěna do budovy bývalé obecné školy. Knihovna má 3 820 svazků.
Rok 1967 je také pro knihovnu velmi významný, dochází k profesionalizaci. Knihovnu navštěvuje 196 čtenářů, její fond obsahuje 3 565 svazků.
V roce 1983 je vybudovaná nová místní lidová knihovna v bývalé obecné škole.
Statistická čísla z roku 1984 svědčí o velmi dobré činnosti MLK. Počet čtenáů vzrostl na 575, bylo půjčeno 20 413 knih. Zvýšila se kulturně výchovná činnost. Z plánovaných 21 akcí bylo uskutečněno 26 besed pro žáky ZŠ, ŠD a MŠ. Bylo upraveno 54 nástěnek a uspořádáno 28 výstavek knih, z toho 1 prodejní výstava knih našich i sovětských autorů k Měsíci čs. – sovět. Přátelství. Do knihovny bylo zakoupeno 405 knih.
V roce 1985 bylo uskutečněno 17 besed zaměřených k 40. výročí osvobození. Bylo připraveno 31 výstavek knih a 46 nástěnenk. Zlepšil se estetický vzhled knihovny instalováním nových regálů. Byla dokončena revize knihovního fondu. Nově se zakládal systematický katalog pro naučnou literaturu. MLK plní funkci střediskové knihovny a má ve svém obdobu 12 vesnických knihoven. Tyto knihovny metodicky vede, kontroluje jejich činnost, provádí revizi knihovního fondu posílá soubory knih. Vedoucí knihovny Bohumila Čermáková se přihlásila do krajské soutěže „Budujeme vzornou knihovnu“.
V roce 1986 bylo konstatováno, že MLK je velmi navštěvované kulturní zařízení a dosahuje ve své práci příznivých výsledků. Má už 525 zapsaných čtenářů, což je o 27 více než ve stejném období loňského roku. V rámci kulturně výchovné činnosti uspořádala letos knihovna 15 besed, 32 výstavek a 38 nástěnek tematicky zaměřených k významným politickým a kulturním výročím. V květnu 1986 obdržela MLK čestné uznání JčKNV za výsledky dosažené v krajské soutěži Budujeme vzornou knihovnu.
Za rok 1987 bylo nakoupeno 555 knih. Místní lidová knihovna má přes 11 tisíc svazků. O velkém zájmu o knihy svědčí skutečnost, že za rok 1987 bylo zapsáno 581 čtenáů a bylo vypůjčeno 23 111 knih a časopisů. Nedílnou součástí práce knihovny byla kulturně výchovná činnost, především zaměřená na práci s dětmi a mládeží. Akce knihovny: výstava knih (54), nástěnky (67), besedy (30) jsou zaměřeny k současnému mírovému hnutí, vztahu k regionu, k výchovně vzdělávacímu systému „Mládež a kultura“, k propagaci významných společenských a kulturních výročí roku.
V roce 1988 má již knihovna přes 12 tisíc svazků, celkem bylo vypůjčeno 25 231 knih a časopisů. Nedílnou součástí práce knihovny je kulturně výchovná činnost, především zaměřená na práci s dětmi. Knihovnice B. Čermáková se přihlásila do celostátní soutěže Naše knihovna a byla oceněna čestným uznáním ministerstva kultury ČSR.
V roce 1989 bylo zakoupeno 631 knih, vypůjčeno 24 570 knih a časopisů. MLK měla ve svém metodickém obvodu ještě 10 knihoven – Bednárec, Horní Radouň, Hostějeves, Jarošov, Kamennný Malíkov, Kostelní Radouň, Vlčetínec a Zdešov.
