World of crazy Dreamer

Venku se hojně vzduchem vznáší ozvěny zpívaných koled, hlasitého radostného smíchu, klidu a míru. Vánoční svátky jsou zpravidla dny plné radosti, veselí a příjemné zábavy. Zpravidla svátky též zahrnují velkou obrovskou místnost s krbem přecpaným hořícího dřeva, obrovský vánoční stromek, jehož jehličí nejde přes všechny ty ozdoby a světýlka vidět. Místnost naplněnou vůní upečeného cukroví, linoucí se ze spodních pater kuchyně. Místnost, která je protkaná rodinným štěstím-

„Kurva nežer mi to, Johne!“ zařve na celou místnost Fred, až se na něj polovina osazenstva podívá Přistihne Johna, jak se snaží nenápadně ujídat z jeho talířku s cukrovím, když otočí hlavu směrem k Tobiasovi, vzhledem k tomu, že jdou v družném rozhovoru. Tobias na Johna vycení zuby a zavrčí.

„Klídek klídek, štěně.“pohodí dlouhovlasou hlavou John a nezapře své indiánské mužné rysy. Horkokrevný Tobi, s nevybouřenou vlčí krví, se trochu naježí. Vzápětí mu ale zasvítí jeho cifrarrio, jež ho ostře bodně do kůže. Šlehne hněvivým pohledem přes půlku místnosti k Andreasovi. Ten se na něj smyslně usměje, ovšem autorita a příkaz zklidnění z jeho očí jen čiší. Dál své štěně neřeší a opět se zapojí do rozhovoru s Jackiem a Ranem.

„Idiot.“ Zavrčí si pro sebe, ale v jeho vlastních očích se mihne jiskra- zalíbení?

„Ještě jednou, Johne, a řeknu Cheesovi, že sis to rozdal támhle s Dinee.“ Kývnul hlavou k přeroztomilému, v místnosti doslova zářícímu krásnému stvoření ve středověkém oblečení, s „rybími vlasy“, jak to nazval John. „A to si piš, že to náš Cheess nepřekousne.“ Stačil jediný oční kontakt přátel z jednotky a John okamžitě stáhnul svou ruku zpět na místo.

O kousíček dál, obdivuje vánoční stromek Andy. Nikdy v životě žádný neviděl, protože nebyl zvyklý a nebo ty vzpomínky prostě časem vypudil. „Líbí se?“ nadskočil leky, když mu za hlavou promluvil hluboký smyslný hlas. Po otočení hlavou zjistil, že za ním stojí postavička z „Příšerky s.r.o“ , vylepšená o podivnou složitou značku uprostřed čela. Chladné, ocelové oči však byly nabité pozitivním nábojem, tudíž nedostal podnět, se bát.

„Jo, je docela hezký. Sice moc,“ přejede stromeček od zdola až nahoru nic neříkajícím pohledem. „Možná přeplácaný, ale, co je kýč, to se na Vánoce hodí. Jo, je hezký.“ Prohlížel si ozdoby s ornamenty andělíčků, spirálek, koule barevné, jednobarevné, pozlacené, spirály, zvonečky…

„Čokoláda!“ vřískne mladík v kanadách a vojenském oblečení. Na stromečku mezi všemi světýlky je ukrytá i čokoláda, která visí na speciálních háčcích. Příšerka strhne Andyho stranou, neboť by ho ten mladík porazil, kdyby ho ovšem někdo nechytil vzadu za lem a nesmýknul s ním zpátky.

„Chovej se slušně, do hajzlu, nejsi tady někde na párty, tohle není propustka, Lexi!“ zpraží ho Nix a omluvně se na ně usměje. „Andy, Zephe, omluvte chování tohohle spratka, u nás v džungli Vánoce nemáme.“ Odtáhne si podřízeného někam do spodních pater obrovské vily, do které se všichni z přítomných náležitě na svátky nastěhovali.

