Velké Karlovice - Spartak Hulín 3 : 2 ( 2 : 0 )
Na úvod nového soutěžního ročníku KS KFS ZK sehráli dorostenci Spartaku nešťastný zápas, o kterém se mi nepíše lehce. Na velmi hezkém trávníku stadiónku v Karolince se utkali s domácími dorostenci FC Velké Karlovice+Karolinka, kteří v minulé sezoně hráli o špici tabulky. Minulé zápasy obou soupeřů byly vždy výsledkově velmi vyrovnané, a tak tomu bylo i v sobotním dopoledni. Kádr trenérů Humpy a Parobka měl před zápasem a nakonec i v den zápasu do kvalitativního, ale i kvantitativního ideálu hodně daleko, což by nemělo vyznít jako alibismus, ale jako důležitý sportovní fakt. Z pracovních důvodů jsou stále mimo hru klíčoví hráči Němec a Neradil, přičemž ze stejných důvodů chyběl i Horák, který byl považován za potencionální náhradu zkušeného Neradila ve stoperské dvojici. Na dovolenou odjel další pilíř zadních řad Dlabaja, dlouhodobě zraněn je Emrich, na zápas se nedostavili nadějní lonští starší žáci Müller, Dutkevič, Motal a také Škrabal..... Hráči, kteří byly v přípravě na zkoušce, kterými jsou Bartoň ze Žalkovic a Rozsypal z Pravčic ještě nevykrystalizovali směrem k registraci. Počítat další z širšího kádru, kteří jsou mimo hru, by asi bylo zbytečné. Mezi pozitivní změny oproti minulým dnům lze zařadit „last-minute“ zapojení se zkušeného obránce a sobotního kapitána celku Jankoly, universálního Hradila a po delším zranění i Berečky, ale v celkovém součtu žádná sláva a v časnou ranní hodinu se na první mistrák odjíždělo v nereprezentativním počtu. Podle přítomných funkcionářů Spartaku nic nového a stále stejná situace v mládežnickém fotbale o letních prázdninách. Zejména trenér Parobek byl však z této skutečnosti poněkud „rozladěn“.
Utkání samotné začalo v poklidném tempu. Improvizovaná sestava hostů začala opatrně s důsledným obsazováním na vlastní polovině, což byl hlavní pokyn trenérů v kabině před utkáním. Domácí nebyli příliš aktivní a tudíž se hra odvíjela spíše ve středu hřiště oboustranně s velkou řadou nepřesností a technických nedostatků s míčem. Nepřesnosti částečně vyplývaly i z toho, že někteří hráči Spartaku museli nastoupit pro ně na nezvyklých postech, ale o improvizaci bude zřejmě více zápasů.... Z poklidného dění vybočila jen žlutá karta pro hostujícího Strnada a nic nenasvědčovalo tomu co se dělo následujících pár minut. V 7. min. nechala záloha a obrana nepochopitelně projít domácího Vašuta, který z hranice 40 metrů postupně až příliš lehce prošel přes čtyři naivní a nedůrazné hráče Spartaku, téměř v pádu zakončil ze 16 metrů a skákavá nepříliš prudká střela skončila v levém dolním rohu Vajdovy branky – 1:0.
Na pár minut probíhal opět poklidný obraz hry až do 13. min., kdy přišel nepodařený nízký nákop domácích, který nepochopitelně prošel za záda hulínské obrany, kde došlo k souboji domácího útočníka s obráncem Polákem, přičemž Polák byl blíže k míči, ale lehce přidržen upadl na zem a následně přes něho přepadl domácí útočník. Následoval hvizd rozhodčího, ale jak za několik sekund vyplynulo ne za útočný faul, ale až za pád domácího útočníka a sudí po nepřehledném pokynu nechal domácí kopat pokutový kop. Ten proměnil domácí Vašut střelou od tyče do brány, kdy Vajda byl velmi blízko teči a možná i vyražení. Domácí vedli 2:0 a pocity hráčů, trenérů i fanoušků Spartaku byly všelijaké.
Krutý průběžný výsledek, který však byl důsledkem krátkodobého výpadku v důrazu, obsazování a ztráty základního herního rozestavení v některých momentech. O dvě minuty později mohlo být ještě hůře, kdy krajní obránci hostí přestali úplně obsazovat, následoval přetažený centr z levé strany do pokutového území a úplně volný nabíhající domácí útočník přehodil obloučkem bezmocného Vajdu a míč jen o milimetry minul jeho levou tyč.
Až po tomto okamžiku jakoby hráči Spartaku pochopili, že se musí vzchopit, začít hrát ve vyšším tempu, běhat bez míče, nabízet se, skutečně zvýšit důraz, důsledně obsazovat domácí, kombinovat místo nesmyslného vodění míče, no prostě hrát pořádný a poctivý fotbal. K tomuto zavelel zejména v sobotu po všech stránkách nejlepší hráč hostí Janečka, který byl od tohoto okamžiku nejen špílmachrem, ale také bojovníkem a tahounem mužstva. V rozmezí 16. až 45. minuty byl Spartak jednoznačně lepším celkem, dostal se na delší dobu na polovinu domácích a zvýšená aktivita se projevila i v častějším zakončování akcí. V 21. min. vystřelil z boku velkého vápna do té doby nepříliš viditelný Adamík, v 32. min. střílel z 20-ti metrů Strnad, ve 34. min. hlavičkoval ve slibné posici opět Adamík, vše směřovalo na branku, ale pozorný domácí brankář prokazoval velkou jistotu. Spartak byl aktivní i nadále, kdy v 36.min. Janečkova střela po zemi skončila jen velmi těsně vedle a herně vydařený úsek zakončil tři minuty před pausou odvážným průnikem napříč pokutovým územím Timan, ale jeho střelu pod břevno také zneškodnil domácí gólman. Alespoň snížit se tedy nepodařilo, což bylo škoda.
