Smells like teen spirit
Psal se rok 1990 a Kurta Cobaina zrovna okouzlila dvacetiletá bubenice skupiny Bikini Kill jménem Tobi Vail. O několik dní později napsala Tobiina spoluhráčka Kathleen Hannová na stěnu jeho ložnice: Kurt smells like teen spirit. Chtěla tím jen říct , že Kurt jde cítit pubertálním deodorantem Teen Spirit, který používala Tobi - Ovšem Kurtovi to přišlo velmi poetické. Za pár týdnů dostal Cobain od své přítelkyně kopačky a na druhý den napsal skladbu Smells like teen spirit. Tehdy ještě začínala slovy: Kdo bude král a královna všech vyděděných teenagerů?. Kurt ještě stále doufal,
že to bude Kurt a Tobi. Nakonec tento verš s písně vyškrtl, takže z pódia nikdy nezazněl. Dokonce se tahle skladba původně neměla objevit ani na desce Nevermind - Cobain měl strach, že publikum odhalí, že se píseň až příliš podobá jedné skladbě od bostonské skupiny Pixies. Nepoznalo,
a tak vznikl největší hit a nejslavnější píseň devadesátých let.
Polly
Krutá a temná píseň, původně nazvaná Hitchhiker. Jediná , během níž zůstávala kapela zcela nehybná. Cobain jí napsal poté co si v roce 1987 přečetl v novinách o únosu čtrnáctileté dívky,
která byla opakovaně znásilněna a znetvořena břitvou a opalovací lampou. Dívce se nakonec podařilo utéci a jejího únosce Gerald Friend skončil ve vězení. Cobain tento příběh napsal z Friendovy perspektivy, na pozadí chytlavé melodie zde rozehrává vnitřní dialog a zpívá: Je prostě tak nudná jako já. Když Bod Dylan na jednou koncertě slyšel tuto píseň, prohlásil: "Ten kluk má skutečně srdce". Nikoliv tak dva muži , kteří krátce po vydání písně Polly na desce Nevemind znásilnili mladou dívku - do ucha jí přitom zpívali právě tuhle skladbu.
Come as you are
Otevřené pozvání do klubu vyděděnců, jakým byl na střední škole i Kurt Cobain. Se spolužáky ho pojila jen hudba. Později se kvůli této skladbě skupina Killing Joke neúspěšně pokusila Nirvanu zažalovat, údajně jim ukradla riff z jejich písně Eighties.
Something in the way
Relativně nejasný příběh, šeptem zpívaný do zvuku akustické kytary, vypráví o tom, jak se sedmnáctiletý Cobain pohádal s matkou, odešel z domova a žil nějaký čas pod mostem Young Street na řece Wishkah. Tehdy mu to prý přišllo romantické.
Rape me
Původně tuhle skladbu napsal Cobain až po dokončení desky Nevermind jako dovětek k písni Polly. V době natáčení alba In Uthero se k písni vrátil a kdysi doslovný překlad (znásilni mě) Proměnil
v ironický útok proti médiím, která ho v té době podle jeho míněni již dva roky přímo terorizovala. Celá skladby začíná parafrází na tehdy již legendátní riff ze Smalls like teen spirit a Cobainův pasivní tón, který je slyšet i ve vykřičeném finále, jasně svědčí o Cobainově resignaci na bolest způsobenou jeho vlastní hvězdností.
All Apologies
Nejtruchlivější Cobainova skladba, v níž je sám k sobě nesnesitelně tvrdý a krutý. Nikdo tuto píseň nedokázal popsat tak emotivně jako on.