A

• Adjunkt - myslivecký mládenec, který býval učněm nebo praktikantem u myslivce nebo na úřadě.
• Aference - nervové vzruchy, vedoucí od smyslových orgánů k centrálnímu nervovému systému.
• Afinita - v ekologii vztah dvou nebo několika živočišných druhů, majících přibližně stejné nároky na životní rostředí.
• Akarus - nepřenosná choroba-prašivina roztočová.
• Akinéze - nehybnost, reflexní strnulost v nebezpečí.
• Alopecie - lysivost, ztráta srsti.
• Androgyn - jedinec s ústrojím samčím a samičím.
• Anémie - chudokrevnost způsobená nedostatečnou činností krvetvorných orgánů, vedoucí k malátnosti a rychlé únavě.
• Aplaudovati - zvěř dančí pleská kelkou, aplauduje.
• Aportér - přinašeč.
• Arondace - vyrovnání nepravidelných nebo lomených hranic pozemků.
• Artemis - řecká bohyně lovu.
• Arteria - velmi pružná céva vedoucí krev směrem od srdce.
• Atavismus - objevení se znaku (vlastností), kterou neměli rodiče ani bližší předci, takže je to vývojový návrat k poměrům z minulých dob kmenového vývoje.
• Atrofie - zmenšení orgánu nebo tkáně živočicha během individuálního života.

B

• Babka - stará zaječice.
• Bahňáci - zvláštní řád ptactva s několika čeleděmi a četnými rody; z druhů leveckých sem patří sluky, dytíci, kolihy a čejky.
• Bachyně - divoká svině.
• Bakadla - zaječí světla.
• Bakuláč - jelen, jemuž po shození narůstají nové parohy z útvaru zvaného "bakule".
• Bakule - zduřeniny přes pučnice jelena.
• Balamut - ohař, který při hledání vystavuje drobné ptactvo a tím klame myslivce, jenž čeká zvěř; říkáme, že balamutí.
• Balast - nestravitelná část organických látek v krmivu, nezbytná pro pocit nasycení a dobré trávení.
• Balistika - je nauka o pohybu střely a o všech otázkách s tím spojených.
• Bambitka - terčová nebo obranná krátká zbraň.
• Bandalír - závěsný řemen přes rameno na boční zbraň, nošený na slavnostních mysliveckých uniformách.
• Barka - žertovné pojmenování staré laně.
• Barva - krvi zvěře říkáme myslivecky "barva", zvěř barví, zanechává pobarvenu dráhu.
• Bastard - kříženec nebo míšenec.
• Bažantárna - čili voliéra, t.j. veliká posada sloužící k domácímu chovu bažantů.
• Bažantář - pytlák bažantů.
• Bažantnice - část honitby věnovaná soustředěnému chovu bažantů.
• Bažantník - myslivec pověřený chovem bažantů v bažantnici.
• Bekati - překvapená nebo splašená srnčí i jelení zvěř vyluzuje hlasité úsečné bečivé zvuky jako projev nejistoty, úleku nebo i bázně (báká).
• Bezoár - produkt obličejové žlázy u jelena a daňka.
• Běháčky - nožky malých druhů zvěře srstnaté.
• Běhoun - jednoroční sele divočáka.
• Běhy - končetiny veškeré zvěře srstnaté a loveckých psů.
• Bělenka - zrůdnost, při které schází tmavé barvivo v pokožce (zbělení, albinismus).
• Bělouš - ohař krátkosrstý s pronikající bílou srstí.
• Bílí - tuk zvěře spárkaté, medvěda a jezevce.
• Bíliti - vyvařené lebky s trofejemi bílíme kysličníkem vodičitým.
• Biochor - společenstvo rostlin a živočichů určité geografické oblasti s charakteristickým typem vegetace.
• Blouditi - jestliže pes nesleduje dobře vlečku nebo pobarvenou dráhu a bez patrné reakce na stopy sem a tam pobíhá, říkáme, že bloudí.
• Bobří stroj - řitní žlázy bobří, vylučující pižmem páchnoucí mazlavinu, zvanou castoreum.
• Bodati - parohatá zvěř se v soubojích nebo v obraně parožím bodá, někdy probodne i ubodá.
• Borlice - trubka lovecká používaná k troubení loveckých povelů a hlaholů.
• Botulismus - nebezpečná otrava (klobásový jed).
• Boubel - larvální stadium tasemnic z řádu kruhovek.
• Boukati se - chrutí sviní divočáků nazýváme boukáním.
• Brada - delší, při toku naježené peří pod zobákem tetřeva.
• Brkati - tetřev po večerním zásedu na nocoviště někdy brká, t.j. vylučuje krkavé zvuky.
• Broukati - jelen v době říje častěji jen brouká, aniž pořádně zatroubí, nebo brouká mezi troubením, někdy pouze mrmlá.
• Březivost - doba, po kterou samice zvěře nosí plod.
• Bříška - neboli patky jsou vyduté zadní části ve stopě jelena.
• Bublání - klokotavý, stoupající a klesající zvuk, druhý verš zpěvu tokajícího tetřívka.
• Budník - budka, ve které je umístěna kvočna s mladými koroptvičkami nebo bažanty.
• Buchtovati - větší kusy země, vyryté divočáky při rozrývání půdy jsou buchty; říká se, že divočáci buchtují.
• Buráceti - bouřlivé opakující se hlasité projevy jelení zvěře.
• Bystřiti - zkoumá-li znepokojená zvěř se zvýšenou poztorností příčinu zneklidnění, říkáme, že bystří.
• Bžunda - neúspěch na honě; nestřelí-li lovec na honě ani jediný kus, jde z honu s bžundou.