Ve spodních patrech byly převážně kuchyně a různé sklepy a další úložné prostory, využívané k praktickým účelnostem, jako vaření, praní, žehlení, skladování potravin, zatápění v kotlích a tak dále. U kuchyňského pultu, a o sladkou vůni cukroví, se staralo několik lidí. Oliver, který si pečení náramně užíval, hnětl těsto. Rin, rozmazlený floutek zvyklý na prvotřídní materiál, mu znuděně přihazoval mouku na pultík, zatímco Manabu a Kevin spolu z těsta, které jim Oliver předal, vytvářeli všemožné tvary, ať už ploché, nebo 3D.

„Tak by mě zajímalo,“ ozval se červenovlasý mladík, a hřbetem ruky, který jako jediný neměl umatlaný od těsta, si posunul brýle na nose. „Jakto, že je v tomhle baráku tolik krevcuců.“ Jen co to vyslovil, Rin s Manabu se na něj úkosem podívali.

„To možná proto, aby se přenosné bandasky plazmy, měly na co ptát.“ Zapitvořil se Rin, pohodil zrzavými vlasy a nabral další hrst mouky, na rozesmáté požádání Olivera.

„Kluci, buďte rádi, že tu jste. Mohli jste být na svátky sami, místo toho jste tady a-“

„Hnípeme se v těstě, jako nějaká prasata.“ Ozval se opět nespokojený Rin. „Na tohle já mám doma služky.“ Jeho negativní náboj doslova projížděl kuchyní sem tam, ale nikoho z přítomných neotrávil.

„A my na tohle chování máme doma sourozence.“ Oznámil Waiet, který přinášel další tác s hotovými chlebíčky, které chtěl uložit ve sklepě. Kam se šlo přes kuchyň.

„Tam bych být tebou nechodil.“ Ozval se příchozivší  Ravoi, další „pijavice“, podle Kevina. Ravoi si zachoval své šlechtické dekorum a vlídně se usmál. „Ty máš jednu pijavici neustále nalepenou na svém vlastním zadku, takže mlč. A Waiete, dolů právě zatáhnul Nix Lexe a co jsem slyšel a cítím za vibrace a myslím, že ti dva co sou tu stejného původu jako já, taky, tak se dole děje něco nekalého…. Taková něžná osoba, jako ty, by tam neměla chodit sama.“ Nalepil se mu za zadek a lehkým poplácáním, ho přiměl k chůzi do temné, blikajícím světýlkem osvětlené dlouhé chodby. Rin s Manabu se na sebe podívali, a oba udělali své oblíbené *PUF*. Jakmile se za Ravoiem a Waietem zavřeli dveře a kluci udělali *PUF*, Oliver se otočil na Kevina.

„Co je?“ ohradil se mladík a s pozdviženým obočím hleděl na profesionální tvář doktora- které cukaly koutky.

„Krevcuců?! Na nic lepšího jsi nepřišel?“ vyprsknul Oliver smíchy, nedokázal vůbec hníst a musel se opřít o pult. „Bože, měl jsi štěstí, že na tebe neskočili.“

..

„Co si myslíš, že tam provádějí?“ optal se Waiet, který tápal v šeru, oči doširoka rozevřené, aby náhodou do něčeho nenarazil. Oproti němu Ravoi, šel jistým pevným krokem, přesně věděl, kam šlape, a kam má Waieta případně popostrčit. Konec konců, sám nechtěl, aby si ublížil.

„No, vím že-“ pootevře velké kamenné dveře, jakoby to bylo pírko a vpustil Waieta do osvětlené místnosti, kde řvala porockovaná vánoční hudba, uprostřed místnosti byl stůl a kolem něj spousta nahých, polonahých, či oblečených mužů. Přehlídka svalů a šlach, nabitých rukou, či sametově hebkých pletí. „Hrají svlíkací poker.“ Pousmál se a zase za nimi zavřel. Waiet téměř upustil všechna polena, když mezi naháči spatřil své dvojče.

