Přírodní park
Přírodní park Plánický hřeben - Kákov (680 m.n.m.)
Přírodní park Plánický hřeben byl vyhlášen v roce 1979 bývalým Okresním národním výborem Klatovy za účelem ochrany pramenné oblasti Úslavy a zachování území pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty.
Území zaujímá 7851 ha ve vrcholové části Plánické vrchoviny, která mezi Šumavou, Brdy a Blatenským pohořím tvoří jakousi migrační křižovatku. Přírodnímu parku dominují vrchy Rovná (728 m n. m.), Barák (706 m n. m.), Stírka (706,2 m n. m.) a Velký kámen (674,3 m n. m.). Přímo na tento park navazuje na okrese Plzeň-jih přírodní park Kakov-Plánický hřeben s nejvyšším vrchem Na Balkáně (706,2 m n. m.). Oba parky jsou tvořeny převážně migmatity, které jsou prostoupeny nemigmatizovanými horninami, v nižších polohách tvoří podloží granodiority a injikované ruly.
Území je pramennou oblastí řeky Úslavy (v horním toku Bradlavy), z významnějších toků můžeme vedle Bradlavy jmenovat Habartický potok a Tůni. V členitém terénu vyniká mozaikovitá struktura lesů, zemědělsky využívaných ploch, drobných vodních ploch a malých sídel. Původně nejrozšířenější vegetační typ Plánické vrchoviny květnatou bučinu s vtroušenou jedlí (Abies alba) a lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) najdeme dnes v chráněných územích Jelení vrch nebo Velký kámen.
Přírodní památka Dolejší dráhy je naopak ukázkou vysoké diverzity biologicky zcela odlišných biotopů, kde mokřadní ekosystémy s ohroženými druhy rostlin navazují na suchá stanoviště a kamenná moře.
Ze zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze jmenovat rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), Prstnatec listenatý Soóův, hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), plavuň vidlačku (Lycopodium clavatum), datla černého (Dryocopus martius), nebo územím migrujícího rysa ostrovida (Lynx lynx).
K. Čížkem a M. Králem byl proveden průzkum flóry na území přírodního parku " Plánický hřeben" v roce 1986. Květena Plánicka je popsána i v Hrdličkově knize Křižíkův rodný kraj.
Bejkovna
Přírodní chráněná památka 2 km od Němčic, bývalé pastviny s prameništěm a slatinnou loukou se vzácnou vlhkomilnou květenou. Leží na rozloze 0,9 ha v Bolešinské kotlině. Je fragmentem bývalých obecních pastvin s prameništěm a slatiništěm. Můžeme zde obdivovat chráněné a stále mizející mokřadní rostlinné druhy např. orchidej kruštík bahenní (Epipactis palustris).