Domácí se od 15. min. k ničemu nedostali, ale k uhájení darovaného náskoku jim to stačilo.
V poločase i přes zlepšenou hru navrhl jeden z trenérů Humpa změnu ve snaze s výsledkem ještě více udělat a po krátké poločasové dohodě se rošáda uskutečnila. I když na stažení ze hry bylo více adeptů tak odešel nepříliš výrazný pravý obránce Polák a trenéři museli přehodit několik postů. Na pravou obranu se z leva přesunul Berečka, na „svou“ levou obranu se ze středu pole vrátil Strnad, místo něj se posunul k Janečkovi do středu Adamík a na pravou zálohu byl nasazen nejmladší hráč celku Ježák.
Změny spolu s poločasovým pohovorem přinesly další zlepšení Spartaku. Hráči byli odhodlaní výsledek otočit.
Od začátku druhé půle se Spartak opět trvaleji usadil na polovině domácích a byl nebezpečný. Na pravé straně velmi dobře jezdil mladík Ježák, který si navíc kombinačně rozuměl s Janečkou i Berečkou a na svůj věk a postavu přinesl i nečekaný důraz. Právě spolupráce těchto tří položila základ k prvnímu gólu hostů, kdy Ježák sklepl na Janečku, ten do strany uvolnil rozběhnutého beka Berečku, jehož přesný centr nádherně z voleje pod břevno uklidil nabíhající Timan. Nádherný fotbalový okamžik a snížení na 2:1. Po snížení logicky hosté vystupňovali tempo a domácí se ještě více zatáhli a znervózněli. Vznikal prostor pro postupné útoky a střelbu, čehož hráči Spartaku chválihodně využívali.
V 50 min. vystřelil ze 30-ti m. Strnad skákavě do středu brány a o minutu později z 20-ti metrů napřáhl Janečka, jehož střela měla dobrou razanci a směřovala pod břevno, jenže se stáčela ke středu branky a pohotový domácí brankář ji stáhl do rukou. Velký tlak hostů byl korunován v 58 min. Po přetaženém rohu nepodařenou střelu Jakvida vrátili hráči zpět do pokutového území a nabíhající a důrazný stoper Hradil nadvakrát vystřelil a dorážkou vyrovnal na 2:2. Velká radost v řadách hostí.
Chtělo by se říct, že od této chvíle se hostům dýchalo daleko lehčeji, ale dlouhý tlak a snaha o vyrovnání stála velké úsilí a to jistě o dost víc než bránicí domácí. Tlak Spartaku tímto aspektem od 60 min. slábl a hra se vrátila na dobrých 15 minut do středu hřiště, kde rostoucí únava obou celků za poledního slunce přinášela řadu nepřesností.
Nutno podotknout, že domácí vyrovnání nepoložilo a začali se více osmělovat a vyrážet před branku Vajdy. Protože hosté také prahli po vítězství, tak se rodily šance na obou stranách. Hosty podržel brankář Vajda při prudké střele Vašuta z 10-ti metrů do středu branky a obrana odrážela nakopávané míče domácích bez větší újmy. Domácí to zkoušeli i na penaltu, ale naštěstí se již rozhodčí nenechal ošidit. Spartak hrozil z rychlých kontrů a křídelních kombinačních akcí, v dobrých příležitostech se v pokutovém území domácích objevili mladíci Ježák a Holomek, ale nezkušeností je vyřešili nešťastně a rozhodující gól z kopaček hostů nepadl i když k němu bylo po přečíslení blízko.
Vše směřovalo k remíze. Bohužel přišla 88. minuta, kdy na vlastní čtyřicítce vypíchl v souboji skluzem míč Strnad, domácí hráč po zmíněném odehrání míče přepadl přes Strnadovu nohu a pískal se přímý kop na branku hostů. Při pravidle míč i noha se faul písknout dá, ale citlivé to zdaleka nebylo. Bohužel z této situace jak už to někdy bývá se narodil nešťastný okamžik pro hosty. Dlouhý nákop propadl kolem vzájemně hlavičkujících hráčů, z kraje si pro něj zaběhl domácí Vašut, z úhlu nastřelil vybíhajícího Vajdu a odražený míč se znovu odrazil k Vašutovi a ten z blízka dokonal svůj hattrick, zvýšil na 3:2, rozhodl utkání ve prospěch domácích a hosty položil doslova i do písmene na zem.
Do konce zbývalo již málo času a ani vysunutí Jankoly již k vyrovnání nevedlo, i když jeden závar před brankou domácích ještě Spartak stihl vyrobit.
Taková prohra a způsob jak k ní došlo samozřejmě bolí a mrzí. Remíza by byla spravidlivější, ale na to se nehraje. Je na trenérech, aby v týdnu dostali hráče do psychické pohody a aby na prohru kluci co nejdříve zapomněli. Hráči by se měli poučit z vlastních chyb, ztráty koncentrace, podcenění byť i pár minut a okamžiků, které mohou vést ke ztrátě jinak velmi dobře zahraného utkání. Fotbal se hraje minimálně 90 minut a to není otřepaná fráze, což si hráči na vlastní kůži nyní vyzkoušeli. Navíc musí poctivě makat všichni hráči a ne jen část, jelikož byli k vidění jedinci, kteří se takzvaně vezli, schovávali a šetřili. Najdeme i spoustu positiv, o kterých bude při rozboru řeč a nachystáme se na další náročné utkání již tuto neděli odpoledne na Mladcové. Věříme, že druhé kolo přinese pro Spartak vítězství a nepříjemný úvodní los v problematickém období tak alespoň částečně zvládneme.
Roman Parobek