C

• Cáry - zbytky lýčí zanechané na místě při vytloukání paroží.
• Castoreum - pachové žlázy bobra evropského.
• Cekotrofie - požírání mazlavých výměšků slepého střeva, cekotrofů u hlodavců a zajícovců.
• Celibátník - žertovné pojmenování kohoutka koroptvího.
• Cibulka chlupu - zakončení chlupového kořínku.
• Cukrování - hlas divoké hrdličky.
• Cvikýř - jedinec pohlavně nenormálně vyvinutý.
• Cvrčala - drozdovitý pták.
• Cysticerkóza - parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobené boubelem tasemnic.

Č

• Čabraka - bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona.
• Čapka - výrazná barevná skvrna na temeni ptačí hlavy.
• Čárovati - liška a kočka při mírném klusu kladou často zadní tlapky skoro přesně do stop tlapek předních, přičemž stopní dráha tvoří skoro přímou čáru.
• Čekaná - Lov zvěře, při němž lovec v tichosti, dobrém větru a přiměřeném zákrytu nebo na vysokém posedu čeká na zvěř za účelem lovu, až mu přijde na dostřel, nazýváme čekanou.
• Čekaniště - místo, kterého používáme k čekané.
• Čelenka - zřetelně odlišná barevná skvrna na ptačím čele.
• Čelesno - otvor psí boudy.
• Čepec -druhý předžaludek přežvýkavců.
• Černavka - na rozdíl od albinismu, při němž se barví srst a peří do běla, je černavka čili melanismus úchylné zbarvení původní srsti barvou tmavou až černou.
• Černění - chemický způsob povrchové úpravy ocelových součástí zejména ručních palných zbraní.
• Černý - divočáky nazýváme černou zvěří.
• Červený - je název zvěře jelení.
• Čiplenka - mladá samice jelenovitých, která se dosud nezúčastnila říje.
• Čiříkati - koroptve čiříkají, t.j. volají před večerem nebo časně zrána.
• Čistokrevný - je pes zapsaný v uznané knize o původu nebo pocházející z rodičů schopných takového zápisu.
• Čižba - chytání drobného ptactva.
• Člunek - tmavě zbarvená záď ptačího těla.
• Čmelíkovitost - napadení pernaté zvěře, zejména bažantů, koroptví a kachen cizopasníky z řádu roztočů.
• Čtyřče -kulobroková zbraň se svazkem čtyř sklopných hlavní a s lůžkovým závěrem.
• Čuba - zastaralý název pro samici (fenu) psa.
• Čutora - kapesní plochá láhev na nápoje.

D

• Daňče -mládě daňčí zvěře.
• Daňčice - kůže daňčí zvěře.
• Daňčina - zvěřina daňčí zvěře.
• Davič - ostrý pes, který zadáví drobnou zvěř dravou a toulavou kočku.
• Defekace - kálení.
• Deformita - znetvoření části těla buď vrozené, nebo jako následek choroby či úrazu.
• Dehelmintace - odčervování, léčba sledující vypuzení cizopasných červů z těla hostitele.
• Dénková železa - železa s dénkem neboli talířem, která spustí, jakmile zvěř na dénko došlápne.
• Dentin - zvápenatělá vazivová zubní tkáň prostoupená kanálky, jejichž prostřednictvím je zub vyživován.
• Derivace - stranová odchylka dráhy letu jednotné střely stabilizované rotací.
• Diana - římská bohyně lovu.
• Diestrie - pohlavní cyklus.
• Dioptr - zaměřovací zařízení, které nahrazuje hledí u dlouhých palných a plynových zbraní, určených pro sportovní střelbu.
• Díry - nepřípustné mezery v řadě střelců při kruhové leči.
• Disperze - rozdělení jedinců jedné populace v prostoru.
• Divočák - vepř divoký.
• Divočení -projev dočasné nekázně lovecky vycvičeného psa.
• Dlaň - horní rozšířená část daňčího paroží.
• Dlouhozobka - oblíbené pojmenování sluky lesní.
• Dloužec - řemen připojený na pouta loveckého sokola.
• Dobývání - vykopávání jezevce nebo lišky z brlohu.
• Dohledávati - nezůstane-li zvěř při zásahu v ohni, bývá postřelena a musí se dohledat.
• Dolíheň -část prostoru líhně nebo u velkých líhní samostatný celek, kam se vkládají vejce 20.den po nasazení.
• Dolina - jelen nebo daněk v říji si vyhrabuje předními běhy místo a po ulehnutí do něho se chladí.
• Dominance -nadřazenost.
• Dosled -hledání postřelené zvěře spárkaté.
• Došlap - došlapuje-li jelen zadním během do stopy běhu předního.
• Dráp -ochranný, hrabavý nebo útočný orgán ze zrohovatělé kůže.
• Dravčinky - odříznuté části dravé zvěře předkládané jako průkazy o ulovení pro nárok na škodné.
• Dravčí oko - světležluté oko u psa.
• Drážka -prohloubená část drážkovaného vývrtu hlavně palné či plynové zbraně.
• Drbiště - místo v blízkosti kaliště.
• Drnošlap - žertovné pojmenování bažanta.
• Drob - jedlé části vývrhu zvěře.
• Droužek - pojítko k sepětí dvou psů, aby mohli být vedeni na společném řemenu.
• Družina - menší počet spárkaté zvěře pohromadě.
• Dýchánek - je místo, kde koroptve v zimě přespávají.