„Briane!“ vyprsknul nevěřícně a nevěděl, jestli se má smát, nebo plakat. V jeho přítomnosti se pak nacházel Spiro , Aras, jehož mechanická ruka byla velmi zručná, co se pokládání karet a svlékání se týče, Zane s Foxem, celá Nixova jednotka až na Johna s Fredem a Kevinův Naoto.

„Naoto! Ví Kevin, že jsi tady?“ udeřil na něj Waiet a musel se potýkat se špičatým prohnaným úsměvem.

„Kdyby jo, už bych byl přisátý-au!“ chytil se za hlavu, když mu na ní přistála plastová vyztužená sklenička.

„Řeklo se, žádný upírský narážky! Teď jsme si tu všichni rovni, aby bylo jasno!“ přeřval je Zane a položil karty na stůl. „SVLÍKAT!“

„Oh, můj bože, kam jsem se to dostal…“

„Do pekla, Waii, do pekla.“ Culil se Ravoi, když si zcela nenuceně začal svlíkat svršek oblečení.

..

Ze svlékacího pokeru se nakonec vyklubala sprostá hra „Hraješ a piješ“, kdy se zábava přesunula nahoru a do níž se zapojili všichni přítomní. Hra se akorát zkomplikovala v tom, že se hrálo v párech, tudíž jeden z dvojice, nebo oba, byli zpití pod obraz, nebo měli veliké štěstí, že uměli házet kostkou. Equines ze sebe nakonec shodil těžký kabátec narvaný dýkami a Mageran se uvolnil a pustil z ruky svůj amulet. Zábava přerostla v hlad a nastal čas večeře.

Garvil s Tarem odhopkali do kuchyně pro jídlo, když se všichni svorně usadili za stůl.Tarlen, co by vládce podsvětí z fantasy světa pronesl ohromně mocnou řeč, kterou vzápětí zesměšnil Cheess, jež prohlásil, že Tarlen by si měl co nejdříve zaš*kat, aby uvolnil to napětí ve tváři, které má. Na oplátku ještě přisadil, že nechápe, proč se Dinee tak červená. Satsuki neopomněl připomenout Johnovu mužnou postavu, jen proto, aby Cheesovi zavřel pusu, ale vysloužil akorát vzteklé pokousání od Manabu, jež započal své teritoriální chování. Cailan, se jako správný diplomat snažil situaci u stolu uklidnit, a nutno dodat, že se mu to dařilo- do té doby, než kluci přinesli jídlo….

„Já chci kapra!!“

„Já chci řízek!!!“

„Já chci Johnatana!“ vyprsknul do toho všeho křiku CHees a Nix ho pod stolem kopnul do holeně.

„Drž hubu!“ okřiknul ho a Tobiasovi neušla maličká poznámka.

„Hele ho, jak sklopil ušiska.“ Zatímco se všichni začali smát, Cheess si založil ruce na prsou a nafouknul tváře. Ani Johnova ha svalů v obličeji přes stůl, ničemu nepomohla.

„Tak dost, uklidněte se.“ Deniel opakoval větu, která byla pronesena už více než stokrát, a více než stokrát na ni nikdo nereagoval. Sera škádlil vidličkou Andyho, kterému se hnípal v jídle, Ten brunátněl vzteky, protože vždy, když chtěl na Sera zařvat, tak dostal polibek. Aras s Ryota, který se do teď moc neprojevoval, se učili společně držet příbor. Jediná věc, kterou mu Ryota zapomněl naprogramovat, bylo stolování, tudíž jeho bramborový salát přistál na Griffinově obličeji, který seděl vedle. To ovšem vůbec nevadilo Zephovi, který tak dostal možno bramborový salát z tváře slízat. Naproti sedící Mageran sklopil oči před tím divadélkem a vychutnával si uklidňující dotek velké Agiovi dlaně, která ho pevně, leč něžně, svírala pod stolem.

