Putování do zaslíbené země
PUTOVÁNÍ DO ZASLÍBENÉ ZEMĚ
23. – 24. února 2008
Je sobota, 10.00 hod. a za malou chvíli se vydáme na dlouhé putování do zaslíbené země. Je nás celkem 19 dětí. Několik snímků zachycuje, jaké to naše putování bylo. Hlavním průvodcem pro nás všechny byla Bible a pomocníky tři sestřičky a jejich asistentka Mirka. Bez jídla by se nám putovalo špatně, a tak nám vařila jedna skvělá paní kuchařka, která se obětavě nabídla, že se postará o všechny poutníky.
Nejprve jsme společně přemýšleli o tom, jak by taková zaslíbená země měla vlastně vypadat… Nápadů bylo hodně a určitě by se vám v takové zemi líbilo…
A pak jsme se pustili do práce. Našim velkým cílem bylo vytvořit vlastní dětskou Bibli. Není to nic jednoduchého, zvlášť, když si musíte každý její list vybojovat v poctivé soutěži a plněním úkolů. Některé z nich můžete vidět na fotkách a soutěžilo se opravdu ze všech sil. Začalo se stvořením světa. Každá trojice si vylosovala „svůj den“ a pak už musela najít vhodné obrázky, vystříhat je a nalepit na tvrdý papír… S výsledkem jsme mohli být víc než spokojeni a tak jsme své dílo dali do kaple před obětní stůl.
A pokračovalo se dál. Sledovali jsme kroky prvních lidí, kteří svým hříchem o život v zaslíbené zemi přišli. Ve hře na rolníky a pastýře jsme si připomněli smutný příběh o Kainu a Ábelovi, a pak jsme se naučili babylónský jazyk. Přežili jsme „potopu“ a zkusili jsme jít „Abrahámovou cestou“. Co to znamená? Abrahám následoval Boží hlas a opustil svou zem, ačkoliv nevěděl, kam jej Bůh přivede. Tak stejně i každý z nás následoval se zavázanými očima „hlas“, který jej měl provést přez překážkovou dráhu šťastně do cíle. Přemýšleli jsme o tom, jaké vlastnosti musel Abrahám mít, aby dokázal znovu Boha uposlechnout a obětovat svého jediného syna Izáka. Závody s pytlíkem čočky na hlavě nás zase navedli na příběh o biblických dvojčatech jménem Ezau a Jákob. Večer jsme si zahráli na herce i scénáristy a pokusili jsme se zahrát příběh o Josefovi a jeho bratřích…
Bylo toho hodně, ale pořád jsme nedošli do cíle. Naštěstí tu bylo ještě nedělní dopoledne, takže jsme se po mši svaté a malé svačině zase dali do práce. Tentokrát to byla hra na pastýře, kterému se rozuteklo stádo a on je musel najít. Jenže tu byl malý problém – zkuste hledat ovečky se zavázanými očima!!! Ještě že měl pořádného pastýřského psa, který vydatně pomáhal. Pastýřem byl nějakou dobu i Mojžíš – než jej Bůh povolal ke zvláštnímu úkolu – zachránit izraelský národ z otroctví. A poslední úkol – vymyslet zákony, podle kterých bych se mělo žít v zaslíbené zemi. Kolik jsme jich vymysleli? Rekord byl 23 zákonů…
Vybrat tři NEJkrásnější Bible bylo těžké – každý se snažil a tak chvála patří všem poutníkům…
Naše putování však pokračuje – vždyť pravá zaslíbená zem je stále před námi, ale díky Pánu Ježíši jsme jí mnohem blíž, než byli lidé ve Starém zákoně…Bohu díky.