E

• Echinokokóza - časté onemocnění zvěře i psů, způsobované vývojovým stádiem tasemnice psí.
• Ekoetologie - zabývá se souvistlostmi mezi prostředím a chováním druhů.
• Ekotop - část prostoru se stejnými podmínkami jako prostředí určitého druhu.
• Ekotyp - soubor jedinců jednoho druhu, majících na prostorově omezeném stanovišti společné fyziologické nebo morfologické vlastnosti.
• Ekoparazit - vnější cizopasník, žijící na povrchu těla hostitele.
• Ektropium - vychlípení očního víčka psa jako důsledek vleklého zánětu spojivek.
• Endemit -malá izolovaná populace, vyskytující se pouze na jediném místě na světě.
• Endoparazit - vnitřní cizopasník, žijící v těle hostitele.
• Enkláva -pozemek nebo jeho část, obklopený územím, patřícím jinému majiteli.
• Epifýza - výrůstek mezimozku.

F

• Facír -původně vyučený myslivec bez práce, potulující se od myslivny k myslivně.
• Fanfára - při lovech a jiných loveckých příležitostech se troubí na borlice.
• Femur - kost stehenní.
• Ferina - žertovné pojmenování lišáka.
• Fertilita - plodnost.
• Fialka - aromatická kožní žláza na hřbetní straně kořene liščí oháňky.
• Fibula - kost lýtková.
• Fíky - dvě žlázy uložené v mělké jamce za růžky kamzíků.
• Flémování - ohrnutí horního pysku a obnažení horní čelisti.
• Fratricid -usmrcování sourozenců, obvykle menších, později narozených.
• Fretkování - osamělý druh lovu nebo hon na divoké králíky s malým počtem střelců a za pomoci fretky.
• Frkati - frkáním se srnčí zvěř snaží zbavit se larev střečků z hrtanu a dutiny nosní.

G

• Gastrolity - drobné kaménky ve svalnatém žaludku ptáků, napomáhající drcení potravy.
• Genetika - věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů.
• Geohelmint - cizopasný červ.
• Grit - křemičitá drť, nerozpustná žaludeční kyselinou, napomáhající mechanickému drcení potravy.

H

• Habitus - celkový vzhled.
• Háček - malý kovový jednoduchý přístroj k vyháčkování koroptví a jiné drobné zvěře pernaté.
• Háčky - zahnuté konce kamzičích růžků.
• Hagard - lovecký dravec lapený po prvním pelichání a určený k výcviku pro sokolnický lov.
• Hájení - zákaz odstřelu a chytání zvěře.
• Háky - špičáky divoké svině.
• Halali - zvláštní fanfára.
• Haluzník - dravec, přelétávající v blízkosti hnízda z větve na větev, chycený pro výcvik v sokolnickém lovu.
• Hárati se - probuzení pohlavního pudu u feny.
• Havěť - drobná pernatá zvěř škodící myslivosti.
• Hekati - kamzík, pronásledující v říji kamzici, heká.
• Hermafrodit - organismus se znaky obou pohlaví.
• Hermelín - zimní bílá kožešina hranostaje.
• Hever - snímatelné zařízení pro napínání silných kuší.
• Hibernace - zimní spánek živočichů.
• Hlodáky - přední zuby zvěře z řádu hlodavců.
• Holá - holá zvěř jsou laně a kolouši nebo danělky a daňčata
• Houkač - vábnička na holuby.
• Houně - medvědí kožešina.
• Hrabánkovati - jelenovitá zvěř odhrabuje mech a humus, aby si připravila lože.
• Hrádek - pahrbeček hlíny nebo sněhu ve stopě jelení, vytvořený klenbou spárků.
• Hroty - parohy špičáka.
• Hrudky - trus srnčí zvěře ve tvaru krátkých tenkých válečků.
• Hřad - noční zásed pernaté zvěře na stromě.
• Hřeben - zježené štětiny na horní straně krku a na hřbetě divočáka.
• Huba - spárkatá zvěř má svírák, šelmy mají mordu a ostatní zvířata srstnatá mají hubu.
• Huhlání - tichý hlas výra.
• Hvězda - bílá skvrna v ohbí křídel tetřeva a tetřívka.
• Hvizd - varovný hlas kamzíků, muflonů a sviště.
• Hypofýza - podvěsek mozkový.
• Hypodermóza - choroba způsobovaná podkožními střečky.

