Jsou tučňáci skutečně ptáci?
Řekneme - li, že určitý živočich je pták, vybaví se nám tvor schopný létat, tvor, který se již dávno před člověkem stal pánem vzduchu. Létat jako pták bylo touhou lidí odpradávna a nelze ani spočítat, kolikrát se lidé - většinou neúspěšně - snažily let ptáků napodobit. Není sporu o tom, že právě let byl příčinou, že se z původních ještěrů vyštěpila druhá nejpočetnější skupina obratlovců - ptáci. Celá stavba jejich těla prozrazuje vynikající přizpůsobení k tomuto velmi složitému a energeticky náročnému způsobu pohybu.
Na druhé straně si ovšem musíme uvědomit, že vodní prostředí, které je na naší Zemi reprezentováno hlavně světovým mořem, převyšuje plošně plochu pevnin a ostrovů v poměru přibližně 2,44:1 (v absolutních číslech 361,18 milionů km2 moří ku 149,39 milionu km2 souše). Není divu, že někteří ptáci, podobně jako někteří plazi a savci, se ve svém vývoji životu ve vodě druhotně přizpůsobili a z obyvatel pevnin se stali alespoň částeční obyvatelé vod. Nebyla to jen skupina tučňáků, ale známe celou řadu dalších ptačích řádů, které můžeme nazvat vodními ptáky, jako jsou např. potápěči Colymbiformes - potáplice a potápky, trubkonosí (Procellariiformes) - buřňáci, veslonozí (Pelecaniformes) - pelikáni, kormoráni, terejové, vrubozobí (Anseriformes) - husy, kachny, alky (Alcidae) a další. Tučňáci však představují vrcholné přizpůsobení k vodnímu životu, podobně jako ze savců kytovci - delfíni nebo velryby.
Otázka, zda se tučňáci vyvinuli z nelétavých předků nebo to jsou prostě ptáci, kteří přišli o schopnost kralovat obloze, způsobila v průběhu času mnoho diskuzí.
V současnosti je obecně dané, že křídla tučňáků jsou "vylepšená" křídla právě létajících ptáku, tedy ano - tučňáci jsou ptáci.
Bližší zkoumání kostry (dle rohovitých destiček na zobáku či supraorbitálních žláz) a složení proteinů prokázaly, že nejbližší příbuzní tučňáků jsou Procellariiformes kam se řadí albatrosi, buřňáci, potáplice, potápky či volavky. Podle studií DNA jsou jako blízce příbuzné označovány i fregatky nebo dokonce čápi a i když jsou tučňáci velmi podobní alkám žijící na severu, nejsou jejich příbuzní, jak se donedávna předpokládalo.
Kladogram kmenové skupiny Aequorlithornithes určené na základě vzorků DNA, do níž se řadí i tučňáci (Prum, R.; a kol., 2015)
Jak vznikla moře? Kdysi, v prvních miliardách let kdy ještě neexistoval žádný život, Zemi pokrývaly husté oblaky par a plynů. Když teplota klesla, začalo pršet. Pršelo stovky let a tak vznikla moře. V těch bouřlivých dobách vznikala a zanikala pohoří. Vynořila se pevnina a po nějaké době ji opět zalilo moře. Takový vývoj trvá stále, i dnes některé pevniny zanikají např. vlivem tání ledovců. Ve vodě vznikaly první organismy - mikroorganismy. Malinkaté, očima neviditelné. Představte si 1 mm a ten ještě rozdělte nejméně stokrát, takto vypadal první život na Zemi.
———————————————————————————————————————————————————————
