Pohlavní styk

Jupiter a Junona

Pohlavní styk (též sexuální styk) je v užším smyslu úkon vložení ztopořenéhopenisumuže do vaginyženy pro reprodukci a též pro sexuální radost.

V širším smyslu se pod pojem pohlavní styk v právním i sexuologickém smyslu zahrnují i další, zejména orgasmické nebo genitální formy vzájemného fyzického kontaktu mezi dvěma nebo více jedinci jakéhokoliv pohlaví a označuje se i termínem sex. Pohlavní styk v užším smyslu se pak označuje termínem soulož nebo koitus.

Termíny „pohlavní styk“ nebo „soulož“ se pro „koitus“ používají především v souvislosti s lidmi. Termín pro vyšší obratlovce (např. lvy) a některá jiná zvířata je „kopulace“. Mnoho vyšších obratlovců (plazi, většina ptáků, některé ryby) se reprodukuje interně, ale jejich fertilizace (oplodnění) je kloakální.

 Úkon

Misionářská pozice pohlavního styku (malba Édouarda-Henriho Avrila)

Sexuální styk je pro své účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.

 Pozice

Sexuální styk se dá provozovat v různých pozicích, pro obvyklé oplodnění je důležitý pouze akt zasunutí penisu do pochvy a úspěšné vyvrcholení v pochvě. Lidé si pro spestření pohlavního styku vytvořili řadu různých sexuálních pozic, které jsou různě fyzicky náročné a vyžadující různé polohy obou či více partnerů. Mezi nejrozšířenější pozice patří tzv. „misionářská pozice“, kdy žena leží na zádech a muž leží na ní přivrácený tváří. Tato pozice umožňuje hlubokou penetraci pochvy, malou fyzickou náročnost a pohled obou partnerů vůči sobě. Mezi další pozice patří například tzv. pozice na koníčka, kdy je muž na zádech nebo sedící, žena klečí nebo sedí na něm, či případně když jsou oba partneři položeni na boku („boční pozice“ „lžičky“). Mimo těchto pozic existuje celá řada dalších, které jsou popsány např. v indické kamasutře.

 Biologie početí

Koitus je základní reprodukční metoda druhu Homo sapiens, stejně jako savců. Během ejakulace, která obyčejně provází mužský orgasmus, série svalových stahů (kontrakcí) dopraví semeno obsahující mužské gamety nazývané spermiové buňky nebo spermie do vaginy. Následná cesta spermií pokračuje (rychlostí asi 3 cm/h)^[zdroj?] z vaginy přes děložní hrdlo (cervix) do dělohy a odtud do vejcovodů. Spermiové buňky mohou prožít v ženském těle až 9 dní.^[zdroj?] Když se plodné ženské vajíčko nachází ve vejcovodech, spermie do něj pronikne a způsobí oplodnění (fertilizaci) a formaci nového embrya. Když oplodněné vajíčko dosáhne dělohy, zahnízdí se v děložní výstelce nazývané endometrium a začne těhotenství.

Pro oba účastníky sexuálního styku je vhodné uvážit, že jejich aktivita může velmi pravděpodobně způsobit těhotenství, nepoužijí-li adekvátní antikoncepční prostředky. Ale i pak je nutno možnost těhotenství připustit, protože žádná antikoncepce není 100% efektivní. Přerušovaná soulož (coitus interruptus) neboli „vytažení“ penisu z vaginy před ejakulací za efektivní metodu antikoncepce považována být nemůže a nelze ji doporučit. Jediné zcela spolehlivě fungující metody vyhnutí se těhotenství jsou sexuální abstinence a sterilizace. Externí styk, tedy sexuální aktivita bez vložení penisu do vaginy, může být prováděna bez rizika těhotenství za předpokladu, že spermie nepřijdou do kontaktu s vulvou (ženským zevním pohlavním ústrojím).

