Přátelé české historie

Domovní znamení určují názvy domů, mnohdy dnes již nepoužívané a názvy živností, dle kterých lidé dům později nazývali. Domovní znamení vznikaly od konce 14. století, hlavně v Praze. Byly většinou malované na omítce či na dřevě, kovové, plechové, kamenné, ale hlavně štukové s plastickým reliéfem. Znázorňovaly specifikum daného místa, oblibu či charakter majitele. Občas byly doplněny stručným textem. Umístění znamení muselo vždy být tak, aby bylo za každých okolností vidět. Pravidlo určovalo, že pravé domovní znamení muselo být nad portálem hlavního vstupu do domu. Z praktického hlediska to byl jediný způsob pro orientaci ve městě, doručování zboží a také pro komunikaci. Popisná čísla domů se objevila později, až uzákoněním výnosu Marie Terezie v roce 1770.  

„U Bílého jednorožce“ *– od roku 1740 úředně povolený název pro lékárnu v domě čp. 149/I. na náměstí. Později se vžil název i pro označení celého domu. Znamení- hlava jednorožce, umístěna v horní části portálu byla odstraněna přibližně ve 20. letech 20. století.

„U Dvou bílých růží“ – náměstí čp. 64/I., starobylý zájezdní hostinec, později hotel (zrušený v r. 1992). Od přelomu 19. a 20. století se již běžně užíval název „U Bílé růže“. Znamení dávno není.

„U Bílé lilie“ – Aretinova čp. 67/I., v 18. století název domku u jezuitské zahrady, později slavný Bullmannův hostinec. Dnes cukrárna a kavárna Varesina caffé. Znamení dávno není.

„U Bílého orla“ – náměstí čp. 167/I., v 16. a 17. st. lékárna tohoto jména a domu.

„U Bílého orla“ – Pražská ulice čp. 124/I., lékárna Jindřicha Schimanna ml. od r. 1905 (pravděpodobně do znárodnění). Nevžilo se pro název domu, bylo jen součástí poutače.

„U Bílého koníčka“ – ulice Čs. legií čp. 36/I., staré označení hostince a domu. Restaurace stejného jména zde byla obnovena v 1. pol. 90. let 20. st. Následně změněna na Peletu.

„U Bílého lva“ – Vídeňská ulice čp. 29/IV., označení hostince i domu zbouraného r. 1965.

„U Bílého beránka“ *– náměstí Rybníčky čp. 59/II., staré označení hostince a posléze i domu. Vyobrazení bylo v minulosti na poutači a také jako plastické na omítce (do přestavby v roce 1926).

„U Černého orla“ *– Pražská ulice čp. 162/I., štít umístěný na rohu byl odstraněn v listopadu roku 1918, v 18. st. takto byl nazýván zdejší hostinec a také dům.

„U Černé růže“ – Krameriova ulice čp. 134/I., rodný dům V. M: Krameria. Stejného názvu bylo užíváno v r. 1905 pro drogérii na spodní straně náměstí. Dům zbourán v roce 1973.

„U Zlatého soudku“ – Pražská ulice čp. 125/I., název domu i hostince, znamení dávno není.

„U Zlaté koule“ – náměstí čp. 65/I., starobylé označení domu i hostince, znamení dávno není.

„U Zlatého muže“ – Pražská ulice čp. 28/I., název domu je již znám v 16. století

„U Zlaté hvězdy“ *– Randova ulice čp. 113/I., jedno z nejstarších klatovských domovních znamení, které upozorňovalo, že dům (lázně) vlastnil jediný ryze český církevní řád Křížovníci s červenou hvězdou. Toto znamení zde bylo od 14. století do roku 1975, kdy byla necitlivě odstraněna původní fasáda.

„U Zlatého slunce“ *– Komenského ulice čp. 3/IV., starobylé označení hostince a domu. Vývěsný kovaný štít zde byl ještě chvíli po 2. sv. válce. Dnes užíváme zkrácený název „U Slunce“ pro celé přilehlé sídliště. Dům byl zbourán v 1. pol. 20. st.