CH

• Chabertióza - invazní onemocnění střev spárkaté zvěře.
• Chladná zbraň - používá se k bodání, sekání nebo řezání.
• Chlup - zrohovatělý nitkovitý útvar pokožky.
• Chmýr - bílé podocasní peří orlů.
• Chrupavka - druh pojivé pružné podpůrné tkáně.
• Chrutí - období páření divokých prasat a jezevců.
• Chřípí - nejbližší okolí nozder.
• Churavec - nemocný kus zvěře, zakrslík.
• Chvat - uchopení lišky psem v noře.

I

• Imigrace - osídlení určité oblasti organismy, které v ní dříve nežily.
• Immaturus - nezralý, nevybarvený.
• Index množivosti -koeficient určující průměrný počet potomstva z počtu samic v produktivním věku.
• Infanticid - usmrcování mláďat vlastního druhu.
• Infraskop - zařízení pro vidění ve tmě.
• Introdukce - zavádění nových druhů zvěře ze vzdálenějších oblastí.
• IUCN - mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů.
• Izolace - odloučení, přerušení spojení s okolním prostředím.

J

• Jalovost - dočasná neplodnost samic zvěře.
• Jednuška - jednoranová brokovnice s jednou, zpravidla sklopnou hlavní s lůžkovým závěrem.
• Jehlovka - jednoranová ruční palná zbraň, nabíjená zezadu jehlovkovými náboji, jejichž prachová náplň se zažehovala nápichem zápalkové slože zapalovací jehlou.
• Jelenář - myslivec znalý chovu a lovu jelení zvěře.
• Jelenice - kůže jelení zvěře.
• Jesle - zařízení pro přikrmování suchou pící.
• Jestřábí koš - lapací zařízení soužící k chytání dravých ptáků.
• Jílec - rukojeť tesáku.
• Jíní - bělavé konečky kamzičího "vousu" nebo štětky.
• Jistiti - zvěř zkoumá bezpečnost svého okolí.
• Juvenilní - mladý, nedospělý.

K

• Kačenárna - zařízení k chovu divokých kachen.
• Kačírky - zatočená pírka na ocase kačera březňačky.
• Kadaver -uhynulé zvíře.
• Kadence - rychlost palby ze střelné zbraně, udávaná v počtech výstřelů za minutu.
• Kácháč - vábnička na kachny.
• Káchati - hlas divoké kachny.
• Kalhotky - delší peří na stojácích některých dravců.
• Kamínkovati - zanechávají-li zajíci na sněhu stopy nazelenalé moči, následkem nemoci, říkáme, že kamínkují.
• Kaňkování - období páření šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých.
• Kapilarióza - invazní onemocnění tenkého střeva spárkaté zvěře nebo jícnu a volete pernaté zvěře způsobené druhy hlístic.
• Kaštánky - nesprávně pucky; bradavčité výrůstky pod hlezny zvěře jelení a srnčí.
• Kaverna - kmitající dutina.
• Kelce - špičáky jelení zvěře.
• Kelka - krátký ocas zvěře jelení, daňčí, medvěda a bobra.
• Klabonos - tvar nosu, kdy je kost nosní nebo i čelní vypouklá.
• Klektáky -špičáky v horní čelisti kňourů.
• Klenba - vnitřní spodní část spárku jeleního.
• Kloaka - společný vývod trávicí, vyměšovací a rozmnožovací soustavy u ptáků a některých dalších obratlovců a bezobratlých.
• Klopýtadlo - prostředek k plašení zvěře.
• Kloubkování - amputace části jedné letky v kloubu za vřetenní a loketní kostí.
• Klubec - zobák větších ptáků.
• Kníry - vousy šelem, kočky domácí a dropa.
• Knoflíkáč - srnec špičák s nepatrnými špičkami.
• Kodrcání -část toku tetřívka a bažanta.
• Kohoutice - neplodná bažantí slepice.
• Kokeš - žertovný název koroptvího nebo bažantího kohouta.
• Komolá zvěř - zvěř holá, bez paroží.
• Kontumace - uzavření.
• Kurunáč - jelen, jehož parožní lodyha je ukončena třemi výsadami.
• Kořenáč - parožní stupeň daňka.
• Kořínkovati - jezevec a divočák vyrývají různé kořínky.
• Kostřec - špičkou končící zadní část těla ptáků.
• Kosíř - velký otevřený nůž používaný k vyžínání trávy na pasekách.
• Kosmopolita - organismus rozšířený ve všech světadílech nebo chybějící jen na nepříliš velkých územích.
• Kostřec - nadocasní část peří ptáka.
• Kozelcovat - svázat střídavě přední a zadní běhy spárkaté zvěře dohromady pro snadnější dopravu.
• Kratiny - vnější pohlavní orgány samčí zvěře spárkaté.
• Krejčík - žertovné pojmenování slabšího jelena při tlupě laní v době říje ovládané hlavním jelenem.
• Krmiště - místo, kde zvěři předkládáme krmivo.
• Krunýř - neboli brnění se nazývá silná kůže na hrudi divočáka.
• Kryptorchismus - vada pohlavních orgánů samců.
• Křivice - měknutí kostí u mladých psů.
• Křížek - chrupavka v srdci jelení zvěře podobná křížku.
• Kvičeti - hlas selat divočáků.
• Kvorkati - hlas táhnoucí sluky v době toku.
• Kýhati - hlas divokých hus.

