Jaguáři obecně
Jaguár je robustní šelma s mohutnými tlapami a nezvykle silně stavěnou přední částí těla. Celkově je jaguár stavěn mnohem statněji než levhart, třebaže může někdy vzhledem ke svému poměrně krátkému ocasu dosáhnout menší celkové délky. Samci jsou větší a robustnější, s masivní těžkou hlavou, jejíž relativní velikost nemá patrně obdobu u žádné jiné kočky.
Ačkoliv se do nedávna soudilo, že melanismus je u jaguára vyjímkou, dness víme, že je naopka čestý, i když černí nejsou přece jen zdaleka tak častým zjevem jako černí levharti. Obdobně jako u levharta lze i u černých jaguárů uvidět v příznivě dopadajícím světle původní tmabou kresbu.
Jaguár je typickým obyvatelem pralesa a hustých křovinatých porostů, jakož i džunglí, tvořených nejrůznější vegetací při březích řek. Přesto se však navyhýbá ani otevřenějším terénům porostlým vysokou trávou a jednotlivými křovinami. Připomíná tak v tomto směru tygra. S tygrem má společné i to, že s oblibou vstupuje do vody a rád se koupe. Je schopen přeplavat i velmi široké říční toky.
Jafuár je podobně jako tygr šelma, jež je aktivní za dne tak i za noci, třebaže na lov výchází nejčastěji před setměním a za ranního šera. Úkratem mu jsou nepropustné houštiny, skalní rozsedliny, dutiny pod kořeny stromů anebo dutiny ve svazích kopců nebo na březích řek kryté vegetací.
Pokud jde o značení teritoria,používá jaguár, podobně jako všechny velké kočky, hlavně značky pachové, tj. roztřikování moči na místech, která jsou nějak nápadná. Méně často používá ke značování teritoria trus. Naproti tomu je však velmi časté drásání kůry stromů. Stejně jako ostatní velké kočky, s vyjímkou lva, je jaguár šelma samotářská, která se združuje v páry jen na krátkou dobu v době rozmnožování.
Kořistí jaguára jsou většinou středně velcí a velcí savci, přičemž jeho přímou klasickou kořist představují největší žijící hlodavci kapybary. Jaguát také loví různé druhy jihoamerických jelenovitých, pekari a řadu drobnějších savců. Vedle savců loví jaguár s oblibou i říční želvy a ryby, které obratně vyhazuje tlapou na břeh.
Jaguáří samice je březí 93 až 105 dní, nejčastěji však okolo 98 až 100 dní. Vrh tvoří většonou 2 mláďata, i když je známo, že velikost vrhu jaguáta kolísá od 1 do 4 mláďat. Doba rozmnožování není na většině areálu rozšíření jaguára spjata s určitou dobu roku.
poddruhy
Jaguár brazilský: Žije v trpické jižní Americe od Venezuely a Guayany až po severní Bolívii a střední Brazílii. Je to velká forma s okrovým až pískově plavým zbarvením a velkými skvrnami a rozetami.
Jaguár středoamerický: Je nejmeší poddruh jaguára, který žije od severozápadní Kolumbie až po Yucatan a jižní Mexiko. Zbarvení je intenzívně okrově žluté, rozety středně velké.
Jaguár paraguayský: Je největší formadruhu, rozšířená v jižní Bolívii, Paraguayi, jižní Brazílii, Uruguayi a severovýchodní Argentině. Zbarní kolísá od plavého po naoranžověle okrové. Rozety jsou velmi velké, často zcela uzavřené a s početnými vnitřními skvrnami.
Jaguár peruánský: Je poměrně malá a nepříliš dobře známá forma jaguára, která obývá východní Ecuador a severovýchodní Peru.
Lev pustinný
lat: Panthera leo
Zvíře: ostatní
Čeleď: Felidae
Světadíl původu: Afrika
Země původu: subsaharská Afrika a Gírský les v Indii
Popis:
Lev je po tygrovi druhou největší kočkovitou šelmou. Hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva. Samci váží od 150 až 250 kg a samice 120 až 150 kg. V divočině se lvi dožívají 10-14 let, kdežto v zajetí se mohou dožít i 20 let. Dřive se lvi nacházeli v celé Africe, Asii a dokonce i Evropě, dnes se vyskytují pouze v Africe a na pár místech v Indii. Dnes se odhaduje počet lvů pustinných na 16 až 30 tisíc žijících v divočině.
