První dojmy
VÝBAVA A PRVNÍ DOJMY PSP
Výbava
Po stránce designu jde o povedený kousek; SONY PSP působí luxusně nejenom na pohled, ale i po uchopení do ruky. Hlavním prvkem se stává LCD displej s rozlišením 480x272 (16:9, TFT, 16bit), jenž zabírá téměř celou plochu přístroje. Na pravé straně jsou umístěna čtyři herní tlačítka, na levé pak směrový kříž a analogová páčka. Majitelé herní konzole PS2 se budou cítit jako doma, poněvadž si budou připadat, že drží v ruce klasický ovladač, ostatní si pod spojením "analogová páčka" mohou představit takový malý joystick přizpůsobený na hraní levým palcem. V horní části nalezneme L a R tlačítka, opět známá z PS2. Do spodní lišty se ještě vměstnalo několik tlačítek, pomineme-li "start" a "select", měníme zde hlasitost, přepínáme mezi třemi stupni podsvícení (čtvrtý pouze při napájení ze sítě), případně stisknutím "home" vyskočíme kdykoliv ven ze hry do hlavní nabídky PSP, což je příjemné. UMD disk se hrou či filmem se vkládá ve vrchní části otevřením přihrádky, zatímco otvor pro Memory Stick nacházíme na levém boku. Aby byl výčet kompletní, s počítačem PSP komunikuje pomocí USB kabelu, nechybí ale ani bezdrátová technologie pro hraní her a IR port.
Dojmy a ovládání
I po spuštění musíme první zmínku věnovat displeji, který nás příjemně překvapil jemností rastru a viditelností. Je jasné, že na přímém slunci toho moc neuvidíme, ale pokud srovnáváme například s kapesními videopřehrávači, vychází z toho PSP od SONY velmi dobře. Dokonce i pod úhlem zůstává obraz dobře čitelný. Koncepce samotného menu vychází z předpokladu, že vertikálně měníme různá nastavení (připojení k USB, systém...) a horizontálně vybíráme, jestli si chceme přehrát fotky, hudbu, videa nebo hru. Zajímavé je, že pokud najedeme na ikonku se hrou a UMD disk, pozadí menu se automaticky změní do motivů hry. Výdrž výrobce udává 6 hodin, což není nijak nadhodnocený čas - zaleží na mnoha faktorech, zejména pak stupni podsvícení. Osvědčilo se proto koupit si ještě jednu náhradní baterii na cesty. Pro srovnání, konkurenční GameBoy Advance SP se s námi rozloučí za zhruba osm hodin.
Hry
Všechny z her, které jsme měli možnost vyzkoušet, mají společnou jednu věc – nahrávají se déle, než jsme u handheldů obyčejně zvyklí. S přihlédnutím k tomu, o jaký výkonový skok jde, se ale není čemu divit. Nejvíce nás zatím upoutaly asi závodní hry: Ridge Racer vypadá hned na první pohled pěkně, dobře se v něm řežou zatáčky, ale nezaostává ani populární série Need for Speed. Slušně vyhlížel i Wipeout. Tím se dostáváme ke sportům a pominu-li golf, jenž mě příliš nezaujal, dopadly vcelku dobře fotbálek a hokej NHL Gretzky, ačkoliv s napětím očekáváme tituly od EA. Celkem potěší, že hraní můžeme přerušit prakticky kdykoliv – není nutné si hru ukládat, ani vyskakovat pryč, poněvadž hned po zapnutí se ocitáme tam, kde jsme přestali. Co se týče ukládání her, pokud si nepořídíte přímo Value Pack (obsahuje 32 MB verzi), ale pouze samostatný přístroj, nákupu Memory Sticku se stejně nevyhnete. Právě na něj se ukládají veškeré pozice a přiznejme si, že když u hokeje si save ukousne přes dvě mega, jde v porovnání s PS2 o znatelný nárůst.
Prohlížení fotek, pouštění hudby, přehrávání filmů
Ačkoliv PSP slouží především pro hraní her, bez problémů si na něm prohlédnete fotografie, pustíte hudbu v MP3 či film (buď na UMD disku nebo nahraný na Memory Stick ve formátu MPEG-4). Potěšilo nás, že propojení s počítačem nevyžaduje žádný mezičlánek v podobě software od SONY, což je přinejmenším příjemné a nečekané zjištění. Mnohem méně příjemné už je, že Value Pack neobsahuje propojovací USB kabel – naštěstí se nejedná o nový formát a lze tak použít ten, který se vám doma povaluje u vašeho MP3 přehrávače nebo kamery. Připojení k počítači funguje tak, že propojíme obě zařízení kabelem a v menu PSP stiskneme připojení přes USB. Posléze se PSP přihlásí jako další disk (podporuje Mass Storage).
PSP bohužel nedisponuje otevřeným adresářovým systémem, díky čemuž je nutné nahrát soubory do příslušných adresářů (fotky v D:\PSP\PHOTO, hudba v D:\PSP\MUSIC). Takže právě proto tedy nemůžeme vzít kartu jen tak, zasunout a rovnou si prohlížet fotky, filmy či hudbu. Prohlížeč fotek mimo listování nabízí několik fajn funkcí navíc, jako zoom, rotaci, přepínání mezi normálním a širokoúhlým pohledem a posun. Tlačítky se totiž listuje v nabídce, zatímco analogová páčka slouží přímo k posouvání po ploše obrazu při přiblížení. Přehrávač MP3 naštěstí podporuje adresáře, nabízí pár funkcí jako opakování, podle očekávání nezobrazuje české znaky a pokud jej ovládáte přímo, je pohodlný a intuitivní. Díky dvěma reproduktorům si jej můžete pustit ráno třeba při čištění zubů. Dodávané dálkové ovládání je plastové, působí poněkud lacině vůči vlastnímu přístroji a nabízí pouze ty nejzákladnější funkce jako dopředu, dozadu, hraj a hlasitost.