 „U dvou zlatých bažantů“ *– Pražská ulice čp. 21/I., v polovině 19. st. úředně povolený název kupeckého krámu Václava Egnera. Poutač již dávno není.

„U Zlaté husy“ *– Pražská ulice čp. 23/I., označení hostince a následně domu. Úředně doloženo od roku 1737. Nevíme přesně kdy bylo hostinské právo i s názvem přeneseno do Vídeňské ulice čp. 17/IV. kde je dosud v provozu oblíbený hostinec a již několik generací takto říká i zdejšímu domu.

„U Zlatého jelena“ – Domažlická ulice čp. 13/III., označení hostince i domu, který byl v 70. letech 20. století zbourán.

„U Zlatého kohouta“ – starobylý název domu s hostinským právem, byl za hradbami poblíž Lubské brány. Mohlo se pravděpodobně jednat o dům čp. 35/IV. (Kocanda). Dům byl zbourán v roce 1936.

„U Zlatého rohlíku“ – krátkodobé označení domu a pekárny v čp. 192/I. ve Zlatnické ulici v době 2. sv. války a v době poválečné. Asi v roce 1947 bylo štukové domovní znamení odstraněno při úpravě hlavního vchodu a bylo nahrazeno dřevěným malovaným poutačem ve tvaru rohlíku. Ten tam byl ještě na začátku 60. let. Poté zmizel a následně se objevil jako poutač rohového obchodu Ivy Kučerové v domě čp.53/IV. na křižovatce „Pod Valy“. Prodejna byla tudíž nazývána „U Rohlíku“.

„U Českého lva“ *– Randova ulice čp. 112/I., domovní znamení hostince odstraněno začátkem 20. let 20. st. při přeměně na hotel „Němec“.

„U Českého znaku“ **– ulice Kpt. Jaroše čp. 51/I., název hostince a později i domu. Opět jedno ze starých znamení. V minulosti bylo vymalováno na omítce i na poutači. Jedno z mála, které se dochovalo do dnešních časů. Nový betonový plastický znak byl osazen 27. září 2005 a jeho autorem je Jan Vítovec z Klatov. Jedno ze tří současných dochovaných znamení.

„U Kulhavého krejčíře“ – Denisova ulice čp. 105/I., v 16. st. označení hostince a následně domu.

„U Arcibiskupa“ *– Václavská ulice čp. 8/I., na dřevě malovaný erb pražského arcibiskupa Jana Bedřicha hraběte Valdštejna. Dům (původně stará městská škola) byl určen pro sídlo superiora a kaplanů na konci 17. st. a je prokazatelnou vzpomínkou na dobu, kdy byl činěn pokus zřídit v Klatovech biskupství. Dnes v budově Základní umělecká škola Josefa Kličky. Znamení bylo před lety odstraněno.

„U Božího oka“ *– Aretinova ulice čp. 65/IV., staré znamení z 18. st. umístěné na fasádě ještě před 2. sv. válkou dnes již není.

„U Stříbrné štiky“ *– bývalá Amerlingova ulice čp. 122/III, starobylé předměstské znamení, které bylo plasticky vyobrazeno. Jednalo se o litinový odlitek, který byl zničen při bourání domu v roce 1973-74.

„U Červeného vola“ *– náměstí Rybníčky čp. 12/II., starobylý hostinec tohoto jména. Celé generace taktéž označovali nejen dům, ale i blízké okolí. Domovní znamení byl vymodelovaný, vymalovaný plastický reliéf vola na průčelí hlavního vchodu a byl zničen s demolicí domu v roce 1956.

„U Klíče“ *– Václavská ulice čp. 15/I. Vývěsný kovový klíč v sevřené dlani byl v průčelí domu a značil, že tady několik generací bydlící Hronové zůstávali věrni uměleckému zámečnickému řemeslu. Znamení zde bylo ještě před 2. sv. válkou. Dnes není.

„U Kanónu“ *– Pražská ulice čp. 123/I., název domu i hostince, znamení bylo vyobrazeno jak v omítce, tak i na dřevěném poutači. Dnes dávno není.

„U Kola“ – náměstí Rybníčky, ještě neurčený dům v dnes již neexistující západní řadě tohoto náměstí.