L

• Láčava - žertovný název staré laně.
• Ládovačka - hovorové označení pro předovku.
• Láje - smečka psů používaná ke štvaní zvěře.
• Laktace - období vylučování mléka z mléčné žlázy savců.
• Lefoška - hovorové označení ruční palné zbraně.
• Leptospiróza - nakažlivé onemocnění zvěře a člověka, šířící se hlavně infikovanou potravou.
• Lesňák - zajíc zdržující se trvale v lese.
• Létavka - mládě pernaté zvěře, které již začíná létat.
• Letky - dlouhá tvrdá pera v křídlech zvěře pernaté.
• Letošák - sele až do konce kalendářního roku, ve kterém bylo kladeno.
• Letoviště - letní stávaniště.
• Leucismus - nedostatek pigmentů u zpravidla tmavě zbarvených druhů.
• Ležák - myslivecký název pro bekasínu větší.
• Licousy - prodloužená srst na lících rysa.
• Límec - barevný proužek mezi ptačím týlem a šíjí.
• Lipochromy - skupina přírodních barviv, působících červené, žluté a zelené zbarvení pokryvu těla.
• Lístkování - vábení říjných srnců pískáním na jenmý rostlinný list.
• Lizák - jazyk zvěře spárkaté a psů.
• Lončák - sele divočáka v druhém roce stáří.
• Lopata - paroží daňka nebo losa.
• Lýčí - silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh.
• Lymfa - bezbarvá nebo nažloutlá tekutina podobného složení jako krevní tekutina.
• Lyra - rozprostřený tatrč tetřívka.

M

• Mačeta -otevřený nůž s dlouhou a poměrně širokou čepelí.
• Marasmus - celková tělesná nebo i duševní sešlost jako důsledek stáří nebo prodělané choroby.
• Maska - výrazná barevná skvrna na ptačích lících.
• Mecháč - jelen s parožím v mechu.
• Mekati - muflonky a kamzice mekají.
• Melaniny - hnědá až černá organická barviva v kůži obratlovců a jejích produktech.
• Mělký hrudník - nedostatečně vyvinutý hrudník psa směrem k břišní straně.
• Metabolismus - přeměna látek a energií v organismu a jejich výměna s prostředím, jež je základem života.
• Metání - porod mláďat černé zvěře, hlodavců a šelem včetně loveckých psů.
• Metastrongylóza - invazní onemocnění dýchacího ústrojí prasat divokých i domácích, způsobené plícnivkami.
• Mlazina - mladý lesní porost.
• Mlezivo - první výměšek mléčné žlázy na počátku laktace.
• Modračka - myslivecký název pro menší a tmavší odrůdu sluky lesní s namodralými stojáčky.
• Monofágie - potravní specializace na jediný druh potravy.
• Monogamie - trvalé nebo sezónní soužití jednoho samce s jednou samicí.
• Monokryptorchid - pes mající v šourku hmatné pouze jedno varle.
• Myškovati - vábiti lišku nebo lasici napodobením hlasu myši.
• Myxomatóza - infekční virové onemocnění divokých a domácích králíků.
• Mžurka - třetí víčko ve vnitřním koutku oka ptáků.

N

• Načínač - pes trhající nebo požírající dohledanou zvěř.
• Nadtatrčí - nadocasní pera kryjící kořen ocasu.
• Naháňka - druh společného honu, při němž se zvěř nahání na střelce, stojícího na určitém stanovišti.
• Náhončí - osoba nahánějící zvěř.
• Nákrčník - barevná skvrna výrazná pod ptačím zobákem.
• Náprsenka - světlá skvrna na hrdle kuny.
• Naříkati - laň, danělka i srna v úzkosti naříká.
• Násadec - čelní výrůstek kosti u kořene toulce zvěře dutorohé.
• Nášlapky - při sněhovém odměku zanechává někdy jelení zvěř za sebou s otisky spárků i sněhové nášlapky zachycené na spárcích.
• Natalita - množivost, počet narozených jedinců v populaci za určitou časovou jednotku.
• Nažina - místo na těle ptáka, porostlé jen velmi řídce prachovým peřím, nebo zcela holé.
• Nebesa - přední nejvyšší část rukávníku k chytání koroptví.
• Nehet - špička zobáku ptáků vrubozobých.
• Nekróza - místní odumření živé tkáně jako důsledek jejího rozsáhlejšího poškození nebo omezení krevního oběhu.
• Nůsek - malý výstupek sněhu nebo hlíny mezi oběma spárky na špičce jelení stopy.