Lvi jsou společenská zvířata a loví ve smečkách. Obyčejně lví samci netolerují samce z jiných teritorií a samice nesnesou přítomnost jiné, cizí samice. Většinu času svého života tráví odpočíváním, a to až 20 hodin denně.
Vzhled:
Samci, rozeznatelní dle hřívy, váží 150 až 225 kg, samice 120 až 150 kg. Samci lva dosahují délky 170 až 250 cm, samice zhruba 140 až175 cm. Ocas měří 70 až 100 cm a je zakončen střapcem, který v sobě ukrývá zhruba 5 mm dlouhý trn. Lvi jsou jediné šelmy, které tento střapec mají. Jeho funkce je dosud neznámá. Kožich bývá zbarven různě - Od světle žluté přes načervenalou až po tmavě hnědou. Hříva samců bývá světle žlutá až černá. Břišní partie bývají světlější, střapec na ocasu je vždy černý.
Potrava:
Jejich kořistí se stávají hlavně vetší savci jako jsou antilopy, pakoně, buvoli a zebry, ale také menší zvířata jako zající a ptáci. Nepohrdnou zdechlinami, které usmrtila jiná zvířata, jsou známy případy, kdy extrémní hlad dovedl lva až k usmrcení mladých slonů. Lvíčata se učí lovit už ve třech měsících, ale většinou se nestanou úspěšnými lovci před dosažením alespoň druhého roku života. Lvi dokáží běžet až 90 km za hodinu, ale postrádají vytrvalost jako jiné kočkovité šelmy. Kořist většinou usmrtí zardoušením. Protože lvi loví na otevřeném prostranství, kde mohou být lehce kořistí zpozorováni, týmová práce ve smečce zvyšuje úspěšnost lovu. Samci se ve smečce většinou na lovu nepodílejí, ale pokud se smečka snaží ulovit nějaká větší zvířata jako jsou buvoli, zapojí se také.
Rozmnožování:
Lvi se páří kdykoliv během roku, v průběhu souboje, který páření doprovází a který múže trvat i několik dní kopuluje pár pravidelně 20x až 40x denně. V tomto období také zřidka pořádají větší lovy. V zajetí se lev pustinný rozmnožují velice dobře.
Březost samice trvá 100-120 dní, poté porodí 1 až 4 mláďata. Samice ve smečce se snaží rozmnožovat ve stejnou dobu, takže se můžou vzájemně starat o krmení a chování mláďat. Lvíčata jsou odstavena po šesti až sedmi měsících. Dík vzájemnému boji o jídlo se 80 lvů ze 100 nedožije dvou let.
lat: Panthera pardus
Alternativní názvy: Panter, leopard, pardál
Zvíře: ostatní
Čeleď: Felidae
Světadíl původu: Afrika
Popis:
Leopard skvrnitý je spíše menší šelmou a dorůstá váhy 90 kg a délky 190 cm.
Vzhled:
Pro levharta skvrnitého je typický tečkovaný vzor na srsti, ovšem nezřídka se vyvíjí formy zcela černé.
Chování:
Levhart skvrnitý se narozdíl od většiny ostatních kočkovitých šelem zdržuje zejména v korunách stromů, kde ukrývá svoji kořist, aby byla v bezpečí před ostatními predátory.
Potrava:
Antilopy, gazely, kozy, ovce, psi, mláďata prasat a dalších zvířat, opice
Tygr ussurijský
lat: Panthera tigris altaica
Alternativní názvy: Tygr amurský, tygr altajský, tygr korejský, tygr mandžutský, tygr severočínský, tygr sibiřský
Zvíře: ostatní
Čeleď: Felidae
Světadíl původu: Asie
Popis:
Tygr ussurijský je největší kočkovitá šelma světa dorůstající váhy až 350 kg.
Vzhled:
Tygr ussurijský je nádherné zvíře s hustým, krásně vybarveným kožichem.
Chování:
Samec je samotář. Lidi považuje za stejnou kořist, jako jiné živočichy, a proto může být velmi nebezpečný.
Potrava:
Masožravec - troufá si i na velká zvířata.
Rozmnožování:
Samice tygra ussurijského mívá až 5 mláďat, o které se stará další dva roky po narození.