„U Zeleného věnce“ *– Vídeňská ulice čp. 14/IV, označení hostince i domu. Znamení dávno není.

„U Červeného kříže“ – Pawlíkova ulice čp. 6/I. Celou 2. polovinu 19. st. až do začátku 1. sv. války zde byla první klatovská veřejná nemocnice, ve válce lazaret. Přibližně 50 let byl objekt označen tímto symbolem a lidé tomuto domu jinak neříkali. Znak dnešní světové organizace byl namalovaný na dřevěný desce.

„U Šípků“ *– bývalá Pařízkova ulice čp. 93/III. Plastická kachlíková mozaika označovala kamnářskou a hrnčířskou výrobu rodiny Šípků a Klímů. Tradice předměstských živností 19. století. Dům byl v polovině 70. let s celým přilehlým okolím zbourán. Dnes zde začíná sídliště U Pošty.

„U Tří koček“ – Tyršova ulice čp. 2/III., dům stál v místech dnešního bazénku u KD Družby a byl zbourán na začátku 20. st. Byl to starý hostinec a dům stejného jména.

„U Klatovské panenky“ **– dům čp. 69/I. v Plánické ulici. Po změně režimu (1989) tady začátkem 90. let vznikl obchod s dárkovým zbožím, který nesl název dle obrazu Panny Marie Klatovské na fasádě. Následně tento název domu se dnes užívá i pro pekařství a trafiku v přízemí. Jedno ze tří nových znameních a novodobých názvů domů.

„U Matky Boží“ – rohový dům čp. 6/IV. ve Vídeňské ulici. Od roku 1927 zde byla třetí klatovská lékárna PhMg. Karla Krále tohoto jména. Od této doby se název vžil i pro dům a dodnes se užívá v mluvě pro pochopení v orientaci. U tohoto názvu zatím nevíme zdali byl nějaký poutač či něco jiného. Znamení na domě nebylo.

„U Královské koruny“ **– nepřímo historicky doložitelný název domovního znamení. Konečné slovo upřesňující název bude mít majitel domu. Staré štukové znamení znázorňuje českého lva a přemyslovskou orlici jak drží královskou korunu. Jedná se o jediné původní domovní znamení v celých Klatovech, které najdeme na domě čp. 172/I. v ulici Čs. legií. V roce 1995 byla celá venkovní fasáda firmou ARS ŠTUKO Klatovy nově pečlivě udělána, včetně opravy a vymalování tohoto domovního znamení.

„U Veselého sluníčka“ **– dům čp. 91/I. v ulici Arnošta Denise. Název je zatím jen pracovní. Konečné slovo bude mít majitel domu. Jedná se o druhé klatovské domovní znamení, které splňuje všechna kritéria. Vyobrazení je štukové a taktéž malované. Zajímavostí je, že se jedná o znamení nejmladší. Bylo zhotoveno při obnově venkovní omítky firmou Fasádostav z Kocourova v roce 1996.

„U Švejka“ **– dům čp. 90/I. v ulici Arnošta Denise. Jedná se nejnovější a nejmladší označení domu, které může být považováno za domovní znamení, neboť v lidové mluvě se již tak domu říká. Bylo zhotoveno před pár lety, je umístěno nad hlavním vchodem a jedná se o kovový poutač ve tvaru ozdobného kruhu s pivním korbelem uprostřed. V tiskovinách se ale objevuje postava Švejka.

Do dnešní doby se nám zachovaly štukové plastiky starých znameních na domech čp. 110/I. v ulici Kpt. Jaroše, na Tylově nábřeží čp. 62/III.-** (zde je i vymalované) či na domě čp. 92/I. v Denisově ulici, ale bohužel zatím nevíme názvy.

Do této kolonky domovních "znameních" (symbolech a iniciál) zaznamenávám ještě hornický znak nad středovým oknem domu čp. 119/I. -** v Pražské ulici (Ignac Pollak - obchodník s uhlím), "W" - čp. 32/IV. - Weis byl majitelem a stavebníkem domu, "JŠ" - čp. 168/I. - Jan Šturma byl majitelem a stavebníkem domu.