O

• Oboroh - zařízení pro úschovu suché píce.
• Obřitek - zadní část kýt zvěře jelenovité.
• Odezva - odpověď troubícího jelena na bojovou výzvu soka.
• Oděrky - na místě, kde parohatá zvěř vytlouká, najdeme často zbytky mechu, zvané oděrky.
• Odpuzovadlo - přípravek působící odpudivě na čich a chuť býložravé zvěře.
• Odražeč - honec, který vrací zvěř křikem nebo jiným hlukem do leče.
• Odstínit - sejmout kuklu z očí loveckého dravce, aby mohl být vyslán za kořistí.
• Okař - pytlák.
• Okolek - neboli hrana je ostře rýsovaný přední okraj spárku v jelení stopě.
• Olifant - lovecký roh ze slonoviny.
• Onosit - vycvičit loveckého dravce pro sokolnický lov.
• Opěrák - střední výsada na paroží jelena a daňka.
• Opich - zábrana z větví kolem sazenice nebo stromku, která zajišťuje jeho ochranu před okusem zvěří.
• Ornitofág - dravec, živící se převážně ptáky.
• Ornitóza - virové onemocnění ptáků, přenosné na člověka.
• Osrdečník - vazivový vak, v němž je uloženo srdce.
• Ostrouhat - činnost, při níž srnec zbavuje parůžky lýčí.
• Ošlapovati - pojímati samičky pernaté zvěře; kohout bažantí však slepice ostruhuje.
• Otlučky - místa na dřevinách, otlučená parožím zvěře spárkaté.
• Ouška - vztyčitelná pírka na hlavě sov.
• Ozev - troubení na borlici při honech.
• Ožeh - výstřelem "ožehnutá", méně vzhledná část zvěřiny kolem rány.

P

• Paběrkovati - liška paběrkuje, t.j. hledá myši a vosy a hrabe na různých místech.
• Pahýl - po zlomené nebo špatně vyvinuté lodyze zůstává jelenu někdy jen pahýl.
• Paletky - malá tužší pírka narostlá v křídelním kloubu před letkami některých ptáků.
• Paličky - první paroží parohaté zvěře.
• Pankreas - jedna z největších žláz v těle, ležící v dutině břišní v blízkosti dvanáctníku.
• Pantáč - jelen s parožím v lýčí, určený k získávání pantů.
• Paosten - vedlejší větev obrysového péra některých skupin ptáků.
• Páráky - spodní dlouhé špičáky divočáků.
• Paramfistomatóza - invazní onemocnění spárkaté zvěře, zejména v zaplavovaných oblastech, způsobené motolicemi, cizopasícími v bachoru.
• Parazitoid - cizopasník vázaný pouze částí svého vývoje na tělo hostitele, kterého neusmrcuje.
• Paroh - kostní útvar vyrůstající z pučnice na hlavě samců jelenovitých.
• Parukáč - srnec, zřídka jelen, jemuž místo paroží vyrůstá houbovitě pórovitý výrůstek.
• Patogenita - schopnost některých mikroorganismů nebo cizopasníků včetně hub a plísní vyvolat onemocnění v těle živočichů nebo rostlin.
• Pekáč - žertovné pojmenování zaječího lože.
• Pečeť - plocha pod růží, kde se paroh oddělil od pučnice.
• Peleš - hnízdo dravce.
• Perly - hrbolky na kůži a lodyze paroží.
• Pesík - silnější, rovný a delší chlup, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu.
• Pěšák - bažant jdoucí při honu po zemi.
• Píchák - zobák sluky.
• Pípka - vábnička srnčí a jeřábčí.
• Pírko - ocas zajíce, králíka a divočáka.
• Plamence - podélné nepravidelné skvrny na ptačím peří.
• Plicnivky - hlístice, cizopasící v plicích zvěře.
• Plná - oplozená srstnatá samičí užitková i dravá zvěř.
• Podkova - hnědá skvrna na prsou koroptve.
• Podkus - vadný skus psa, při němž spodní řezáky vyrůstají daleko za horními řezáky a nedosedají na ně.
• Podnésky - mláďata ptáků z druhého hnízdění.
• Pokládati - kopulační akt u zvěře spárkaté.
• Pokropiti - zvěř lehce zasáhnouti broky bez zvláštního postřelení.
• Poustevník - žertovný název jezevce.
• Poušky - červené vypouklé lysinky kolem světel kohoutů tetřeva, tetřívka, jeřábka a bažanta.
• Povelka - krátká lovecká trubka jednotónová nebo dvoutónová, používaná v lese a při honech.
• Prapor - ptačí pero se skládá ze stvolu a praporu.
• Praporce - prodloužená srst na bězích dlouhosrstých psů.
• Prče - zajíci prokousané pěšinky v obilí.
• Premoláry - zuby třenovní.
• Prk - charakteristický říjný pach samců spárkaté zvěře.
• Profylaxe - konkrétní ochrana před nemocemi.
• Propulsus - zakončení kopulace.
• Proutek - ocas lasice a hranostaje.
• Prstce - zadní běhy zvěře srstnaté.
• Přebarvovati - z jara a na podzim srstnatá zvěř mění svou srst.
• Předkus - vadný skus psa, při němž jsou spodní řezáky vysunuty před horní.
• Přeoplodnění (superfetace) - oplodnění několika vajíček z téže ovulace po dvou nebo více pářeních v jedné říji.
• Přeoplození (superfekundace) -oplození samice v době, kdy je již březí. Je známé např. u zajícovitých.
• Převrhlina - část zemní pokrývky, kterou zvěř jelení při úprku svými spáry vyryje a odhodí.
• Přezka - vnější samičí ústroj některé zvěře srstnaté, feny a kočky.
• Přílet - návrat ptáků ze zimoviště do míst budoucího hnízdění.
• Přísvit - přechod z ranního šera do bílého dne.
• Psinka - nakažlivé onemocnění masožravých zvířat virového původu.
• Pučnice - úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých, základ růstu parohů.
• Pukavec - neoplozené zkažené vejce, které působením tvořících se plynů puká.
• Pych - název pro ničení, poškozování, nebo odcizování zvěře.