 Problémy se stykem

Mnoho mužů má alespoň příležitostně problém zvaný erektilní dysfunkce nebo impotence. Někteří muži též mají dysfunkci orgasmu při styku zvanou anorgasmie. Anorgasmie je mnohem častější u žen, její vyřešení obvykle vyžaduje pozornost obou partnerů po delší dobu. Mnohé, zvláště mladší, ženy a ženy s relativně malou sexuální zkušeností mají problémy dosáhnout orgasmu nebo toho nejsou vůbec schopny. Vaginismus je nedobrovolná křeč svalstva pánevního dna (svalstva vaginy), dělající koitus stresujícím nebo nemožným. Dyspareunie je bolestivý nebo nepohodlný styk a může být způsobena mnoha příčinami.

 Sexuálně přenosné nemoci

Pohlavní styk jako jiné sexuální aktivity, které obsahují možnost přenosu tělesných tekutin, je též prostředkem šíření sexuálně přenosných nemocí (SPN). Podle Center pro kontrolu a prevenci nemocí „Nejjistější způsob vyhnutí se přenosu sexuálně přenosných nemocí je neprovádět sexuální styk vůbec, nebo být v trvalém vzájemně monogamním vztahu s partnerem, který byl testován a víte, že není infikován. Pro osoby, jejichž sexuální chování je vystavuje riziku infekce, korektní a konzistentní použití mužského latexového kondomu může redukovat riziko přenosu infekce“.^[1]

Etika a zákon

Pohlavní styk je spojován s různými zákony a etickými pravidly. Detaily obsahuje článek sexuální etika.

V některých společnostech je považován za jedinou „přijatelnou“ sexuální aktivitu koitus, případně jen aktivity přímo směřující k rozmnožování. Relativně striktní určení toho, co je „přiměřený“ a „nepřiměřený“ sexuální styk si určily téměř všechny lidské společnosti. Toto určení mohlo například zahrnovat zákaz některých specifických pozic, zákaz styku mezi partnery bez oficiálně uznaného svazku (manželství), nebo v manželství, ale ne ve vzájemném (cizoložství), zákaz sexuálního styku s blízkým příbuzným (incest) a zákaz styku během menstruace ženy. Některé společnosti ale naopak připouštěly například homosexualitu nebo uznávaly sexuální styk jako způsob uctívání božstev (chrámová prostituce).

Většina zemí stanovila věk dospělosti – nebo minimální legální věk pro pohlavní styk.

Sexuální styk s osobou proti její vůli se nazývá znásilnění a je považován za vážný zločin ve většině kultur. Některé kultury ale nepovažují za znásilnění vynucený styk v manželství.

 Pohlavní styk a náboženství

Na světě se různá náboženství stavějí a stavěla k otázce pohlavního styku různě. Můžeme najít jak jisté zbožštění sexu či jeho užívání pří náboženských obřadech (posvátná prostituce), tak i jeho naprosté odmítnutí jako něčeho škodlivého, od čeho by se člověk měl oprostit (např. manicheismus). Velká světová náboženství vesměs pohlavní styk sám o sobě za špatný nepovažují. Některá náboženství (např. křesťanství) poté dále rozvíjejí určitou sexuální morálku, která se zabývá hodnotou pohlavního styku a jeho správného užívání. V některých kulturách tak např. pohlavní styk mimo manželství či homosexuální styk není tolerován nebo za něj dokonce mohou následovat tvrdé tresty.

 Sex v křesťanství

 Pohled katolické církve

Podle učení římskokatolické církve je pohlavní styk dobro, které je zdrojem velké radosti a velkého potěšení a jehož účelem je jak reprodukce, tak vzájemné sebedarování v lásce a utužování manželského svazku.^[2] Církev rozlišuje dvě složky, které nelze násilně oddělovat: složku spojivou a složku plodivou. Z antikoncepčních metod přijímá pouze metody tzv. přirozené (PPR). Jako mravně špatný též posuzuje jakýkoliv sexuální styk mimo manželství.