Nikdo si ani okem nevšimnul Waieta, jak se usilovně snaží držet pusu zavřenou a jak mu z toho vyskakuje pot na čele a Briana, jehož ruka zmizela někde pod stolem. Možná to také bylo díky tomu, že vedle nich seděl Kevin a neměl na obličeji brýle, protože je odložil někde v domě, když se snažil ubránit Naotovu náletu, podporovaném Rinem a Manabu. Kysele se na sebe šklebili, leč Kevin věděl, co se stane, až bude chtít od Naota brýle vrátit, protože si byl stoprocentně jistý, že je někam schoval. Naproti tomu Rin, i když popichoval Naota k tomu, aby uděl l, co udělal, se rozhlížel po všech přítomných a pomýšlel si, že by mohl se svými cvičenci udělat druhou, takovou večeři. Jeho myšlenky vycítil Ravoi, který se k němu okamžitě hodlal přidat a Rinovi to kdoví proč, zvedlo náladu.  Na druhé straně stolu pak seděl Jenaro, v družném rozhovoru se Sebastienem. Probírali nejrůznější metody špiclování a vyměňovali si poznatky, které za ta léta práce pro své přátele, získali. Stali se sobě navzájem moc sympatickými a zdálo se, že by z nich mohl být hezký pár. Čehož si všiml i Oliver, a okamžitě to sdělil Jackiemu. Tomu to přišlo milé, protože věděl, že Sebastien si zaslouží jenom samé štěstí, za ty roky, co pracují spolu. Ciro naproti tomu propichoval očima svého spolusedícího, kterého tak moc chtěl dostat na lopatky a ještě se mu to nepovedlo. Tedy, obrazně řečeno…. I když, podle toho, jak se Ran tvářil a jak si dávala sousta do úst, to bylo nejen obrazně, ale i doslovně.

Spirovi rudé vlasy a špičaté uši zářily jako nos soba Santy Clause Lex si neodpustil poznámku. Vlastně, celá Nixova jednotka si neodpustila poznámku na jeho vzhled. Podle nich byl rádoby drsňák, dokud s Ironem nezměřil síly a nevyšly z toho oba jako poražení. Garvil si jen tak mimochodem nadskočil na židli štěstím a povolil pěsti, jak moc je držel Spirovi. Ten když to viděl, hodil po něm propal úsměv, takže se radši zavrtal do svého talíře. Axel na to téma navázel na svou práci s gorilami, což podle všech totálně zabil. Doprostřed stolu mířila většina soust všech bytostí u stolu, když vyprskly smíchy a nemohly se přestat smá. Ryuko to označila za velmi nechutné, což nezabránilo Zaneovi, aby na ní prsknul rybí kost, kterou Fox odložil na talířek vedle.

„Veselé Vánoce.“ Pronesl Taer, a celý stůl se najednou uklidnil.

Vivian se k němu naklonil. „Ty víš, jak umlčet celou místnost.“ Pousmál se a sám se dal do jídla. Najednou se zablesklo za okny a začal padat rudý sníh. Všichni přítomní se podívali z okna, dívajíc se na rudé sněhové vločky, jak se usazují za okny, na chladných, zmrzlých parapetech.

„Veselé Vánoce.“ Pronesli sborově a opět se dali do jídla.

Zúčastnění:

Ciro – Ran – Jenaro ( Obsession)

Andreas – Tobias – Ravoi – Rin (Don´t let me fall)

Jackie – Oliver – Sebastien ( Zabiják a doktor)

Axel – Sam (Babiččin vnuk)

Garvil – Spiro ( Duše motoru)

Cailan – Equines ( Hostis)

Satsuki – Manabu ( Kapky rosy )

Aras – Ryota ( Mechanica lacrimas )

Andy – Sera ( Per atria Mortis)

Taer – Vivian ( Tajné kouty minulosti)

Nix- Edward – Lex- Iron – Fred – John – Cheess – Tonny – Deniel (Tipos Duros)

Waiet – Brian ( Twins)

Mageran – Agia ( Vzácnost)

Griffin – Zeph ( Whiteness blade)

Kevin – Naoto (Zakázané ovoce)

Tarlen – Dinee (Music Eyes)

VESELÉ VÁNOCE, MILLÁČCI