R

• Ragout - zvěřina k přípravě pokrmů vařením.
• Rachitida - křivice vzniklá z nedostatku vitamínu D.
• Ratice - spárky kozorožců.
• Reaktivita - schopnost organismů různě reagovat na vnější podněty.
• Reducent - organismus, který přetváří organické zbytky na anorganické látky.
• Rej - reje ve vzduchu provozují svým rozmanitým letem tokající samečkové bekasiny a kozlíka.
• Rejdiště - místo, kde srnec v říji prohání říjnou srnu.
• Rezistence - odolnost organismu proti škodlivým činitelům.
• Roček - jednoletý srnec.
• Rochati - daněk v době říje netroubí, ale rochá.
• Rokule - laňka nebo mladá danělka od počátku druhého roku.
• Rouno - hříva muflona.
• Rousy - delší opeření ptačích stojáků sahající až mezi prsty k drápům.
• Rýdovák - ocas dravců.
• Ryj - rypák divočáků.

Ř

• Řadování - stopní dráhy lišky, kočky nebo rysa, kde jsou stopy uspořádány ve dvou řadách těsně za sebou.
• Řehtačka - dřevěný klapající nástroj.
• Řemínky - pomůcka k přenášení úlovků drobné pernaté zvěře.
• Řetěz - rodinka kachňat plovoucích v zástupu za matkou.
• Řevnice - druh vábnice napodobující hlas říjného jelena při lovu vábením.
• Řezák - krátký oboustranně broušený lovecký nůž.
• Říje - období sexuální aktivity savců.

S

• Sádelník - tuková žláza jezevce, položená nad řitním otvorem, vylučující odporně páchnoucí tuk; tuková žláza na kostrči hus a kachen, jako zásobárna tuku na maštění peří.
• Sběř - loupeživá zvířata, která škodí myslivosti, ale nepatří mezi zvěř, tj. pytlačící psi a kočky.
• Sedlo - starší mufloni mají po obou bocích středního trupu bělavou srst.
• Sehřadovati - jestliže kohout slétne se stromu, říkáme, že sehřadoval.
• Sekati - kňour zbraněmi seká.
• Septikaemie - zaječí mor.
• Sestupiště - místo, kde vydra vklouzává do vody.
• Sídliště - místo přirozeného pobytu zvěře.
• Skalnice - lidový název pro skalní kunu.
• Slepičivost - slepičí zbarvení bažantího kohouta.
• Slzníky - šikmé jamky pod světly zvěře jelení a daňčí, v nichž se usazují oční výměšky.
• Snoubiti se - o zvěři, kde pro páření není zvláštní pojmenování.
• Spárky - rohovitá kopýtka, jimiž končí prsty zvěře jelení, daňčí, muflonů, kamzíků a divočáků.
• Spirochaetosa - pohlavní nákaza zajíců.
• Srpky - krajní srpovitě točená ocasní pera kohouta tetřívčího.
• Struky - mléčné cecíky samic savců.
• Střapec - chomáč delší srsti na břiše při vyústění samčí žíly zvěře spárkaté.
• Střechovitá - se nazývá růže paroží srnčího narostlá sbíhavě dolů ve tvaru střechy.
• Střelky - ostře zahrocené a zbarvením výrazné konce per některých ptáků.
• Stříkance - výměty dravců, vran a j. kolem hnízd, na kmeni i po zemi.
• Stříž - kulí zasažená zvěř spárkatá zanechává na nástřelu často ústřelky srsti.
• Svírák - huba zvěře spárkaté.
• Svírka - vnější samičí ústroj zvěře spárkaté.
• Svítek - vaječné krmivo pro mladé bažanty.