Běžně se umísťovaly na domy svaté obrazy. Nešlo o klasické znamení, spíše se jednalo o náboženskou úctu dotyčného majitele. Většinou šlo o dřevěné deskové, později plechové malované obrazy. Svatou rodinu vidíme na domě čp. 7/I. v Pavlíkově ulici. Měně časté jsou malby ve štukovém rámu přímo na omítku. Velmi starobylý je obraz sv. Markéty na domě čp. 128/I. v Krameriově ulici. Možná se jedná o pravé domovní znamení. Vyobrazení Panny Marie z letošního léta najdeme na domě čp. 164/I. v Křížové ulici. Nejvíce obrazů je s motivem Klatovské Madony. Ty vidíme např. na domech čp. 14/IV., 87/IV. (staré na plechu odstraněné, v omítce udělána r. 2012 replika) ve Vídeňské ulici, čp. 32/IV. v Podbranské ulici, čp. 329/II. v Hammerschmiedově ulici či na Tylově nábřeží čp. 57/III. (dům spadá hlavním vchodem do Nádražní ulice). Na zbouraném domě čp. 10/IV. ve Vídeňské ulici byl ještě v poválečných letech (do r. cca 1950) na plechu vymalován sv. Florián. Dnes již neexistující Klatovské madony byly na domech čp. 159/I. na Pražské, čp. 129/I. ve Václavské ulici.

Samostatnou kapitolou je klatovský městský znak. Ten je vyobrazený například na budově muzea, radnice, nádraží ČD, na balkoně v sokolovně, na bývalé škole na Husovo náměstí, na arciděkanském kostele, na věži kostela sv. Anny na Hůrce či na boku mostu u pošty přes Drnový potok.

Specifické štukové malované vyobrazení znázorňovalo na domě zde sídlící instituci. Například královský český lev na bývalém Okresním domě (1905), dnes ZŠ Plánická ul. či písmeno S-okol na sokolovně.

Na fasády domů se také umísťovaly letopočty, které nám napovídají kdy byl dům přesně postaven. Například:

1903 - stavba vodojemu v Sadech Mistra Jana Husa

1905 - čp. 133/IV. - bývalý okresní dům, dnes 1. stupeň základní školy Plánická

1905 - čp. 187/II. v Plzeňské ulici

1907 - čp. 206/III. ve Dvořově ulici (letopočet je součástí slunečních hodin)

1910 - čp. 49/III. ve Voříškově ulici

1911 - čp. 50/V. ve Studentské ulici (železná korouhev)

1912 - čp. 223/III. v Nádražní ulici

Od přelomu 19. a 20. století se některé nově postavené vily v Klatovech označovaly určitým jménem. Tento název byl, a v mnoha případech stále je, součástí venkovní fasády. Tak například:

„Šárka“ - dům čp. 146/IV. v ulici Národních mučedníků, nápis již není

„Věra“ - dům čp. 155/IV. v ulici Studentské, nápis byl před lety novými majiteli odstraněn

Tento seznam není a logicky nemůže být brán za konečný, neboť se stále nacházejí nové a nové informace. Je to také kvůli tomu, že doposavad se tomuto tématu nikdo podrobněji nevěnoval. Bohužel ani v muzeu či v archivu se nenacházejí žádné odkazy. Jediný kdo projevil o toto specifikum zájem byl v roce 1925 akademický grafik, plzeňský rodák, žák Maxe Švabinského, Karel Votlučka (1. 10. 1896 – 2. 6. 1963), který v tomto roce pobýval několik dní v Klatovech a namaloval deset autorských leptů s dosud dochovanými domovními znameními. V současné době se tomuto tématu ( a další klatovské historii) věnují členové občanského sdružení „Přátelé české historie - Klatovy“. Bylo by vhodné, kdyby se současní majitelé domů, kteří vlastní zároveň v domě i obchod či zejména restauraci a mají společný název s poutačem, aby se ozvali, neboť svým způsobem označují v hovorové řeči svůj dům a jedná se tudíž o novodobé domovní znamení.

* - označení, že se dochovaly malované či fotografické výjevy, takže se ví, jak to vypadalo

**- znamení existuje do dnešních dní

sepsáno v létě 2010 a následně doplňováno