Nativia Challenge - Zámecký park, Dobříš
Bylo hrozné vedro už od brzkého rána, co jsme se naložili do auta a jeli. Jel s náma i páníček, což jsem byla ráda, protože v tom vedru by to bylo hodně náročný řídit, odzávodit a v tom vedru řídit zpět. Zaparkovali jsme ve stejném složení jako v Praze - Martina Štěpánková, Jarmila Sobecká Halířová a my Karičkovci. Psy jsme vyhodili i s klecí ven do stínu. V autě by pošli vedrem. I tak to byly tropy. Trasa byla pěkná a skoro celá šla zámeckým parkem a okolo rybníka, kde bylo povolené chlazení. Na start jsme šly s Brandy na půl jedný a to bylo fakt hnus vedro. Několikrát jsme jí smočila v kádi s vodou. Bylo super, že ti, co měli již odběhnuté a psy uklizené, tak nám startujícím pomáhali, co mohli. Pořádně chladili a fakt to bylo fajn. Ve 12:34 jsme odstartovaly. Nejdříve Brandy chtěla ze startovního místa odejít (všichni tam štěkali). Pak ale začalo tři dva jedna go a znova a znova a to už přehodila ve své hlavince a začala tam štěkat a skákat a startovat s každým před náma. Pak přišla řada i na nás.
Ozvalo se známé tři dva jedna go a my vylítly na trasu. Kvůli vedru byla trasa pokrácena na 3 km. Kousíček trasy na slunku jsme zvládly krásně a hurá do lesa. Brandy v tom vedru prostě makala úžasně. Je to moje úžasná holčička černobílá.
V lese byly dvě kola a my chladily každé kolo. Po druhém kole už se jí z vody moc nechtělo, ale přemluvila jsem jí a celý závod jsme doběhly v čase 15:26. Na bednu to zdaleka nebylo, ale já jsme moc ráda, že to Brandy baví a jde se mnou do každého závodu.
Tak kromě Brna jsme se přijely poprat s každou trasou a náročností seriálu Nativia Challenge 2014. Letos bych chtěla ještě zavítat na Hrobskou jízdu a uvidíme, co bude příští rok. Běhá s náma tréninkově už i nejmladší černobílý Elvis, tak uvidíme, jaká bude sezona příští rok. Momentálně moc děkuji té naší černobílé princezně, že se mnou takhle maká a užíváme si to, jak můžeme.