Š

• Šerpa - barevný pruh napříč přes ptačí hruď, někdy i dvojitý.
• Škára - kůže divočáka a jezevce.
• Šoulačka - způsob lovu.
• Šourek - pohlavní úd drobné zvěře srstnaté.
• Špice - lodyha špičáka.
• Štětec - ocas jezevce.
• Štětička - chomáček chmýří na krátkém brčku na kostrči sluky lesní.
• Štětináč - lidové pojmenování divočáka.
• Štětiny - srst divočáků.
• Štětka - ozdoba loveckého klobouku.
• Štěty - tužší vlasová péra na kořenu zobáku havrana, krkavce a vrány, ve tvaru snopku přiléhající k zobáku přes nozdry.
• Švihačka - ohnutý stromek s pytláckou smyčkou.
• Švihati - daňčí zvěř švihá, t.j. tluče kelkou o kyje.

T

• Tatrč - ocas tetřívka a jeřábka, široký a vějířovitě rozvíratelný.
• Tenata - sítě k chytání zvěře všeho druhu.
• Tchořina - tchoří kožešina.
• Tchořovina - tchoří zápach.
• Tichá říje - za špatného počasí se jeleni neozývají, mluvíme o tiché říji.
• Tíkati - bažantíci, kuřátka tetřeví i tetřívčí a mladí krocani tíkají.
• Tipec - zánět jazyka působící zvětšení a ztvrdnutí jeho pokožky u bažantů.
• Tok - projev námluv některých druhů pernaté zvěře.
• Tokaniště - místo, které tetřevi a tetřívci každoročně s oblibou volí k svému toku.
• Topinambur - slunečnice hliznatá (židovské brambory), rostlina složnokvětá, pěstovaná hojně jako krmivo pro zvěř, k čemuž se hodí nejen hlízy, nýbrž i část nadzemní.
• Torba - lícní prostory křečka.
• Toulec - roh muflona, kozorožce a zubra. Kamzík má růžky.
• Trávník - žaludek zvěře parohaté a rohaté.
• Trháky - nápadně větší stoličky v chrupu šelem.
• Trofej - součást úlovku sloužící jako upomínka loveckého úspěchu.
• Troud - hnijící nebo shnilá zvěřina.
• Třásničky - rohovité výrůstky na prstech tetřeva.

U

• Újeď - padlinu dobytčí nebo kus zvěře položené jako návnada za účelem zlákání zvěře, nazýváme újedí.
• Úpadek - všeobecný tělesný pokles hmotnosti, všeobecně špatný vývoj paroží a pod.
• Úprk - nejrychlejší pohyb, jímž se zvěř srstnatá snaží uniknout.
• Usně - vydělávané kůže zvěře spárkaté.
• Ušák - lidový název zajíce.

V

• Vábničky - jednoduché nástroje k přilákání zvěře za účelem pozorování nebo odstřelu.
• Vesla - noha ptáků s plovací blanou.
• Veslaři - řád ptáků, k nimž patří kormoráni.
• Věchýtek - slaměný svazeček používaný k cvičení psů.
• Vějíř - ocas tetřeva, dropa a divokého krocana.
• Věnčení - otisky obroučků jeleních spárků na tvrdé půdě.
• Věnec - ostrý okraj spárků zvěře jelení.
• Větrník - nos zvěře spárkaté.
• Vidlačky - mladé koroptve s nedorostlými středními pery v tatrčku.
• Vláčidlo - návnada, pomocí které zakládáme vlečku.
• Vlajka - delší srst na oháňce ohařů dlouhosrstých.
• Vrásky - vypuklá kůže na temeni hlavy laní a danělek.
• Vruby - růstem kamzičích růžků a mufloních toulců přirůstají na nich každoročně nové vruby, podle nichž odhadujeme věk zvěře.
• Vřeštidlo - vábnička.
• Výhřevy - nezamrzlá místa na potocích, kam se za mrazu uchylují divoké kachny.
• Výjezd - na povrch půdy vyúsťující ochozená nora, kudy zvěř z nory vyjíždí.
• Vývodky - mladé šelmy, zvláště liščata, vyvedené z doupěte.

 Z

• Zadina - drobné zrní ke krmení bažantů a koroptví.
• Zakrslík - kus velmi špatně vyvinutý.
• Záryk - mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji.
• Zásed - místo nebo způsob zasednutí ne čekanou.
• Zástěrka - je delší srst na svírce spárkaté zvěře.
• Závoj - paprskovitě rostlé peří kolem světel většiny sov.
• Zazdíti se - jezevec se někdy v noře zahrabe, aby se chránil proti dorážejícímu norníkovi.
• Zejk - zoubek na horní čelisti zobáku před špičkou u dravců.
• Zlatá pírka - vyspělá rudá rýdovací pírka ocasní u koroptve.
• Zrcadélko - pestře a odlišně zbarvené, zpravidla kosodélníkové políčko peří na křídelních krovkách divokých kachen, lysek, hřivnáče, sojky a j.

Ž

• Ždímati - močení zvěře spárkaté nazýváme v myslivecké mluvě ždímáním.
• Žebírko - úzký, odlišně zbarvený proužek na křídelních krovkách některých ptáků.
• Žíla - pohlavní úd samčí zvěře spárkaté.
• Žír - přirozená jadrná potrava zvěře spárkaté.
• Žlábek - krmelec pro jadrné krmivo.